Omlouvám se čtenářstvu, že zde parafrázuji název příběhu Bohumila Hrabala, ale fakt mi přišlo smutno směšné představit si, že do sběrny, kterou tak pábitelsky český spisovatel popsal, by přišel chlapík s nakradeným železem ze zřícené tovární haly a s informací, že dva jeho kumpáni jsou tam zasypáni a umřeni.

Tento příběh ale bude o něčem trochu jiném a jeho začátek je na plácku před Městkou policií Brno, za nádražím. Hned vedle vchodu to úřadovny policie je záložna. A ve výloze záložny bylo vystaveno nádherné lité kolo s ještě nádhernější novou pneumatikou z nejnovějšího a asi nejdražšího automobilu Audi. Cenovka tam nebyla, ale umím si představit, že takové nové kolo stojí několik tisíc korun.

Stál jsem u té výlohy a přistavil se tam i pomenší městský policajt, který právě vyšel ze služebny.

Řekl jsem: "Umíte si představit majitele audiny, který je na tom tak zle, že dá své rezervní kolo do frcu do záložny?"
"To je přece blbost," usmál se policajt. " To kolo je určitě kradený"
"Taky si myslím,"pravil jsem. "A proč s tím něco neuděláte?"
"To má na starosti státní policie ne my," odtušil městský strážník.
"Není vaší povinností oznámit podezření z trestního činu, když něco tušíte?"
"Není," odpověděl miniaturní městský strážník a rychle se vzdálil.
(Mimochodem, všimli jste si, kolik lidí menšího vzrůstu dělá městské strážníky..? - proč..?)

Záložny, sběrny druhotních surovin a herny jsou v České republice největším a nejvíce motivujícím zdrojem trestní činnosti. Nešťastník v herně prohraje celý svůj příspěvek v nezaměstnanosti - zaměstnán chudák nemůže být, neměl by čas na hraní a hraní je přece živobytí - nemá za co hrát, tak jde třeba ve dvě ráno ukrást kolo od audiny, odnese ho do záložny, která je také otevřena celou noc a může jít zase "do zaměstnání", do herny, otevřené celou noc. A přes den se věnuje zaslouženému odpočinku po noční práci..

Okapové roury, kanálové poklopy a celé opuštěné továrny se taky kradou v noci - to dělají jenom ti, kteří umí plánovat půlden dopředu. Nejdřív kradou, pak to odnesou přes den do sběrny a až pak jdou večer do herny.

Kolik asi náš stát stojí taková "zaměstnání"? Příspěvky v nezaměstnanosti a další státní podpory, vyšetřování policií, záchrana zraněných zlodějů (zřícená hala, z které kradli železo), pojistné události a nakonec (bohužel až nakonec) okradení občané.

Často jsem přemýšlel jak na to, aby se tomu neštěstí generálně zamezilo. Nic moc jsem nevymyslel. Herny zakázat asi nelze, neprošlo by to sněmovnou. Města a obce mají totiž z heren nemalé příjmy, naopak nezaměstnané a policejní vyšetřování platí stát Poslanci jsou poslaní do sněmovny městy a obcemi. Poslanci hájí jejich příjmy.

Zakázat výkup druhotných surovin nebo je nějak centralizovat a kontrolovat, to také není v prostředí svobodného trhu ideálním řešením. A zakázat záložny? Tak to teda nevím, proč mají povoleno "pracovat" 24 hodin denně. Alespoň to by se mohlo zakázat. Ale kde je to generální řešení? Není…?

Dnes (29.7.2007) jsem slyšel rozhlasovou informaci, že starosta nějakého města - bohužel jsem nezachytil podrobnější informace, nápad má. A musím uznat, že geniální. Někdy jsou opravdu ta nejsložitější generální řešení zatraceně jednoduchá.

Tak ten starosta navrhuje, aby se ve sběrnách i v záložnách nevyplácela hotovost. Peníze by byly hned druhý den převedeny na bankovní konto, nebo by byly poslány poštovní poukázkou. Z hlediska občanského i obchodního zákoníku je vše v pořádku. Mezi tím co nabízí a tím co kupuje by nastal dobrovolný smluvní vztah.

A praktický dopad? Kdo by v noci kradl kolo od audiny, když nemůže utržené peníze v herně prohrát hned? Kdo by kradl kanálové poklopy, když mu peníze přijdou na domácí adresu poštou, ale asi rychlejší než pošťák by mohla být policie s dokladem v ruce?

Geniální, opravdu geniální! Liberalizmus obchodu by byl zachráněn a kriminálních případů by rázem ubylo. Už jenom úplný dement nechá ve sběrně surovin nebo v záložně své pravé jméno a adresu. A když ji nenechá, nepřijdou mu penízky. Geniální!

Zkusme si představit, jaké by to mělo pokračování: zlodějů by ubývalo, není kde "zboží" prodat. Záložen by ubývalo, přestaly by pracovat v noci,. Nebyl by "kšeft". Heren by ubývalo, zlodeji, kteří nekradou, nemají penízky na hraní. Nádherný domino efekt…

Právě jsem si přečetl na stejné téma příspěvek pana Macháčka v Hospodářských novinách. Cituji: Případná nová regulace by sotva byla neprůstřelná. Není těžké si představit, že by železo začali za hotové vykupovat překupníci, kterým by nějaké dvoutýdenní čekání na platbu od sběrny bylo úplně ukradené.

Myslím si, že takové obavy nejsou na místě. Přece ten překupník by nakonec sám musel dorazit do sběrny, kde ty kanálové poklopy nebo kolejnice prodá. A důkazní tíha - odkud to vzal - bude na něm. Trvám na tom, že platby za "horké zboží" na konto nebo poštou je bezvadný nápad.

A teď by mne moc zajímalo, jakou kličku vymyslí nějaký šikula poslanec, aby mi dokázal, že je to hezký nápad, ale vzhledem k tomu a tomu zákonu to nelze… Oni totiž páni poslanci nesedí v parlamentu proto, aby něco řešili. Sedí tam proto, aby kvalifikovaně vysvětlili, proč něco nejde, i když to jde. Takže co s tím geniálním nápadem?