19.3.2024 | Svátek má Josef


ROZHOVOR: Co by mělo otřást člověkem?

25.1.2022

Když jsme se měli setkat minule, musel jste to zrušit, protože jste si na horách zlomil kotník. Jak se vám to stalo?

No hloupost, hloupost! Mladická nerozvážnost. Nepokora. Prostě, mírně sněhu, zamrznuto, lesní cesta. A dokonce už trochu tmavlo, slunce dávno pryč a horší viditelnost. No, uklouzl jsem.

Byl jste v tu chvíli sám, nebo vás někdo doprovázel?

Ale jo, měl jsem u sebe svou ochranku. Já jsem »zkušený kotníkář«, z mého basketbalu jsem měl desetkrát sádru na kotníku, takže vím, co to je. Bolí to jako čert. Vy jste řekla zlomenina. Tak napůl zlomenina, napůl ulomenina, myslím, že to přežiju.

A už jste v pořádku?

V pořádku… Na to, abych mohl jít k vám bez toho, abych pokulhával, je to stoprocentně v pořádku. Já vždycky říkám, že druhý stupínek je, že mohu teoreticky doběhnout za ujíždějícím autobusem. A třetí, že už jsem v té fázi, že už mohu jít na trénink. Což nemohu.

Jaké to je pro někoho, kdo se celoživotně věnuje sportu, nevynechal lyžařskou sezónu, že už některé věci prostě nejdou? A jste už tím smířen?

Ale jo. V momentě, kdy se mi to stalo a odmítl jsem večer jet do nemocnice s tím, že tam pojedu druhý den do Prahy na Bulovku k panu profesoru Dunglovi, tak jsem si v noci řekl, tak holoubku, žádné lyže už nikdy. Tak nevím, nevím.

Ve všech rozhovorech si stěžujete, že loňský rok byl pro vás ve znamení různých lékařských prohlídek. A začaly prosakovat informace od zdrojů ze zdravotnictví, že vaše komplikace jsou vážnějšího rázu. Dokonce – a promiňte – onkologického rázu. Můžete na toto reagovat?

Ne, ne. To myslím, že ne. Onkologického, zaťukejme, v tom nic není. To asi někdo špatně poslouchal. Mluvil jsem o urologických problémech - jestli si to někdo špatně přeložil - ne o onkologických problémech. Ale jinak je to vetchost, celková vetchost.

Vetchost, říkáte?

Když je člověku do osmdesátky, tak má tendence svůj věk bagatelizovat, a já už jsem překulil přes těch osmdesát, a tak už si spíš přidávám. Letos 81, jsem rád, že jsem se takového věku dožil, a nemám důvod to skrývat.

Poznáte klasika? „Nech se naočkovat, Václave, dožene tě to.“

Nepoznal bych klasika, ale vím, že to řekl prezident Zeman. Já jsem před rokem covid měl a každému říkám, že jsem 10 dní polehával doma. Jednou jsem měl 37,3. Myslím, že covid je nemoc, kterou člověk musí přijmout jako standardní nemoc a žít s ní a být schopen s ní žít. Myslím, že byla strašná chyba, že se pootočilo zacházení s covidem od léčení k očkování. Prostě pokus zabít covid pro všechny předem očkováním, místo aby byli léčeni pacienti s covidem.

S vaší vírou neotřáslo ani 30 tisíc zemřelých, o nichž se mluvilo v předvolební kampani?

Co je to za hlouposti, kterými nás neustále média, politici a někteří geniální představitelé medicíny, panem Kubkem počínaje a další nechci jmenovat, zásobují? No co by mělo otřást člověkem? Otřást člověkem by mělo, že v České republice každých 20 minut zemře jeden člověk na rakovinu.

Na většinu onkologických problémů žádná vakcinace neexistuje. Vy očkování pro sebe nechcete, nemyslíte si, že je vakcína účinná?

Myslím že ta účinnost je asi nenulová a nevím, jestli v průměru pozitivní, nebo negativní. Možná snad pozitivní. Ale že by tato vakcinace bránila před nákazou covidem? I vy, mnozí zaujatí vakcináři, možná víte, že spousta lidí byla xkrát očkovaná a covid dostala i podruhé.

A to, že očkování brání před těžkým průběhem, případně něčím horším?

Tohle je velmi relativní. Důkazy ukazují také, jaké jsou negativní efekty toho očkování.

A jaké jsou negativní efekty?

Dlouhodobé efekty nevyzkoušených vakcín a také negativní projevy těch vakcín jsou ve světě dokumentované přeci v nemalém počtu případů.

