V dobách, kdy si na nás chartistech, ale třeba také účastnících koncertu, kde se hrála tzv. západní úpadková hudba, případně když si na někom chtěli vylít soudruzi esenbáci prostě vztek, tak na něj použili "zákonem povolené hmaty a chvaty". Což většinou znamenalo, že dotyčného skupina mladých svalnatých chlapů zmlátila, co to šlo, a pokud se pokusil bránit, byl ihned zatčen a čekal jej trest za "napadení veřejného činitele". Sametový listopad pak tyto bijce prakticky nikdy nepotrestal, což si všichni "příslušníci" vyložili tak, jako že to zas nebylo tak nepovolený a špatný. Mlácení nepohodlných, anebo jen tak namátkou vybraných - tehdy, ale i dnes většinou mladých vlasatých - občanů tak bylo legalizováno. Přiměřenost či nepřiměřenost zákroku posuzoval vždy ten mlátící či jeho nadřízený.

Takto začínal můj původní článek. Protože, ačkoliv se rozboru takové "maličkosti", jako byl incident U Anděla, žádná seriozní media nevěnovala, vypukla na internetu dosti vášnivá diskuze, z které jsem pro názornost vybral dvě na internetu lehce dohledatelné ukázky. Tak jsem jej o ně doplnil.

První názor je od Roberta Pelikána, právníka, „Sporný“ zásah Městské policie, který hned na počátku obhajuje tezi, který v iDnes v titulku svého článku VIDEO: Co to děláte?! žasli lidé u sporného zásahu strážníků na Andělu označil za sporný. "Nevím, co je na něm sporného," říká právník. "Ten zákrok byl protiprávní hned několikrát.". A pokračuje ve fundovaném rozboru kritizujícím postup městským strážníků.

Druhý, naprosto odlišný názor vyslovil, a to velice agresivně, na blogu Nesporný zásah Městské policie aneb slepotě jednoho právníka Patrik Šebesta, který sám sebe označuje za člověka zabývající se "bezpečnostní oblastí". Ten naopak tvrdí, že zásah byl adekvátní a správný, a cituje z různých materiálů na podporu svého tvrzení. Článek vyznívá jako jednoznačná podpora stanoviska Městské policie. Tvrdí, že "Ústavní soud v judikátu sp. zn. I. ÚS 263/97 uvedl, že občané jsou povinni se podrobit výkonu pravomoci veřejného činitele bez ohledu na vlastní soukromý názor. Jsou-li přesvědčeni, že tímto jednáním bylo porušeno jejich právo či jim byla způsobena škoda, mohou se proti takovému postupu veřejného činitele bránit jiným, a to zákonným způsobem. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, ani žádná jiná právní norma nepřipouštějí, aby občané nejprve hodnotili zákonnost postupu veřejných činitelů a teprve na základě toho jejich pokynů uposlechli nebo neuposlechli."

A s nepatřičnou poznámkou, že (právník) "Robert Pelikán nedával asi pozor v trestním právu, jelikož se všude (a doufám, že tomu tak bylo i v Plzni) učí podle již dnes vousatého, ale stále relevantního judikátu z roku 1980, že obrana proti služebnímu zákroku je nepřípustná. Její přípustnost je obecně v právu vnímána až při zcela zjevném excesu v rovině ústavněprávní, tj. v případech, kdy by například strážník začal toho vůči komu vede zákrok, týrat."

Ó, jak já znám ten slavný komunistický paragraf! A jak jej dodnes rádi policisté využívají, viz ona Paroubkem organizovaná mlátička proti mladým "výtržníkům". Přidávám se na stranu pana Pelikána a domnívám se, že strážníci zcela zjevně a s rozmyslem týrali občany, kteří se jim "protivili". Doporučuji čtenářům si oba články přečíst a podívat na video a pak pokračovat v čtení mého článku.

Ve vyjádření prozatímního šéfa městské policie Ludvíka Klemy z 8. října 2012 pro Český rozhlas ve věci incidentu na Smíchově u Anděla, že za svými policisty stojí. Pravil: "Pokud někdo vztáhne fyzicky ruku na policistu nebo strážníka, může se dopustit trestného činu. Může to být také jenom přestupek a nemusí to být také žádné protiprávní jednání, ale každý musí být připraven, pokud ruku na strážníka vztáhne, že proti němu mohou být použity donucovací prostředky," uvedl a dodal, že policista si musí umět razanci obhájit.

Na dokreslení myšlenkových pochodů současného šéfa strážníků stačí jeho věta: "A připomenu, že nám (tedy jim strážníkům) leží strážník s velmi těžkým zraněním poté, co na něj nožem zaútočila obdobná osoba na dnešním letišti Václava Havla."

Všimněte si onoho panského zvyku mluvit o "nás", tedy těch vybraných a důležitých, ve významu "my", či "nám". Tedy v plurálu označovaném jako plurális majestátis. Používaném dříve císaři, králi a komunistickou stranou. A označující tak osoby či skupiny nadřazené, ba dá se říci božsky nedotknutelné. Takže, lze si to vyložit také tak, že protože strážníci na letišti nezvládli konflikt s bezdomovkyní a ta jednoho podobala, budou od této chvíle strážníci srážet k zemi každého, kdo se jim nebude zdát. A co kdyby, nedej bože, nechce se domyslet v duchu tohoto myšlenkového pochodu, kdyby někdo nějakou strážnici někdo znásilnil? Budou na potkání kastrovat každého muže, který bude mít ruce někde u poklopce či bude v parku močit?

Podle vyjádření naděje Občanské demokratické strany, muže, který by měl, jak prohlašoval, pomoci Praze v nastolení moderních poměrů a řádů, primátora Svobody, byl prý zákrok v zásadě v pořádku. A on počká na vyjádření inspekce. Pan primátor asi neměl ani na vteřinku čas se podívat na záznam natočený svědkem, který začíná tím, jak téměř stokilový policista sráží k zemi jakousi protestující, asi tak padesátikilovou ženu. Druhý policista stojí jednou nohou na na zemi ležícím nebránícím se mladším muži, údajně bezdomovci. Provinil se děsivým zločinem: pil na veřejnosti krabicové víno!

Strážník, který ženu srazil k zemi,, jak ukazuje video, na ni i nadále útočí, z neznámého důvodu ji rve za ruku a tak s ní smýká a tahá ji po chodníku. Dva muži se strážníkovi snaží v násilí na ženě ležící na zemi zabránit a křičí, aby toho nechal. Vyloženě výhružně! Neslýchaně - dle mínění ostatních strážníků zřejmě agresivně - slovy: "Nechte jí! To snad přeháníte, ne?!"

To zasahujícího strážníka rozběsní. Muž, který je později identifikován jako pan Frištenský, starší, šedovlasý muž – důchodce, v jedné ruce s igelitovou taškou - je najednou bez zjevné příčiny jedním ze strážníků zepředu chycen pod krkem, škrcen, strážník s ním cloumá a řve na něj a tlačí jej dozadu. Nejprve ho vytlačí do vozovky před projíždějící auta a teprve po mohutném křiku okolostojící, co to dělá, evidentně se nebránícího staršího muže naráží obličejem na stěnu tramvajové zastávky. A jak v americká gangsterce mu pak přiloží pouta.

Jak vím z vlastní zkušenosti, lze pouta nasadit různě. Zde byly dotyčnému ruce záměrně vykrouceny nahoru, což je velice bolestivé a dělá se to, když se policie bojí, že je dotyčný zvláště nebezpečný agresor. Anebo když chce zatčeného záměrně týrat či vyprovokovat k obraně. Která je pak označena za agresi vůči úřední osobě. Disidenti i máničky by mohly vyprávět! Typické na chování zasahujících strážníků je také to, jak odvádějí muže, který na začátku záznamu leží na zemi a křičí nejprve: Nechte ji" a potom hlasitě volá, že nebude nic dělat, aby na něj přestali šlapat. Tento muž je zatčen a veden srážníky k autu v hlubokém předklonu, s rukama v poutech za zády vysoko násilně vyvrácenýma nahoru, což je obrovsky bolestivé a je to typická ukázka svévolného týrání zadržené osoby.

Jak zásah vypadal, si lze prohlédnout You Tuble.

Pán, který se zastal na zem sražené a po dlažbě vláčené ženy, a tedy udělal to, co by měl udělat každý muž, tedy pan Frištenský byl nejprve odveden na stanici Městské policie, kde jej osm hodin drželi ve vazbě v nedůstojných podmínkách. Kriminálka si pro něj přijela až v jednu hodinu ráno.

V době zadržení se v rámci přetrvávající komunistické praxe policie a se záměrem co největšího ponížení zadržené osoby musel svléknout do naha a dělat za přítomnosti dalších osob dřepy. Toto se provádí s odůvodněním, že by dotyčný mohl v konečníku, u žen v genitáliích, schovávat nějaký "závadný předmět". Dodejme, že nejde o nějaký zvláštní exces, podobně se chovali "demokratičtí" policisté k později jakékoliv viny zbavené paní Jourové, a k sice neoblíbenému, ale stále jen podezřelému Rathovi a mnoha a mnoha dalším.

