19.3.2024 | Svátek má Josef


ESEJ: Logika a selský rozum na pranýři pro dezinformátory

5.3.2021

Již od loňského března ohledně koronaviru a covidu tvrdím stále totéž. Zatímco moji oponenti si co každých 14 dní vypomáhají novými a novými argumenty. Z nichž některými i popírají ty předchozí. A z nichž některými mi vlastně dávají za pravdu, zatímco ale důraz nově kladou zase na něco jiného.

Již na jaře někteří z nás laiků předpovídali celkový nárůst zemřelých za cca půl roku (já osobně jsem takto konkrétní nebyl, protože takto přesně stanovit příslušnou dobu jsem neuměl). Jakožto důsledek toho, že necovidoví pacienti nesměli být řádně vyšetřováni a léčeni dle předtím obvyklých standardů. Nyní, když se tak od podzimu (čili po tom cca půlroce) děje, jsou ale tyto hlasy zapomenuty a vše je přičítáno (jako již bezmála rok víceméně ve všem, co nejde tak, jak bychom si přáli) jen vlastní síle a nebezpečnosti viru.

Naproti tomu lidé, deklarující se jako experti a vyžadující proto po nás ostatních slepou poslušnost a následování, předpovídali něco jiného. Až koncem léta, když začala stoupat čísla nakažených, začali strašit tím, že nepřijmou-li se opět přísná restriktivní opatření, budou přeplněné nemocnice, a budou vysoké počty nakažených i mrtvých. Načež opatření byla přijata, ale i přesto jsou tu ty vysoké počty nakažených a mrtvých (a důvody naplnění, až přeplnění nemocnic si nejen já umím představit i jiné, nežli jen ty čistě medicínské). Zároveň titíž lidé až na výjimky v létě, kdy se opatření rozvolnila, neříkali, že to bude mít za následek vyšší počet nakažených za pár týdnů až měsíců. Předpovídali sice druhou vlnu nákazy, ale ta měla přijít nějak sezónně a jakoby odnikud, a nikoli jako přímý důsledek méně opatrného chování lidí. Samozřejmě, lze namítnout, že pokud by se opatření nezpřísnila, bylo by vše ještě horší. To se ale dá říci vždycky. A kdybytakbysmus není předpovídání, a takovýto jen obecný (žádné konkrétní a věcné: pokud teď toto, tak pak tamto) do vědy vůbec nepatří.

Většina z Vás se ale nepozastavuje nad tím, že laici uměli lépe prognózovat nežli experti. A raději čtete nikoli texty, kde se můžete nad každou větou zamyslet, podrobit ji logickému zkoumání, porovnat ji s vlastní zkušeností, a na základě toho se k něčemu rozhodnout. Takové texty jsou dnes považovány za dezinformační, protože neobsahují ty správné a žádoucí informace. Ale raději čtete texty, kterým jako laici dost nerozumíte, kde nemáte jak ověřit si ani pravdivost ani spolehlivost čísel, ani pracovních postupů tam uváděných, necháte se okouzlit cizími slovy, jejichž český význam leckdy neznáte, a pod nimiž si nic konkrétního nepředstavíte, a nezbývá Vám tak nežli slepě věřit tomu, co je v textu psáno. Takové texty, v nichž většina lidí nedokáže informace od dezinformací rozeznat, jelikož nemá přístup k týmž zdrojům jako autor, a leckdy ani potřebné jak vzdělání, tak intelektuální schopnosti, jsou v pořádku, hlásí-li se k tomu správnému výkladu světa.

Tímto neříkám, že nemáme věřit expertům. Jsou situace, kdy se bez jejich znalostí neobejdeme, a kdy je rozumnější věřit expertíze, nežli vlastní hlavou objevovat to, co již bylo někým a leckdy lépe objeveno. Říkám tím, že byste mohli být ve své víře opatrnější. Třeba zrovna vůči těm expertům, kteří jsou ve svých předpovědích méně úspěšní nežli laici. Jelikož skutečná věda se pozná mimo jiné i podle schopnosti spolehlivě predikovat.

Že nám logika a selský rozum leckdy prokážou lepší služby nežli tvrzení úzce specializovaných expertů, a že někdy bývá lepší i přemýšlet vlastní hlavou, nežli jen poslouchat odborníky, ukáži na dvou příkladech mimo medicínu.

