Když politická strana pořádá volební mítink, zve na tento mítink všechny občany. Na rozdíl od řádné schůze politické strany, kam jsou zváni jen členové, má na předvolební mítink přístup každý. Je to podobné jako při fotbalovém utkání, mohou přijít fanoušci domácích i fanoušci hostujícího mužstva.

Pokud nenarušují veřejný pořádek a jejich fandění není v rozporu se zákonem(např. nemá rasistický podtex), mohou fandit hostům a pískat při akcích domácích. Jiří Paroubek se domnívá, že účastníci jeho mítinků, kteří dávají najevo nesouhlas s jeho politikou, mohou být z volebního mítinku násilím vyvedení. Je to podobné jako kdyby pořadatelé domácího mužstva chtěli z ochozů vyvést fanoušky soupeře. Politika je věc veřejná a politik vystupující na volebním mítinku musí počítat i s negativní reakcí na svoje vystoupení, musí počítat i s tím, že bude vypískán. Politik, který nedokáže vtipně a s nadhledem reagovat na svoje protivníky, by si měl hledat jiné zaměstnání.

Jiří Paroubek nastolil volební témata, která s volbami do EU vůbec nesouvisí. Navíc uprostřed našeho předsednictví svrhl naprosto nesmyslně vládu. Žádnému z politiků polistopadové éry se nepodařilo vyvolal tak velkou spontánní negativní reakci mladých lidí.

Dosavadní Paroubkovy úspěchy jsou založeny výhradně na populistických slibech, na které slyší značná část voličů. Paroubkovi také nic jiného nezbývá. nemá totiž charisma, a proto se uchyluje k jednoduchému populismu. Na inteligentní voliče z řad studentů tento jednoduchý model nezabírá, a právě z nich se rekrutují vrhači vajec, kteří u Jiřího Paroubka a spolustraníků vyvolávají paniku.

Desítkami milionů dotovaná kampaň ČSSD je narušována lidmi, kteří do nákupu vajec investují jen několik desítek korun. To musí být pro celý Lidový dům hodně stresující podívaná.