Omluví se senátor Jirsa za arogantní a křivé obvinění?

Zajímalo by mě, kdo dnes ještě věří jihočeskému senátorovi, kterého novináři, vědci i ekologické organizace opakovaně usvědčili z pokusů předat šumavský národní park developerům, spekulantům s pozemky a težařským firmám.

Senátor Tomáš Jirsa se hájí, že ve svém zákoně o národním parku, který poslanci hodili do koše, vůbec nenavrhoval rozšířit plochu určenou k výstavbě. Ano, to, jsem si na první pohled také myslel. Až do chvíle, kdy jsem se do jeho návrhu podrobněji začetl. Pak jsem s hrůzou zjistil, že je to úplně jinak.

Součástí návrhu zákona o Šumavě, který senátor Jirsa předložil, byla příloha – mapka s novým návrhem zonace parku. Celková rozloha té třetí, nejméně chráněné, se podle uvedených hektarů skutečně nezvětšila. Vyžádali jsme si však přesné souřadnice hranic zón, porovnali jsme je se současnými a nestačili jsme se divit. V podrobnějším měřítku jsme uviděli to, čeho si poslanci na malé mapce všimnout nemohli. Jirsův návrh totiž nesmírně zvětšil třetí zónu kolem obcí, kde leží lukrativní pozemky a kde je obrovský tlak na zástavbu. Naopak ve vzdálenějších místech, kde nikdo převádět zemědělskou půdu na stavební parcely nechce, se některé třetí zóny v Jirsově návrhu změnily na zóny druhé. Celková rozloha třetí zóny tímto trikem skutečně nevzrostla.

A ještě více jsme se podivili, když jsme na katastru nemovitostí zjistili, kdo vlastní sporné pozemky kolem obcí, které by po schválení Jirsova návrhu a následné změně územního plánu bylo možné zastavět. Jen malé množství z nich patří drobným zemědělcům. Někteří jsou zděšeni, že jejich louky by mohla obklopit zástavba. Ale mnohem víc jich už nyní vlastní spekulanti s pozemky, realitní, developerské a jiné stavební firmy. A také lidé s vazbami na politiky. U Stožce vlastní velký pozemek firma Silvanus s.r.o., jejímž majitelem je Jiří Vlach, který byl v devadesátých letech místopředsedou ODS, později prvním náměstkem jihočeského hejtmana. Řada parcel kolem Stožce, Srní, Kvildy, Nového Údolí, Strážného a Českých Žlebů patří Františku Taliánovi, kontroverznímu podnikateli, který si nechává říkat král Šumavy – a který je poradcem senátora Jirsy. Pozemky u Rejštejna zase patří Davidu Černému z prachatické ODS. A tak bychom mohli pokračovat – podrobněji zde. Státní pozemky zařazené tímto návrhem do třetí zóny národního parku, které má ve správě pozemkový úřad, by pak Jirsův trik umožnil vyvést z majetku státu - rozprodat. Kompletní mapy vlastníků sporných pozemků, které měl návrh senátora Jirsy přeřadit ze druhé do třetí, méně chráněné zóny národního parku, najdete zde.

Senátor Jirsa se ptá, zda mohli vlastníci pozemků návrh zonace ovlivnit. Kdo jej tedy pro senátora Jirsu připravil? Na to mohu panu senátorovi dát snadnou odpověď, i když ji sám zná velice dobře. Byl to jeho stranický kolega z jihočeské ODS Jiří Mánek, kterého bývalý ministr Chalupa z ODS dosadil do funkce ředitele parku. S kým a jak o tom Mánek jednal, ví jenom on sám. Nebo to ví i senátor Jirsa?

Tato fakta jsme při zveřejnění kauzy doložili na mapách a citacemi paragrafů, které senátor Jirsa prosazoval. Vždy jsme uváděli konkrétní plochy, o které se třetí zóny kolem obcí rozšiřují, nikoliv celkovou rozlohu zóny. Přesto Tomáš Jirsa použil slovo lež a jeho odvozeniny ve svém článku, který zveřejnil na portálu ODS, v jihočeských deníkách a na serveru Neviditelný pes, celkem čtyřikrát, a to i v nadpisu (Hnutí Duha opět lhalo, NP, 19.1.2014). Vypadá to, že jej veřejné odhalení zbavuje schopnosti slušného chování.

Hnutí DUHA