19.3.2024 | Svátek má Josef


ROZHOVOR: Sousedům by neuškodilo pár blackoutů

7.12.2021

Za několik dní nastoupí nová vláda. A nastupuje do doby přetěžké. Je v ní pět stran ve dvou koalicích, čekáte časem nějaké vzájemné třenice? Případně od koho?

Účast takového počtu stran v jedné vládě je rekordní. Z toho logicky vyplývá, že nějaké neshody v budoucnu jsou zákonité. Na druhou stranu neočekávám, že by případné neshody byly natolik zásadní a natolik vládu rozklížily, že by se vláda rozpadla. Jediné, co nedokážu vyloučit, je případný odchod Pirátů z vlády. Ta strana se od ostatních liší podstatně, jak svým levicovým až radikálně levicovým zaměřením, tak procesy fungování.

Ještě nová vláda ani nezačala a už jeden ministerský adept odstoupil. Starosta Dolních Břežan Věslav Michalik. Co říci k jeho případu?

Mě především mrzí, že Starostové neusilovali o ministerstvo pro místní rozvoj namísto vyjednaného ministerstva průmyslu a obchodu. Přitom ministerstvo pro místní rozvoj je ze své podstaty pro s(S)tarosty naprosto zásadním. Namísto toho, abychom MMR obsadili některým z bezpočtu našich zkušených starostů, tak jsme získali ministerstvo průmyslu a obchodu, které prostě není echtovním starostenským ministerstvem.

Digitalizace se pro předsedu Pirátů dala nalepit jak na MPO, tak na jakékoliv jiné ministerstvo. A ohledně samotného Věslava Michalika? Rozhodl se sám, že se o místo ucházet nebude. To přesto, že nic protiprávního nespáchal. Tak to respektuju a nemám potřebu to jakkoli dále komentovat.

Starostové pro Liberecký kraj, nejsilnější a nejstarší odnož STAN, nemají ve vládě svého zástupce. Nevadí vám to?

Nevadí, tak jsem to vůbec nebral. Starostové pro Liberecký kraj byli v parlamentních volbách zástupci Starostů v Libereckém kraji, ale z toho žádný nárok na žádné ministerské křeslo nevyplýval. I když Honzovi Farskému, který byl jediným členem vládního týmu PirStan na místo ministra obrany, bych to místo přál. Současně přiznávám, že předsedovi Starostů pro Liberecký kraj hejtmanovi Martinu Půtovi jsem místo ministra zcela sobecky nepřál, protože si myslím, že pravý čas na jeho ministerské působení nastane po definitivním úspěšném vyřešení jeho nekonečné kauzy, to znamená po příštích volbách.

Do doby vyřešení této kauzy, kdy já osobně o jeho nevině vůbec nepochybuji, by ho média při působení na místě ministra zničila. A navíc budu velmi rád, když úspěšně dokončí hejtmanský hattrick. V Libereckém kraji hejtmana Martina Půtu velmi potřebujeme, vede si zde skvěle a skvěle také vede samotné hnutí Starostové pro Liberecký kraj.

Ministrem školství se stane Petr Gazdík. Co by měl podle vás prosazovat, jaké by měly být jeho priority?

Nastupující pan ministr Petr Gazdík některé své cíle již deklaroval. Mě zaujaly jeho představy o změně a rozdvojení maturitní zkoušky do dvou úrovní, i když mně tam chybí snaha o zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky. Vím dobře, že jsem se svým názorem v čím dál menší menšině, ale já si prostě nemohu pomoci. Maturita bez základního vědního oboru, který provází člověka od narození až do smrti, všude kam se jen pohne, a to ani na středních školách, na které bylo přijetí podmíněno úspěšnou přijímací zkouškou z matematiky, pro mě není opravdovou maturitou. Mimochodem, nyní v době koronaviru se to všude matematikou jen hemžilo a hemží. Exponenciály, logaritmy, interpretace statistických dat atd.

Zaregistroval jsem též již před delší dobou představu nastupujícího pana ministra o vzniku střední reálné školy, ve které by si každý student vybíral předměty jako u švédského stolu. Tato představa není mojí představou, já bych doporučoval tlak na zkvalitnění všech typů středních škol, s důrazem a podporou především přírodovědného a technického vzdělávání a s podporou učňovského školství. Taktéž bych na místě ministra usiloval o podporu přírodovědných předmětů na základní škole, tím spíše, že nedávnou změnou rámcových vzdělávacích programů došlo k redukci rozsahu jejich výuky. A dále bych na místě ministra školství usiloval o zrušení inkluze a zavedl bych významnou podporu pro výuku inteligenčně či pohybově zvlášť nadaných dětí.

Těžko se mně však radí nastupujícímu ministru školství ze Starostů takto na dálku, když o mé zkušenosti v oblasti školství nikdo po starostovské linii nestál a na mé názory se nedotazoval. Koneckonců není divu, když mám ve školství praxi pouze desetiletou na základní škole a pouze čtvrtstoletí (i během starostování a na počátku senátorování, byť na zkrácený úvazek) jsem působil na gymnáziu, a to pouze v aprobacích chemie, fyzika a matematika.

Co říkáte na přístup dosavadní vlády k pandemiii – lockdown, povinné očkování... Jak by se k tomu měla postavit vláda nová?

Byl to po celou dobu zmatek nad zmatek, zmatek nad zmatek, a ještě jednou zmatek nad zmatek. Doufám, že nová vláda bude postupovat zásadně podle dobře interpretovaných dat a předvídavě. A také doufám v jednoznačnou prioritu v ochraně těch nejohroženějších skupin, tedy seniorů, kteří by měli dostávat přednost jak v očkování, tak v testování před kýmkoliv mladším. A také doufám, že se v první, to jest domácí fázi nemoci, začne léčit všemi dostupnými léky, a ne čekat, až neléčený pozitivní skončí v nemocnici. Lockdown, doufám, že již žádný nebude. Příznivcem povinného očkování taktéž nejsem, ale jsem pro pozitivní motivaci seniorů k očkování, klidně i finanční.

Jak zatím působí budoucí ministr zdravotnictví Válek, co říkáte na jeho nápady např. na důsledně vymáhání spádovosti zdravotní péče nebo k redefinici nadstandardů?

Ohledně covidu ho v této chvíli, dokud ještě není ministrem, hodnotit nechci a vlastně ani nemohu. O jeho vámi uvedených nápadech jsem dosud nevěděl. Pokud je pravdou to, co píšete ohledně spádovosti zdravotní péče, byl by to krok zpět. Velmi dobře si pamatuji, že jedním z výdobytků sametové revoluce bylo právě to, že si člověk mohl vybrat i zdravotnické zařízení mimo jeho spádovou oblast. O tom, jak by chtěl nastupující ministr redefinovat standardy, nevím nic, takže si to hodnotit nedovolím.

Jste senátorem za Liberecko a starostou Chrastavy, tedy oblastí nedaleko Německa, které má novou vládu. V programovém prohlášení mají například prosazování evropské federace. Chtějí vyrábět v roce 2030 elektrickou energii z 80 procent z obnovitelných zdrojů (když vidíme, že už i současný stav způsobuje nárůst cen energií). Jak se na tyto záměry díváte?

Jednou z variant cílového řešení vývoje Evropské unie je skutečně evropská federace; mimochodem jejím příznivcem je nebo alespoň byl, což se málo ví, i prezident Miloš Zeman. Já příznivcem evropské federace ovšem nejsem. Já jsem příznivcem zachování samostatných států spolupracujících v rámci Evropské unie.

Ohledně energie mám někdy pocit, že speciálně Němci nevědí, co činí. Zcela a naprosto nechápu jejich odklon od jaderné energie po nehodě v japonské jaderné elektrárně, což v součtu s utlumováním energie z fosilních zdrojů povede k tomu, že jim nakonec nic jiného než obnovitelné zdroje nezbude a budou se muset spoléhat na pomoc sousedních států. Zřejmě by jim neuškodilo, jak říká jeden můj kolega senátor, několik cvičných blackoutů.

Dosud je totiž právě Česká republika před takovými stavy při různých výpadcích zachraňuje. Věřím, že si Česká republika zachová či ještě rozšíří používání jaderné energie. Naštěstí se též Francie na jadernou energii spoléhá, a to je dle mého zárukou, že tato možnost energetické soběstačnosti bude v Evropské unii zachována.

Na závěr se zeptám na článek 66 Ústavy, o kterém se v Senátu diskutovalo na začátku prezidentovy hospitalizace v nemocnici. Byl to vhodný nápad, chtít ho v tomto případě a v této chvíli aktivovat?

Článek 66 se dosud na plénum Senátu nedostal. Opakovaně se jím zabývala senátní komise pro Ústavu, jejímž jsem členem. Poprvé v červnu letošního roku, kdy zahraniční výbor v čele s jeho předsedou Pavlem Fischerem doporučil a zmedializoval použití článku 66 v souvislosti s výroky pana prezidenta v kauze Vrbětice. Komise pro Ústavu se ale postavila proti jeho použití, neboť tehdejší stav prezidenta použití článku 66 vylučoval (nebyl neschopen vykonávat úřad prezidenta) a na plénum se návrh senátního zahraničního výboru vůbec nedostal.

Podruhé se senátní komise pro Ústavu v říjnu letošního roku vyslovila pro aktivizaci článku 66 (včetně mého hlasu), a to poté, co zpráva Ústřední vojenské nemocnice, kam byl pan prezident narychlo odvezen, pravila, že pan prezident není schopen vykonávat jakékoliv pracovní úkony a naděje na zlepšení stavu je téměř vyloučena. Než se záležitost stihla dostat na plénum Senátu, zabývala se senátní komise pro Ústavu záležitostí potřetí. To poté, co přišla lékařská zpráva (podpořená osobním svědectvím bývalého pana prezidenta, pana ombudsmana, rozhovorem v rádiu apod.), že se prezidentův stav podstatně zlepšil, že se vlastně stal zdravotní zázrak. Tehdy senátní komise pro Ústavu konstatovala, že již není důvod pro aktivaci tohoto článku.

V současné době je evidentní, že pan prezident je schopen vykonávat svůj úřad; aktivace článku 66 Ústavy tak nepřichází dle mého názoru vůbec v úvahu. Jako senátor jsem rád, že právě senátní komise pro Ústavu, jejímž jsem členem, postupovala v dané problematice vyváženě a co nejvíce objektivně.

Ptal se Jakub Vosáhlo, PL, 4.12.2021