Když o karanténních restrikcích rozhodují soudy

Zkuste se podívat do webové databáze knih, jak dnes lidé hodnotí stařičké svazky. Možná vás překvapí, jakou chválu sklízí americký mikrobiolog a spisovatel Paul de Kruif za knihy Lovci mikrobů či Bojovníci se smrtí. Jsou předválečné, ale čtenáře stále fascinují příběhy osobností, jako byli Koch (tuberkulóza), Pasteur (vzteklina), Roux (záškrt), Mečnikov (imunita), Ross a Grassi (malárie) či Ehrlich (lék Salvarsan). Jenže dnešní zápas s nemocemi a epidemiemi má i jiné hrdiny, například právníky a soudy.

Úterní zpráva působí jak z jiného světa. Městský soud v Praze dal za pravdu žáku gymnázia Na Zatlance, jenž se domáhal ochrany před nezákonným zásahem a chtěl obnovit prezenční výuku. Jinými slovy: v době, kdy probíhá spor o to, zda 1. března mají, či nemají nastoupit do školy jisté ročníky, soud rozhodl, že na gymnáziu Na Zatlance se má obnovit výuka v plném rozsahu. A sice proto, že restrikce prý vycházela z protiústavně vyhlášeného stavu nouze.

Nechme teď stranou praktické zádrhele. Třeba ten, že na té škole jsou jarní prázdniny, či ten, že uzávěru školy by mohl vyhlásit příslušný hygienik. Za tím vším je ale cosi obecnějšího, vypjatá ukázka střetu mezi „bojovníky se smrtí“ v různém podání. Mezi těmi, kdo se drží epidemických dat a zřejmě by si rozuměli s Pasteurem, Kochem či Mečnikovem. A těmi, kdo varují před smrtí základních struktur společnosti, tedy i uzávěrami škol. A hlavně vidíme ukázku toho, když v epidemii rozhodují soudy.

Výraz právní stát zažívá v poslední době konjunkturu, ba jisté zbožštění. Chtějí-li orgány EU vytasit nejtěžší kalibr na vzpurné Polsko či Maďarsko, vytasí právní stát. Je jistě dobře, může-li se občan dobrat spravedlnosti prostřednictvím soudů. Ale co i v situacích, kdy soud hodnotí legalitu, leč nezajímá ho dopad na kapacitu nemocnic? Vkrádá se na mysl středověké heslo: Fiat iustitia, et pereat mundus. – Budiž nastolena spravedlnost, i kdyby měl zhynout svět.

LN, 24.2.2021