Úterý 18. února 2025, svátek má Gizela
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

HISTORIE: Škola základ života?

diskuse (36)

Pod titulem Škola základ života v sobotu 1.9.2018 uveřejnila soudružka Marta Semelová v Haló novinách svoje úvahy. Tyto úvahy v článku nevybočují z rámce jejího uvažování, že před listopadem 1989 téměř vše bylo všestranně lepší, existovala spravedlivá sociální společnost, chybělo vykořisťování člověka člověkem atd. Nezištná internacionální pomoc ze dne 21.8.1968 zabránila tomu, aby tyto téměř ideální poměry byly likvidovány o 21 let dříve.

Podle Semelová název oblíbené české komedie Škola základ života byl měl být stálou výzvou. „Výzvou abychom si uvědomili, že vzdělání by mělo být naším největším bohatstvím. Tím, co společně s rodinou všestranně rozvíjí člověka, jeho myšlení, poznání, co mu pomáhá pochopit svět a jeho souvislosti, uplatnit se v něm. Prostředkem k tomu by měla být právě škola. Škola založená na kvalitním vzdělávacím systému a opřená o fundované učitele. Škola, která poskytuje vzdělání podle potřeb společnosti i žáků.“ Podle Semelové jí pamětníci dají jistě za pravdu, že škola před třiceti lety tyto požadavky naplňovala a také měla výsledky. „České školství mělo ve světě jméno a pro mnohé bylo vzorem.“

Vezměme si jeden aspekt komunistického školství – výuka cizích jazyků. V roce 1945 ihned po obsazení ČSR Sovětskou armádou nahradila ruština němčinu jako první cizí jazyk vyučovaný ve školách. Němčina ze škol na dlouhá léta zmizela. Výjimku činily některé vysoké školy. Návrat němčiny jako dalšího volitelného jazyka byl později podmíněn rozvíjením tzv. družby s Německou demokratickou republikou.

Již v letech 1946 a 1947 se ozývaly ojedinělé hlasy, zda je ruština vhodná jako první cizí jazyk do škol. Jde o slovanský jazyk jako čeština, což na jedné straně je snadnější pro porozumění, ale naopak daleko těžší pro získání aktivních znalostí. Žák připojí k českému slovu nějakou koncovku, která mu zní rusky, a má záležitost za vyřízenou. Toto u germánských a románských jazyků není téměř možné. Proto tyto jsou k výuce jako první cizí jazyk daleko vhodnější (například angličtina). Ruština se zavedla jako první povinný jazyk téměř ve všech zemích tzv. lidově-demokratického tábora. Výsledek – větší část žáků po několika letech výuky nezvládla v ruštině ani základní konverzaci. Pamatuji si, jak aby jeden repetent znovu nepropadl, dal jemu ruštinář za úkol v sedmém ročníku naučit se azbuku. Nepropadl. Ale připomínám, že ruština se učila od čtvrtého ročníku základní školy.

U nás a v Polsku se nějaká slovanská hatmatilka, které většinou Rus nerozuměl, zvládla. Horší to bylo v Německé demokratické republice a v Maďarské lidové republice, kde prostě po několika letech výuky ruštiny občané nezvládli vyslovit ani jednu větu. Mlčeli jako hrob, než by byli schopni rusky promluvit. Turista se rusky v zemích tzv. lidově-demokratického tábora nedorozuměl. Mám za to, že občané již ze zásady nereagovali. Byl to prostě jazyk okupantů. Například Německá demokratická republika byla převážně svými občany vnímána jako pět okupovaných spolkových zemí, kterým okupace brání být součástí Spolkové republiky Německo. V Maďarsku byla cizím jazykem, na který alespoň část Maďarů reagovala, převážně němčina.

Ovšem ani výuka jiných cizích jazyků ve školách za totality nestála za mnoho. Mnozí žáci po čtyřech či šesti letech výuky němčiny nebo angličtiny těmito jazyky nepromluvili. Zdá se, že zátěž totality zde mnohdy přetrvává do dneška. Čím to je, by mělo být obsahem jiného příspěvku.

Situace v SSSR byly jiná. Zde se v ruštině vyučovalo téměř vše (také odborné předměty). Mateřský jazyk byl nanejvýš něčím podružným (Ukrajina, Bělorusko atd.).

Příspěvek se dotýká jen části tvrzení marxistů-leninistů o téměř dokonalém komunistickém školství. Jenom zatím není známo, zda soudružka Semelová nedoporučuje nahrazení angličtiny jako prvního cizího jazyka na školách ruštinou.

Aston Ondřej Neff
18. 2. 2025

Kde je řešení? Co se stane, až utichnou na Ukrajině zbraně?

Bitva o ostrov Iwodžima začala vyloděním 19. února 1945.

Tomáš Guttmann
18. 2. 2025

Od USA se čeká, že budou Evropu financovat ale ne kritizovat.

Lucie A. Sulovská
18. 2. 2025

Ruský vyjednávací tým dostává konkrétní kontury, ten americký také.

Václav Vlk st.
15. 2. 2025

Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoci.

Aston Ondřej Neff
17. 2. 2025

V těchto dnech prožíváme převrat v našich životech.

Tomáš Guttmann
18. 2. 2025

Od USA se čeká, že budou Evropu financovat ale ne kritizovat.

Aston Ondřej Neff
15. 2. 2025

Bude záležet na tom, kdo se výzvy chopí.

Aston Ondřej Neff
18. 2. 2025

Kde je řešení? Co se stane, až utichnou na Ukrajině zbraně?

Lidovky.cz, ČTK
18. 2. 2025

Fotbalisté Feyenoordu remizovali s milánským AC na jeho stadionu 1:1 a díky předchozí domácí výhře...

sub Diana Šubrtová
18. 2. 2025

Petr Bende (47) a jeho partnerka Barbora přivítali na svět svého prvního společného potomka....

Lidovky.cz, ČTK
18. 2. 2025

Nepříznivé zimní počasí provázené bouřemi a záplavami na východě Spojených států si vyžádalo...

jhr Jan Hron
18. 2. 2025

Korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán si přál, aby se ukrajinský prezident Volodymyr...

Lidovky.cz, ČTK
18. 2. 2025

Linda Nosková postoupila na tenisovém turnaji v Dubaji do osmifinále. V utkání druhého kola, které...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz