Když zazvoní telefon, nejdřív se dívám se na displej. Tedy, ony ty telefony dnes nezvoní, ony všelijak vyhrávají melodie, telefon mé ženy štěká jako pes a na volání mé vnučky mám nastavené kvákání žáby. Pořád se tomu ale říká zvonění, však si rozumíme. Podívám se tedy na displej a když vidím neznámé číslo, nasadím strohý úřední tón.

„Prosím, Neff,“ říkám, přesně tímto tónem. Tentokrát se ozvala žena. Podle hlasu spíše zralejšího věku, určitě ne nějaká studentka, která se nechala najmout za pár šupů, aby si vydělala na mikinu. „Dobrý den,“ řekla. „Položím vám tři jednoduché otázky.“

Je to jasné, reklamní akce. Když tenhle mor začínal, odpovídal jsem velmi příkře: „Odkud máte moje telefonní číslo?“ Odvolával jsem se na ochranu soukromí a GDPR a celý ten cirkus s tím související. Ale na tyhle čímany si nepřijdete. „Volám na náhodně vygenerované číslo,“ zní naučená odpověď. Takže když se ozvala ta starší kultivovaná – a nebojím se toho slova – dáma, že mi položí tři jednoduché otázky, víceméně zbrkle jsem ze sebe vyrazil, že neznám odpovědi na žádné jednoduché otázky a spojení jsem přerušil.

Známe to, brblal jsem v duchu. Známe tyhle otázky: jste spokojený se svým dodavatelem energií? Nejsem, ale nevěřím, že jiný bude lepší. Nebo otázka: nechcete ušetřit na povinném ručení za váš automobil? Není načase vyměnit ledničku za novou, úspornější a výkonnější? A tak dále. Vrtalo mi to ale hlavou. Tři jednoduché otázky. Na energie a povinná ručení a ledničky se najímají studentky dychtivé po nové mikině. Tohle byla dá se říci hodně zralá žena. Představoval jsem si její klidnou vlídnou tvář vroubenou šedými vlasy jako stříbrným rámem. Kdepak, ta by se nepokoušela mě lámat na koupi teflonových hrnců. Chtěla mi položit tři jednoduché otázky. Třeba v linii jejích předků byla egyptská Sfinga, ta také kladla dotazy. Možná dokonce, že mě chtěla dovést k odpovědím. Jsou snad jednodušší otázky se složitější odpovědí, než otázky kdo jsme, odkud jsme přišli a kam jdeme? Možná mi nabízela ruku, abych vyřešil zásadní problémy svého osudu.

Píšu svoji glosu, vedle klávesnice už mám magnetofon a po očku koukám na mobil.

Mobil ožívá, zvoní standardní melodií, není to Most přes řeku Kwai, to by mi volala žena, telefon nekváká, to by byla vnučka. Mrknu na displej.

Žádné neznámé číslo. Je to přítel Knébl, aby mi sdělil, že od čtvrtka můžeme zaskočit až do příštího lockdownu na pivo. Tuším, že rozmluvu o základních otázkách života jsem propásl a už mi ji nikdy paprapravnučka egyptské Sfingy nenabídne.

Volá totiž na náhodně vygenerovaná čísla.

************************************************************************************************

Nový sci-fi román Ondřeje Neffa nazvaný Barbora a zlatý robot je tentokrát určen starším dětem, ale i dospělým, kteří ještě nezapomněli na romantiku čtení dobrodružných příběhů někde na větvi v koruně stromu.
Sledujeme v něm partu dětí, které se narodily po nouzovém přistání výzkumné kosmické lodi na planetě Botera. Jsou doma ve světě, který jejich rodičům připadá cizí a nepřátelský. Jsou tu chodící stromy a žijí tu bytosti se schopnostmi přesahujícími běžné chápání.
Barbora a její kamarádka, boteranská dívenka Pavučinka, postupně odhalují to, co rodiče tajili. Proč se najednou objevil Zlatý robot a jaký je jeho úkol? Proč vlastně kosmická loď musela na planetě přistát? Jaká byla role admirála Harolda, jejího velitele? Při pátrání po kořenu záhad vás povedou ilustrace mistra comicsového vyprávění Karla Jerieho, díky němuž se podařilo vydat skutečný knižní klenot.

Dopřejte ho svým dětem pod stromeček, je k dostání ve všech knihkupectvích i na webu Albatros Media.