A umíte být konkrétní? Já na něco takového nenarazila.

To si děláte legraci?

Ne, nedělám.

Ne, já myslím, že vy také víte o té spoustě studií dokumentujících negativní efekty. Ale teď nejde o to, abychom se předháněli v citacích z těchto studií. Je to prostě jako každý zásah do lidského těla. Má to plusovou i mínusovou stránku a teď jde o to, která převažuje. Jestli převažuje pro všechny, nebo jen pro některé, a tak dále.

Teď ta mínusová. Vy jste říkal, že vám opatření ztěžují život, nemůžete chodit do restaurací, účastnit se konferencí po světě, rád jste na ně létal do zahraničí…Ani kvůli tomuhle jste neuvažoval o očkování?

Když se rozhodnu, že se očkovat nenechám a místo toho nepojedu na konferenci do Tramtárie, je to moje lidská volba. Já ji dělám s plným vědomím a respektem a bylo by jen šílenství, kdyby někdo tento legitimní názor chtěl potlačit zákonem způsobujícím povinnost očkování.

Vyhlášku o povinném očkování ministr zdravotnictví mění. Nebude tam povinnost očkování pro věkové skupiny 60+. Co říkáte na jeho vysvětlení, když říká: lidé, očkujete se, abyste přežili, ale já vám to nechci nařizovat?

Svoboda volby je základ lidské existence na světě, základ demokratické společnosti a elementární základ lidské svobody. To je naprosto nezbytná věc. Tím nehájím chaotismus pana ministra Válka, který podle mého přesahuje slavné ministry Babišovy vlády. Ale pokud zastává tento názor, tak je to správný názor.

Chtěla bych se zeptat osobně, protože myslím, že jsem to od vás ještě neslyšela. Co je přesně důvodem, že se odmítáte očkovat. Je to jen ona svoboda volby, nebo se třeba bojíte, že by vakcína na vás měla některé z těch negativních účinků, které jsme zde vlastně ani nepopsali?

Hm, když použijete slovo „bát se“ – já vím, že vy jste fanatická očkovatelka…

…hlavně jsem novinářka a pokládám otázky. Mě to zajímá.

Vy mě přemlouváte, abych se nechal očkovat.

Kdybych mohla, tak vás přemluvím, ale zatím se jenom ptám.

Ne, to nemůžete… Ale vy jste řekla slovo bojím. Já se nijak fanaticky, nijak hystericky, toho očkování nebojím. To prohlašuji veřejně a říkal jsem už i dříve, že očkování nijak nedémonizuji. Ale musím vám říct, že zase je to něco proti něčemu. Já se nebojím ani toho covidu. A z těch dvou relativních »bání se« je moje volba zvážit, co si z toho vyberu.

Přemýšlíte někdy, jaký dáváte příklad? Chodíte na různé protiočkovací manifestace, pronášíte tam své projevy. Nebojíte se třeba, že kvůli vám se někdo nevěnoval prevenci a covid by ho mohl zabít?

Nevím, kde jste vzala to množné číslo o mých účastech na manifestacích. Já jsem byl loni v lednu na Staroměstském náměstí, od té doby jsem nikde nebyl. Ovšem v momentu, kdyby u nás bylo opravdu to povinné očkování, tak já stojím s velkým transparentem před vládou a Parlamentem. Ano, to bych šel poprvé demonstrovat.

Váš vnuk Vojtěch se nechal očkovat, vy jste pak, řekl, že si s ním promluvíte. Pokud to není příliš intimní, zajímalo by mě, co jste mu řekl.

Nediskutoval jsem s ním detaily jeho víry v magickou sílu té vakcinace, ale mám pocit, že u něho a jeho generace zvítězila věc, že se radši očkuje, aby nebyl buzerován tisíci a tisíci různými Kubky a podobnými. Takže to byla jeho věc a nijak jsem to dál neřešil. Žádnou promluvu s velkým P jsem spolu neměli.

Takže respektujete, že se nechal očkovat?

Já respektuji i to, že vy děláte nemoudrou věc, že se necháte očkovat. Plně respektuji také to, že se necháte vakcinovat opakovaně po padesáté deváté.

Omezil nějak covid vánoční svátky u Klausů?

Nikoho ani ve snu by nenapadlo, aby se bránili rodinným setkáním. Na Štědrý den bylo domluveno jedno polední setkání v jedné naší subrodině, večeře u druhé, pak jít na půlnoční. Jenže já jsem se probudil a bylo mi opravdu šíleně, stokrát hůř než při covidu, ataka nějaké virózy. Takže jsem na Štědrý den nikoho nenavštívil, celý den jsem ležel v posteli a nebyl jsem schopný vstát. Šel jsem si udělat ten PCR test. Asi třetí za ty dva roky. A přál jsem si, aby mi byl prokázan covid.

Proč jste si to přál?

No abych měl šest měsíců zase možnost kamkoliv jezdit, kamkoliv chodit.

Já bych pro vás měla řešení, jak toho dosáhnout…

Já asi vím, jaké řešení máte.

Novak Djoković zjednodušeně řečeno nebude moci hrát australský Grand Slam. Vy víte, proč se odmítá očkovat? Já jsem rodilá mluvčí a udělala jsem si monitoring srbských médií a ani já sama jsem nenašla žádný definitivní výrok.

Tak to také nevím. Ale Djokovićovi jsem fandil vždycky, a tu jeho určitou neoblibu ve světě i částečně mezi našimi fanoušky jsem interpretoval jako ideologický antisrbismus spojený s 90. léty v Jugoslávii. Nevidím to tak, že by se Novak Djoković nějak nedobře choval na kurtu. Pro mě se chová naprosto férově a daleko lépe, než Federerové a Nadalové. Samozřejmě nevidím do jeho duše, nikdy jsem se s ním nesetkal.

Ale dopisoval jste si s ním, pokud vím.

Poslal jsem mu přes jednoho našeho společného kamaráda SMS. Napsal jsem mu, že jsem vždy sledoval jeho tenisovou kariéru a že jsem jeho ještě větším fanouškem po té australské »story«, kdy demonstroval odvahu, sílu a osobní integritu. A že je mi 80 let a také nevidím žádný důvod, abych se nechal očkovat.“

Očekáváte reakci?

To je druhotná věc. Sám jsem někdy něco prohlásil a přišlo tisíc pět set SMS a mailů. Já na tomto nebuduji.

O Hrad se možná budu ucházet i Andrej Babiš. Volil byste ho?

Babiš není můj šálek čaje ani kávy. On přeci vstoupil do politiky hrubým útokem na mě. Ale já zase nejsem tak vztahovačný a urážlivý, a na rozdíl od spousty zavilých antibabišovců jsem Babiše schopen hodnotit jako politika.

Váš šálek čaje nebyl ani Miloš Zeman a přesto jste ho v obou prezidentských volbách podpořil.

Samozřejmě, ale vždycky jde o relaci vůči tomu druhému, který stojí proti - tehdy dvakrát - Zemanovi.

Kdyby proti Andreji Babišovi kandidoval někdo jako Jiří Drahoš, tak byste volil Babiše?

Teď jste mi položila otázku, kterou jsem si nikdy nekladl, ale kdybych měl volit mezi prezidentem Babišem a Drahošem, tak já bych Drahoše nikdy volit nemohl.

Tedy volil byste Babiše?

Já říkám, že Drahoše bych nikdy volit nemohl.

Já řeknu pár atributů, které se připisují Andreji Babišovi: Slovák, který neumí pořádně česky, člověk, který zbohatl na někdy podezřelých dotacích, muž, jehož rodinné špinavé prádlo se pralo na veřejnosti, který je podezřelý ze spolupráce s StB. Je tohle »materiál« na prezidenta české republiky?

Myslím, že by bylo důstojné, abychom si vybrali nějakého opravdu důstojného prezidenta a pro mě by takovým představitelem Babiš nebyl! Ale opět i v tomto případě půjde o to, kdo by eventuelně stál proti němu. Kdyby to byl pan Vystrčil, který se holedbá, že půjde do volební kampaně, tak bych to velmi vážně zvážil.

Kdo by byl ten člověk, který by mohl porazit Andreje Babiše?

Ne, nezlobte se. Já jsem byl prezidentem. Kdekdo spekuluje o tom, jestli také nebudu zkoušet tu kandidaturu. Nebudu to ale v žádném případě rozvíjet dále.

Je někdo z kandidátů, který už vás nyní zaujal? Skloňuje se jméno Danuše Nerudové.

Vy naskakujete na špatná slova. Žádný z těch lidí není kandidátem. Všichni tihle lidé jsou zájemci o prezidentskou funkci a mezi zájemcem a kandidátem je nekonečný rozdíl. Paní Nerudovou jsem jednou viděl na přednášce v Brně. Nevím, možná je to rektorka, ale že by měla na prezidentku České republiky, to by byla Čaputovská beznaděj, kdyby vyhrála.

