Existují prý lidé, co se noc co noc budí zpoceni hrůzou ze snu, ve kterém stojí u maturity. Tvrdí to různé studie. Já sice takového žádného neznám, ale souhlasím s tím. Maturita není žádná legrace. Sám jsem z matematiky odmaturoval, ale jen těsně.

Stál jsem u tabule popsané vzorečky a výpočty mou vlastní rukou, hleděl na velký kruh rozdělený na čtvrtiny a zoufale si pro sebe brumlal: "Je to šedesát anebo devadesát?" Míněna velikost úhlu, co mi měl vyjít.

Matikář pomalu přešel kolem mne a zastínil na chvíli maturitní komisi a když míjel mé ucho, zasykl: "Devadesát, vole!" A to jsem jej do té doby neslyšel říci jediné sprosté slovo.

Bylo to devadesát. A já odmaturoval. Pan profesor znal své pappenheimské. A tak věděl, že v naší řadě jsme to měli rozdělený. Maruška, co seděla přede mnou, vždycky počkala, až já navrhnu a vymyslím řešení dotyčné úlohy, protože to nebyla její parketa. A pak spočítala takové ty triviálnosti, jako kolik je 1566 děleno 427 a podobně. Součty, násobení a tak různě jí šlo. Mně ne.

Své pappenheimské znají, myslím, i pedagogové, kteří spolu stvořili knížku, jež pomůže pochopit matematiku i dnešním roztomilým Maruškám a jejich pubertálním spolužákům. Případně i jejich rodičům a prarodičům, a tak obecně mnoha osobám vůbec.

Dokonce je možné, jak vím z praxe od svých synů a vnuků, že i někteří učitelé matematiky by získali, kdyby si tuhle knížku přečetli.

Doufám ale, že takové učitelé matiky, jakého jsem měl já na základce, totiž soudruha Códla, už dneska nenajdete. On byl hlavně soudruh a v matematice umdlel někde před branami trojčlenky a záhadami Pythagorovy věty.

Matematika a fyzika jsou dva předměty, které platí za všech režimů. Třikrát sedm je dvacet jedna a dvakrát patnáct není devatenáct. A je celkem jedno, jaký zrovna řádí režim a zda vy osobně jste absolvent té či oné školy. Dokonce i v době vrcholící mánie množin pro druhou třídu to platilo stejně.

A jak se tuhle hrůzu, tedy "matematiku", co není ve skutečnosti žádná hrůza, ale strašně potřebná vědomost, naučit a hlavně pochopit, to poradí celkem dobře právě kniha Kateřiny Fišerové a Václava Klause mladšího. Jak stojí psáno v knize, logika je základem všeho myšlení. A já dodám, že intuice je taky dobrá, ale jen někde. A někdy.

Nevím, jestli i vás děsily jako mne příklady požadující odpověď na otázku: "Vlak A vyjede z města P do města B rychlostí 40 km za hodinu. A vlak Z vyjede z města C rychlostí 60 km v hodině též do města B: Otázka: Jakou čepici má na hlavě výpravčí v městě B(erouně), když se oba vlaky míjí?"

Logická odpověď je, že červenou. Na to jsou předpisy. Ostatní otázky týkající oněch vlaků, jako kdy se potkají a kde se potkají, už jsou složitější. Jak na to, naleznete v knížce. I já jsem to pochopil. Tedy něco. No, skoro všechno.

A o to právě v knížce jde. Aby čtenář "pochopil", co to ta matematika vlastně je a hlavně jak se s ní zachází. I když se samotnou matematikou a s žáky se zachází všelijak. Jak uvádí kniha v následujícím ironickém příkladu:

1970: Dřevorubec prodává náklad dřeva za 100 dolarů. Produkční náklady jsou čtyři pětiny ceny. Jaký je jeho zisk?

1980: Dřevorubec prodává náklad dřeva za 100 dolarů. Jeho produkční náklady jsou čtyři pětiny z ceny, t. j 80 dolarů. Jaký je jeho zisk?

1990 (nová matematika): Dřevorubec vymění množinu D dřeva za množinu P peněz. Udělej 100 teček představujících prvky množiny P. Množina N výrobních nákladů obsahuje o 20 bodů méně než množina P. Znázorni množinu N jako podmnožinu množiny P a ukaž množinu zisku.

2000: Dřevorubec prodává náklad dřeva za 100 dolarů. Jeho produkční náklady jsou 80 dolarů, zisk 20 dolarů. Tvůj závěr: podtrhni číslo 20

(Zde bych jen dodal, že v tomto stádiu výuky matematiky lze podle nových učebních metod a nové statistiky EU a Unesco dosáhnout stavu, kdy je v dotyčném státě 70 % obyvatel úspěšnými absolventy vysoké školy.)

2010 (cílená výchova): Zkrácením krásných lesních stromů vydělá dřevorubec 20 dolarů. Co si myslíte o tomto způsobu získávání živobytí? [Námět pro diskuzi ve třídě: Jak se cítí lesní ptáčci a veverky?]

Budete-li se učit podle knihy "Matematika pro trojkaře", nebudete v hodinách matematiky řešit pocity veverek, ale budete umět počítat. Což, konec konců, může prospět i veverkám, i když třeba nebudete pracovat zrovna v lesnictví.

Jen jednu prosbu bych měl. V knize je tolik, ale tolik slov, která vyjadřují přesně vymezené matematické značení. Což ukazuje třeba kapitola o kuželosečkách (kde se vysvětlují z hlediska matematiky pojmy elipsy, paraboly a hyperboly), že by si zvláště pro nás starší a pomalejší zasloužilo vysvětlit i další výrazy. Třeba, jak předpokládám, v "doplněném vydání" po úspěchu tohoto prvního. Kniha sice uvádí, jak nějak lépe z hlediska matematiky chápat výrazy jako "substituce" anebo "stereogeometrie", ale to byste nevěřili, co všechno na vás vypadne, když zadáte do vyhledavače: "kartézská soustava" anebo "souřadnice".

Bojíte li se matematiky, případně bojí-li se vaše ratolesti, pamatujte si tato slova z knihy: Asi tak 30 % předpokladů pro úspěšné složení maturity z matematiky netkví vůbec v matematice samotné, nýbrž v psychické odolnosti, zdravě asertivnímu přístupu k řešení testu, pečlivém čtení zadání a vyplnění odpovědí v požadovaném tvaru a formální dokonalosti." Doufám, že se vám hned ulevilo.

Knihu vydalo nakl. Fortuna Libri 2013. Ilustracemi kouzelně doplnit Jiří Slíva.