Osobně jen dodám, že přestože jsem byl za totáče zadržen mnohokrát, vyslýchán v Bartolomějské i na Ruzyni a jinde, nikdy jsem nebyl nucen dělat tyto ponižující "dřepy". Jak mi řekl jeden z estébáků v Ruzyni, on jim to soudruh Husák u zadržených zakázal. Dřepy se dělaly až ve vězení. No, soudruh Husák je pryč a dnešní demokratické politiky, řečeno s filmovým pražským policejním inspektorem Trachtou, co se děje se "sprostými podezřelými", asi moc nezajímá.

Nepřál bych, ale možná i přál, panu primátorovi i zastupujícímu šéfovi pražských strážníků, aby je jednoho dne jako sprosté podezřelé zatkli a aby si ty dřepy, nazí a v pozici, kdy dotyčnému cizí oblečený člověk s postavením "úřední osoby" zkoumá konečník a genitálie, zda v nich něco neukrývá, co nejvíce užili. To je u nás taková "soudružská" tradice, že. Že má odůvodnění u recidivistů a dlouholetých vězňů je možná jaktakž pochopitelné, i když by to rentgen rychle vyřešil, že, ale u pana Frištěnského? Kdo to nařídil, to pana primátora, policejního šéfa, ale ani žádného bojovníka za lidská práva nezajímá? A co pány poslance a senátory, když už policie už mezi nimi udatně loví?!?

Mělo by je to zajímat. Použití "hmatů a chvatů" v provedení městských strážníků i policistů se nebývale rozrůstá. Klikněte si na heslo "Povolené hmaty a chvaty" na internetu a budete se divit. Donedávna jsme měli obavy, že nám zdivočelá městská police ve zločinném spolčení s místními úředníky a majiteli odtahových firem odveze auto a vyúčtuje si za to desetitisíce.

Dnes abychom se začali bát, že potkáme strážníka a skončíme na zemi s pouty na rukou a budeme se učit nazí dělat pro potěšení vyholených lebek dřepy.

Jsem přesvědčen, že, jak bylo od roku 1945 mnohokrát u mnoha soudů zopakováno, každá osoba, tedy i strážník či policista, je plně zodpovědná za své chování a nemůže se schovávat za protiprávní či jiné příkazy, které odporují zásadám lidských práv. To, že nás nesmí policie tlouct na ulici jak jí napadne, je naše zásadní právo. Pokud jedná policie zjevně protiprávně a svévolně, máme právo se bránit, ba dokonce máme morální povinnost se bránit. Abychom zůstali civilizovanou společností, musíme bránit napadenou ženu, jako to udělal pan Frištenský, máme právo hlasitě a na místě projevovat nesouhlas s nepřiměřeným zákrokem.

Nevím, proč se pan Šebesta tak zuřivě zastává policie. Ovšem jeho výklad toho,zda je možno či nemožno "kopat do lidí" ukazuje na neschopnost pochopit zásady práva a civilizované společnosti. viz jeho výrok: "V tomto případě šlo o hmat provedený nohou (podle JUDr. Z. Náchodského, soudního znalce v oboru boje z blízka je totiž "kop hmatem s vysokou kinetickou energií", tedy v tomto případě nešlo o kop, či šlapání /jak uvádí Robert pelikán ve svém blogu), nýbrž o donucovací prostředek - hmat), za účelem donucení toho vůči komu je veden zákrok, aby dál ležel na zemi. V demokratických státech zcela relevantní taktika zákroku."

Doporučil bych o bezpečnost se zajímajícímu panu Šebestovi ale i řediteli Městské policie ale i panu primátorovi,aby si prostudovali například závěry ke kterým došel Norimberský proces, když se nacisté bránili, že postupovali "podle platných zákonů a předpisů", u nás pak třeba spisy takzvaných "rehabilitačních procesů " z let 1962-1964,kde komunistická justice odsoudila a potrestala zneužívání policejní a soudní moci, dále pak třeba spisy a rozsudky s nacizujícími generály v Argentině a další.

Pan Šebesta tvrdí, že názory pana Pelikána o nezákonnosti postupu městské policie : "více analfabetizují společnost co do znalosti práva v obecné rovině - vím co smím a co nesmím..."

Svatá prostoto ! Občan není objektem ale subjektem práva. Znalost práva v obecné rovinně znamená že důstojnost člověka a jeho osobní svoboda je (až na přesně stanovené výjimky) neporušitelná.

Pan Šebesta,ale nejen on, i ředitel strážníků mi připadají jak moskevské politbyro, když nedokázalo pochopit, co je to vlastně v Helsinském protokolu napsáno. A co je dnes součástí ústavního pořádku ČR .

Demokracie není o volbách. Demokracie je o svobodě a důstojnosti občanů a o policii podřízené společnosti a ne naopak.