Alchymistický návod na elixír věčného mládí byl určitě užitečná věc. Měl ale jednu vadu. Při jeho přípravě člověk nesměl myslet na medvěda. Před časem mi Ondřej Neff vrátil příspěvek s tím, že už je přecovidováno. S tím nelze než souhlasit, také bych raději psal o něčem jiném. Jenže, zkuste dnes nemyslet na medvěda.

Začnu tedy alespoň vzpomínkami, které se mi vynořily, když jsem stoupal Kostelní ulicí k Letenské pláni. V roce 1975, kdy jsem na spartakiádě jako dítě cvičil s létajícími talíři, jsme byli ubytováni v nedalekém hotelu Belvedere. V Kostelní jsme trhali moruše. Byl jsem na sebe pořádně hrdý, vždyť na Strahově se na nás díval i prezident. A v televizi bylo vidět, že pláče dojetím.

Ještě dva roky předtím jsme měli také dům v Holešovicích, v ulici Na Zátorách. Ten ovšem musel ustoupit, stejně jako spousta dalších, „vyššímu dobru“, stavbě nádraží a stanice metra.

Inu, dneska v televizi nebudu. Alespoň ne v té České. Jediná, která o akci projevila zájem, byla prýPrima.

Chvíli pršelo, chvíli sněžilo, park byl celkem liduprázdný. Jen na travnatém ostrůvku někdo obětavě venčil dva psy. Proto jsem se poněkud zarazil, když jsem uviděl hned dvě auta „místní policie“ na parkových cestičkách. Trochu přemrštěná péče o městskou zeleň.

Na Letné ovšem už byli policajti opravdoví, u pasu (předpokládám) opravdová pistole. Na začátku nám promítli video, jak se rozptýlit do skupinek, abychom se vzájemně nenakazili. To ovšem byla péče ještě přemrštěnější, neboť počet účastníků demonstrace zdaleka nedosahoval toho v té předchozí. Největší hloučky nebyly před podiem, ale u stánků s občerstvením.

Také kvalita vystoupení nebyla vždy exportní. Nějaká panímáma ječela, že očkovací vakcíny způsobují nemoc šílených krav. Při pohledu na pódium jsem si říkal, že už zřejmě začaly účinkovat. Zřejmě měl pravdu kolega, který mi minulý týden říkal, že dnes lidi nevěří ničemu a nikomu. Měl jim to tu říct. Minutka ticha za postižené hospodské, ale bez zmínky obětí nemoci, taky nebyla nejvkusnější. Bylo mi zima, a chtěl jsem jít domů.

Ale pak jsem si uvědomil, že kdyby tu kolegu dnes viděli, mohl by také přijít o zaměstnání. A lidi u občerstvení byli asi na jediném místě v Čechách, kde „mohli“ pít punč venku.

Nebo snad jediné místo na světě? Souhlasil jsem s většinou řečníků, že svobodu a právo nelze vyměnit za „ochranu“ zdraví. Může to dopadnout jen tak, že ztratíme oboje.

Dovolil bych si trochu opravit ministra Vojtěcha, že jsme byli zmanipulovaní. To správné slovo je zoufalí a zmatení. Já například nechápu, proč vlády, bohužel i jiných, do včerejška demokratických zemí tak tvrdošíjně trvají na „opatřeních“ a tak málo se starají, jaký je jejich skutečný efekt. Jejich vynalézavost nezná mezí, povýšené příkazy, nesmyslné zákazy, roušky v lese. Jenom jeden recept odmítají unisono: předat odpovědnost za svoje zdraví občanům. Ono by se taky mohlo stát, že se pak moc politiků rozplyne jak pára nad hrncem. A to se ani neodvažuji domyslet, co by se stalo, kdyby to náhodou fungovalo.

Pokud si dobře pamatuji báseň Polámal se mraveneček, lékař by měl pacienta konejšit, hladit... A tak i tápu, jak nazvat ministerstvo a vládu, které účelově vykládají zákony, porušují sliby, rozeštvávají společnost, a nepodrobené (nepřesvědčené) sprostě citově vydírají. Banda grázlů? Naivní bojovníci za dobro? Zodpovědní vůdci. kteří vědí, co je pro nás nejlepší? Jako ve Formanově Kukaččím hnízdě?

Rád bych věřil, že nás zachrání x-tá dávka vakcíny a přejmenování vánočních trhů na farmářské. Ale je tu jeden problém: musím myslet na medvěda.

Nakonec mě ale mráz a slota přemohly, a z pláně jsem pln pochyb kolem Bruselského pavilonu prchal na nábřeží. Kdo má pravdu a kdo se dnes mýlí? Aby člověk poznal, co obětovat za vyšší dobro, potřeboval by asi nějaké vyšší vnuknutí než politické proklamace. Z toho domu v Holešovicích jsme už byli dávno vystěhováni, když se ukázalo, že ty domy vlastně ani bourat nebylo třeba.

Na navlhlých dlažebních kostkách jsem uklouznul a tak tak nepadal směrem k Vltavě. Kolem se nezúčastněně sunula skupinka nějakých výletníků nebo turistů. Nevím proč, ale řekl jsem si, že ti zmanipulovaní lidé z demonstrace by se mě aspoň pokusili zachytit.