Přírodovědci rádi vyprávějí, že ten a ten orgán či tělesný znak má zvíře proto, aby díky němu mohlo dělat to či tamto, že právě k tomu účelu se u něj vyvinul. A někdy si tak marně lámou hlavu nad tím, k čemu zvířeti konkrétního druhu slouží (resp. u vyhynulých sloužil) ten či onen orgán či tělesný znak. Ale tak to přece není. Pokud se hlásí k darwinismu, resp. neodarwinismu (což všichni bez výjimky dělají), tak přece věří, že evoluce je slepá, a nikoli teleologicky účelná, a že ke změnám dochází jen formou náhodných mutací na buněčné úrovni. A tudíž lední medvěd má bílou srst nikoli proto, aby byl hůře vidět na ledu (jak přírodovědci rádi tvrdívají). Ale proto, že jeho předkové, kterým se bílá srst přihodila v důsledku mutace, byli na ledu hůře vidět, a tak se úspěšněji rozmnožovali (přežilo do dospělosti více takových mláďat, a jako dospělí byli v lovu úspěšnější), nežli původní hnědá varianta. A tudíž já mám ruce nikoli proto, abych si měl čím podávat potravu. Ale proto, že sled mutací nenasměroval končetiny mých předků jinam (jiným vývojovým směrem), a že jim ruce nebránily v rozmnožování (možná jim v něm i pomáhaly, ale stačí, že nepřekážely). A až sekundárně se lidé naučili dělat rukama to či ono, když už je měli. Mimochodem, osobně mně takto pojatá evoluční teorie neuspokojuje, jelikož mnohé nevysvětluje. Zatímco k vysvětlení mnoha věcí jako by se lépe hodil lamarckismus (podle něhož žirafa má dlouhý krk proto, že se její předkové natahovali po potravě, a tak v dalších a dalších generacích potomků se krk vždy o něco prodloužil, právě jako přímý důsledek toho natahováni). Ten ale byl neodarwinisty zavržen jako slepá ulička, i kvůli nemožnosti prokázat výše zmíněný mechanismus na buněčné úrovni (tedy zavržen obecně jakožto vědecká hypotéza, zatímco prakticky si s ním v jednotlivých případech i neodarwinisté vypomáhají běžně).

A mnozí astronomové zase rádi v posledních letech varují, že za nějaké 3 miliardy let Slunce zničí Zemi, a zároveň doufají, že lidé snad do té doby stihnou osídlit nové světy, aby se tu neupekli zaživa. Zkusili tito astronomové podívat se ve svých myšlenkách zpátky, kde byli lidé (resp. jak vypadali jejich předkové) před 3 miliardami let? A na základě toho si představit, kde asi tak budou (resp. jak asi budou vypadat jejich potomci) za přesně stejnou dobu?

V obou uvedených případech renomovaní experti, kteří jistě umějí propočítat to či ono, a díky svému intelektu, vzdělání a vědecké praxi vidí souvislosti, které laikům unikají, tvrdí nesmysly. V prvním případě nelogické nesmysly v rozporu se základním kánonem jejich učení, axiomem jejich vědy (či libo-li takto, dogmatem jejich víry), kde teleologie, a dokonce i jen pouhé slůvko ´aby´ v tomto kontextu nemá místo. Nejsou-li tedy skrytými stoupenci učení o moudré a účelně se chovají přírodě anebo dokonce kreacionisty. A ve druhém případě kolosální nesmysl, jsoucí v rozporu nejen se základním učením jiné, i jimi uznávané vědy (evoluční teorie v biologii), ale i s elementární logikou a selským rozumem. Nejsou-li tedy i oni zakuklenými kreacionisty, věřícími, že vrcholem stvoření jsou astronomové, a že po nich už k žádnému evolučnímu vývoji docházet nebude.

