Zvolený způsob protestu ekologistů proti rozhodnutí státních orgánů majícímu oporu v zákoně by byl legitimní pouze tehdy, pokud by byl v souladu se zákonem. Blokáda omezila činnost lidí pracujících na kácení stromů napadených kůrovcem a překročila hranici stanovenou zákonem. Policie musela těmto lidem poskytnout ochranu, protože ze strany protestujících ekologistů byl zcela jistě porušen zákon.

Proč by měli mít tito "ekologičtí" aktivisté, z nichž mnohé známe zejména z protestů proti radaru v Brdech, výjimku ze zákona? Co vlastně tito aktivisté požadují. Podobně jako kdysi profesionální revolucionáři slibovali, že vytvoří ráj na zemi, naši ekologičtí aktivisté se usilují vytvořit ekologický ráj . To jim podle jejich názoru dává právo, aby nerespektovali platné zákony. Všechna aktivistická hnutí mají sklon k extremismu a prezentují sama sebe jako nositele těch nejvyšších ideálů. Ze zkušenosti však víme, že jim o žádné vznešené ideály nejde. Dnešní ekologisté jsou dobře organizovanou celosvětovou nátlakovou skupinou, s dobrým finanční zázemím a jejich ideologii má skrytě proticivilizační charakter.Jejich boj za vytvoření umělého pralesa by mohl být veden pod heslem "zpět do pralesa“.

Šumava slouží po několik staletí jako hospodářský les a nic jí to na kráse neubralo. Hlavní příčinou současných potíží je vytvoření příliš velkého národního parku (třikrát větší než v Bavorsku). Kdyby byl park na třetině dnešní rozlohy, bylo možno stromy napadené kůrovcem včas vykácet a rozšíření kůrovce do značné míry omezit. To by ale museli o vytvoření tohoto parku spolurozhodovat skuteční odborníci a nikoliv jen lidé zatížení ekologistickou ideologií. Na Šumavě je dnes asi 800 milionů stromů, a tak proč ten zbytečný povyk pro 4 tisíce smrků napadených kůrovcem?

Bohužel, naši ekologisté jsou podobně jako v případě radaru nekompromisní a ke své prezentaci používají osvědčené propagandistické metody. Z ochrany přírody vytvořili nedotknutelný fetiš a dokáží svou ideologii představit jako samospasitelnou pravdu. Vyzbrojeni tou nejmodernější technikou (auta, fotoaparáty, kamery a mobily) vyrážejí na Šumavu, aby demonstrovali za vytvoření pralesa tam, kde už stovky let není a kde už lidé mezitím vytvořil kulturní krajinu. Popis tohoto typu moderního intelektuálního vyšinutí najdeme v knize Raymonda Arona "Opium intelektuálů" z roku 1955.

Aron se snažil pochopit, proč byla komunistická ideologie tak přitažlivá pro tak velké množství západních intelektuálů. Ti ovšem všichni nebyli jen naivnímu idealisty, ale také mnohdy dobře placenými agenty Moskvy. Bývalý generál rozvědky nedávno prohlásil v souvislosti se snahou Polska a Česka o snížení energetické závislosti na Rusku těžbou plynu z břidlice, že se u nás již velmi brzy začnou rojit stovky ruských ekologických agentů. Mnoho zájemců o tuto práci se jistě najde i mezi ekologickými aktivisty.