Uvedené příklady (a našly by se i mnohé další) mají ilustrovat to, že i mistři svých oborů, kterým by v debatě na jejich odborné téma brzy přestala intelektuálně stačit většina laiků, dokážou tvrdit (a v obou uvedených případech skutečně mnozí a opakovaně) naprosté nesmysly, které pouhý laik dokáže odhalit pouhou logikou a selským rozumem. A že tudíž byste neměli předem zatracovat a odmítat slyšet i ty, kteří nemají to správné odborné vzdělání, ale v konkrétních případech mohou neotřele vidět pravdu tam, kde experti v mantinelech svého rutinního myšlení ji nezahlédnou (jakkoli v drtivé většině ostatních věcí expert vidí více a lépe nežli laik, aspoň tedy expert hodný toho jména). Pokud tedy ještě máte ambice poznávat a posuzovat svět i vlastním rozumem, a nejste již jen pěšáky, slepě poslouchající rozkazy svých generálů (či přinejmenším plukovníků).

A nyní pro ty, které to zajímá, a nevadí jim číst i delší text, zpět k mému dvornímu tématu - ke koronaviru.

Již od jara je nám tvrzeno, že tentýž virus způsobí u člověka A jen ztrátu čichu, u člověka B tak těžké respirační potíže, že bez umělého plicního ventilátoru by tento zemřel (a některý zemře i ventilátoru navzdory), u člověka C vůbec žádné respirační, zato ale vážné kardiovaskulární potíže, a u člověka D potíže vůbec žádné, a to někdy i tehdy, je-li stejně stár a stejného premorbidního zdravotního stavu jako člověk B, případně člověk C.

Já tvrdím nikoli to, že toto není pravda. Já tvrdím, že to nelze prokázat. Západní medicína přijala již na jaře jako axiom informace z Číny, že je tu nový virus, který způsobuje ty a ty příznaky, a ty že mohou být tehdy a tehdy tak a tak smrtelné. Načež se začal ten virus hledat a všude, kde by nalezen, byly mu přiřazeny úplně všechny chorobné příznaky, které byly nově u nakažených (resp. pozitivně testovaných) nacházeny (nově oproti dřívějšku u každého nemocného). Bez ohledu na jejich fyziologickou podstatu. Bez ohledu na jejich častost, včetně i těch ojedinělých. Zároveň, aby tak nebylo otupováno mediálně žádoucí ostří nebezpečnosti nové nemoci, byly ignorovány či bagatelizovány případy, kdy nakažení neměli vůbec žádné příznaky onemocnění, či měli příznaky jen banálně lehké (tyto případy zato ale začaly být počítány posléze, v souvislosti s odůvodňováním přijímání opatření právě jejich vysokými čísly). A stejně tak byly, tentokrát při organizování lékařské péče, ignorovány případy nemocných s vážnými příznaky, ale bez současné koronavirové nákazy. Takto správně nenakažení pacienti museli ustoupit v pomyslné (a někde nejen pomyslné) frontě na lékaře těm díky nákaze privilegovaným.

Takto západní medicína zcela rezignovala na zkoumání, proč jedni onemocní a druzí ne, proč jedni takto a jiní takto (možná o tom někteří aktivističtí badatelé bádají, ale nejenže zcela stranu mediálního zájmu, ale, a to je horší, stejně stranou zájmu těch, kdo rozhodují o opatřeních). Přitom právě takovéto otázky si snad má věda pokládat, a na ně odpovídat. A nikoli jen počítat další a další případy daného jevu.

Třeba namátkou ten podivuhodný nový příznak - ztráta čichu, a někdy nikoli i chuti (jak vím z první ruky od jednoho takto postiženého), a jindy zase i chuti (jak vím zase od jiné postižené). Ani ten jako by nikoho vědecky nezajímal (aspoň o tom nevím). Vzniká tato chyba již v nosní sliznici? Nebo až pak v dostředivých nervových drahách k příslušným oblastem mozku? Anebo až v šedé kůře mozkové při procesu uvědomování si vjemu? Anebo třeba až při myšlení - při rozhodování se, zda o tom říci pravdu anebo zalhat? To poslední ale asi ne, jelikož to mám dosvědčeno i od lidí, kteří snad nemají důvod mně v tom klamat. Nicméně ale je mezi nimi i osoba, která ani po několika měsících necítí parfém přímo z flakonu, ale zároveň na dotaz nikdy nepřestala cítit pach vlastního lejna (což si fyziologicky neumím vysvětlit).

O absurditě přesvědčení o pandemii smrtelné nemoci, která statisticky prodlužuje lidem život, jsem již psal jinde. Že matematicky není taková nemoc možná.

Někteří experti s plnou vahou své odbornosti tvrdí, že už se ví, že virus je uměle stvořený. Jiní zase se stejnou vahou své stejné odbornosti tvrdí, že určitě není. Anebo, že se to neprokázalo. Já si říkám – jak se to může vědět, či jak se to může prokázat? Genetické inženýrství je úspěšné tehdy, když dosahuje tak efektivních výsledků, jako evoluce formou náhodných mutací. Rozdíl je v tom, že námi činěné genetické změny jsou cíleně takové, jaké jsme zamýšleli. To ale víme proto, že to o nich takto víme. Jak ale rozeznat podle jen výsledku náhodný výtvor evoluce od cíleného výtvoru lidí? Zvláště, pokud by ti lidé nechtěli být takto odhaleni (a tak, co já vím, by tam umístili sekvence jakoby zbytečné, které nic užitečně nekódují). Podle mě se dá umělý původ viru zjistit jen dvěma způsoby: Buď že se tvůrci k tomu přiznají, a to v našich podmínkách způsobem, který by obstál jako přiznání viny u soudu (tedy bez rozporu se všemi dalšími důkazy). Anebo že se nějak a dostatečně nepochybně zjistí, že jen náhodně se tolik mutací nemohlo stihnout za tak krátký čas. Domnívám se ale, že až takovéto míry jistoty nejsou současné přírodní vědy schopny (leda některé vědy společenské, které jak nástroj používají propagandu).

Anebo to spásonosné očkování. Jak může být známa jeho účinnost ohledně ochrany před vážnými příznaky a ochrany před smrtí? Vakcína byla testována na dobrovolnících, o nichž ale nemáme jak se dozvědět, jaké příznaky by měli, kdyby se bývali nakazili. A předpokládám, že následující pokus nebyl uskutečněn ani v jednom případě: Kdy by byli očkováni lidé z vysoce rizikových skupin, a posléze byli pro kontrolu schválně vystaveni nákaze, a nejlépe velké náloži viru (a muselo by být takových lidí hodně, aby se vyloučilo riziko, že zrovna tito očkovaní i přes svůj vysoký věk a rizikovou premorbiditu nepatří k těm, kterým se vážné příznaky vyhnou i bez očkování).

Nedávno jsem četl o notném zaskočení, nepletu-li se norských výzkumníků z toho, že někteří hodně staří a nemocní očkovaní mají vážné, a i fatální obtíže. Pročež dotyční výzkumníci doporučují tyto lidi raději neočkovat, protože tak jako tak brzy zemřou (mimochodem, když podobná argumentace - nezachraňovat tyto lidi za každou cenu, byla od jara vkládána do úst nesouhlasičům se zastavováním ekonomiky kvůli jen tolika a tolika ohroženým, tak to bylo tehdy prezentováno jako od nich nelidské). Na takové zjištění nemusí být člověk expert, i na to stačí prostá logika a selský rozum: Že vystavit hodně staré a nemocné lidi takovéto nemalé fyziologické zátěži (jakou jakékoli očkování je) může být pro ně fatální. A že tak budou kazit očkovací statistiky ohledně účinnosti právě ti, kteří zemřou i navzdory provedenému očkování, a kteří by ve svém zdravotním stavu tak jako tak brzy zemřeli i bez zátěže jak očkování, tak i vlastní nákazy.

Mimochodem, jsem docela zvědavý, jak se pak změní registrace zemřelých. Protože, až budou všichni senioři naočkovaní, tak samozřejmě nepřestanou umírat (to už je taková vlastnost seniorů, že jsou zdaleka nejčastěji umírající věkovou skupinou, a zatím mi není nic známo o tom, že by vakcíny mimo jiné poskytovaly i nesmrtelnost). A pak samozřejmě již nebude žádoucí (na rozdíl od dneška, kdy je to právě naopak) spojovat smrt s covidem, aby to nekazilo ty úžasné statistiky vysoké účinnosti vakcín. A tak nejspíše zmizí u očkovaných ta dnes tolik populární kategorie: smrt na covid∕ s covidem, jelikož taková smrt přece již nebude možná. Rád si počkám, jak brilantně to bude odůvodněno. Možná naočkovaní již nebudou testováni. Anebo, a to by bylo ještě pikantnější, testováni budou dále, mnozí z nich tak budou testováni pozitivně (pokud budou platit ta současná tvrzení expertů, že vakcinace nebrání přenosu nákazy), ale už se bude vědět, že smrt těchto lidí nemohla souviset s covidem, jelikož před tím přece ty vysoce účinné vakcíny spolehlivě chrání. A úplně nejzábavnější by bylo řešení, které naznačili ti norští experti: ty nejohroženější pro jistotu vůbec neočkovat (což ale zase by bylo proti zájmům výrobců a distributorů vakcín prodat jich co nejvíce).

Účinnost vakcíny v terénu lze zjistit a prokázat u klasické infekční nemoci, která má typické příznaky a která se šíří odněkud někam, takže lze poznat, kam se již dostala a kam ještě ne. A naočkovat lidi v oblasti, kam se ještě nedostala, a počkat, co se bude dít. Nelze to ale u nemoci, která tu již všude mezi námi je, a neprojevuje se žádnými typickými příznaky, a nejčastěji dokonce žádnými. U takové nikdy nebudete vědět, že když lidé pak neonemocněli, jestli to bylo díky očkování, nebo díky tzv. promoření anebo díky jejich specifické osobní imunitě (je ale samozřejmě otázkou, jestli to vůbec vědět chcete a potřebujete, pokud vám jde hlavně či jen o peníze za prodej vakcíny). Já kupříkladu jsem možná takto specificky imunní vůči chřipce, jelikož, co pamatuji, jsem nikdy neměl příznaky chřipky (ledaže bych ji měl vždy souběžně s rýmou, a šlo by o minichřipku, trvající nejvýše tři dny), jak jsou uváděny třeba na Wíki - co chřipka je a co chřipka není (doufám tedy, že tam chřipka nebyla mezitím účelově předefinována, aby třeba nevypadala jako horší nemoc nežli covid - mimochodem, ještě v březnu 2020 neměly koronaviry své vlastní heslo na české Wiki, tak byly nezajímavé, přinejmenším tedy pro našince, jakkoli již nějaký ten rok se ví o nemoci, pojmenované SARS). Přičemž samozřejmě netuším, zda v době chřipkových epidemií mívám anebo nemívám v sobě příslušné chřipkové viry, a kolik jich bývá, protože to u pouhé chřipky dosud nebylo třeba zjišťovat (a proč taky).

Když už jsem se dostal k té chřipce. I já (a samozřejmě nejen já) tvrdím, že pokud bychom se před rokem 2020 chovali k chřipce tak, jako dnes ke covidu, měli bychom tu již tehdy stejnou paniku a stejné společenské manévry jako nyní. A naopak, že pokud bychom se ke covidu chovali tak, jako jsme se chovali před rokem 2020 k chřipce (kdy tedy chřipka ještě existovala, zatímco od loňského jara není o ní ani vidu ani slechu), neměli bychom žádnou paniku, a nemuseli přijímat žádná mimořádná opatření. Zdůrazňuji, že nemuseli. Což neznamená, že někteří nechtěli. Ti, kteří na nich umějí vydělávat.

Příznivci proti-covidových opatření někdy rádi zdůrazňují, že prý je to jen nemoc, tak proč prý ty řeči o ohrožení svobody.

Nuže, je-li to jen nemoc, tak stačí začít se k ní chovat jako ke všem jen nemocem. A problém, pro mnohé neřešitelný, jen tím zmizí sám. Samozřejmě tedy, pokud je tím problémem možná záhuba lidstva (na což to vypadá ze současné podoby nejen našich ulic a mnohých lidských aktivit – v nichž člověk člověku je potencionálním vrahem jen svým dechem). A nikoli jen to, že někdo dost nevydělá.

A taky je již nejvyšší čas začít se i navenek chovat tak, jak nejenže jsme se chovali předtím, ale jak se skoro všichni (včetně i velké většiny těch, kteří s nějakými restrikcemi souhlasí) chováme, když jsou kamery vypnuté, mikrofony schované, a nejsme na očích ani potencionálnímu udavači, ani šéfovi, který by nás mohl potrestat (byť beztak většinou jen proto, že jinak by ho mohl potrestat zase jeho šéf).