Co je beznadějného na Zuzaně Čaputové?

Všechno.

Mohl byste specifikovat?

Ne.

Tak obecněji. Měla by být na Hradě žena? Přemýšlíte o tom?

Ne. Ale včera jsem byl na výboru našeho tenisového klubu tady v Praze-Štvanici a říkal jsem: ‚pánové, já to budu muset nahlásit do Bruselu, protože je to tady genderově nevyvážené, není tu ani jedna žena‘. Já nemám nic proti ženám a otazník je, jestli jsem fascinován výkonem mnoha žen v politice. Musím říci, že bohužel nejsem. Když vidím hrůzostrašnosti typu paní Pekarové Adamové či paní Richterové, tak vůbec nejde o to, jestli je to muž nebo žena. Hledáme osobu, která by mohla být prezidentem či prezidentkou České republiky.

Vy jste v říjnu šel do nemocnice navštívit Miloše Zemana. Mluvil jste o výrazu loajality vůči někomu, kdo vám přišel osamocený. Jak byl tehdy prezident podle vás osamocený?

Každý člověk těm slovům rozumí. On byl totálně ostrakizován naším Senátem a našimi senátory a našimi médii. Navíc nejsem přesvědčen o lidech, kteří jsou kolem něho. Na té větě není co vysvětlovat.

Byl jste od té doby s panem prezidentem v kontaktu?

Ne.

V posledním mediálním vystoupení Miloš Zeman řekl, že už nechce pořádat schůzky s šéfy komor, že diplomacii bude řešit jen s Petrem Fialou. Není to popření tradice?

Prezident Havel toto nikdy nedělal. Žádná tradice to nebyla. Tu tradici jsem zavedl já. Když jsem se stal prezidentem a měl jsem »socanskou« vládu, kde se rychle vystřídali Špidla, Gross a Paroubek, ve snaze nevyhrocovat spory a nehloubit příkopy v zemi jsem přišel na myšlenku v první pracovní den v roce udělat oběd prezidenta s premiérem. Pan prezident Zeman to ode mě beze zbytku vzal. Po roce nebo dvou jsem pak přišel na myšlenku, že bych to měl doplnit obědem s oběma předsedy komor. Já nechci připomínat své kvazizásluhy, ale to nebyla tradice, to jsem já zavedl.

Tak já se zeptám jinak: byla tato setkání užitečná?

Ano, byla, protože ti lidé na sebe neštěkají přes média a mohou si v klidu povídat. Jestli Zeman ponechal oběd s premiérem a neponechal obědy s předsedy komor, to je jeho věc. Opakuji: žádná tradice české státnosti to nikdy nebyla.

Když to vezmu zeširoka, jak se podle vás zatím daří současné vládě?

Já té vládě nerozumím, její rozhodování žádné nevidím. Ta vláda neříká nic zásadního. Nejvíc snad komunikuje ministr zdravotnictví, a to ještě navíc strašlivě chaoticky. Ani nevíme, nakolik mu ty jeho názory vláda schvaluje a nakolik jsou jeho vlastní.

A co zásadního slyšet chcete?

Čekal jsem, že když měli tři měsíce mezi volbami a nástupem do vlády, tak že ty tři měsíce pracovali. Ale pořád marně čekám na vystoupení ministra financí k naší rozpočtové situaci a inflaci. Čekám na vystoupení předsedy vlády ke Green Dealu a s tím spojenými skákajícími ceny energií. Otázka rozpočtu a inflace je pro mě naprosto fatální a já nevěřím, že ta Fialova vláda a zejména ODS má nějaký recept. Od TOP 09, lidovců a STAN žádný takový plán nečekám. Od Pirátů už vůbec ne.

Takže to, že ještě čekáme do konce ledna, až ministr financí Zbyněk Stanjura cokoliv řekne k plánům na seškrtání rozpočtu, je podle vás příznak toho, že žádný plán není?

Kdyby jej měli a utajovali je před volbami, aby neodradili voliče, to bych si uměl představit, i když s tím nesouhlasím. Ale jaký by měli mít důvod to utajovat po volbách? Nic takového, žádný plán, prostě není. Myslím si, že deficit oproti předchozí vládě ještě nabobtnají…

Tedy že navzdory snaze jej seškrtat bude nakonec vyšší než plánovaných 377 miliard korun?

No tak já nevidím žádnou odvahu téhle vlády k zásadním škrtům, ani ke zvyšování daní, což bych jim ani nedoporučoval. No a nula od nuly pojde. Předchozí kabinet si myslel, že covid skončí, takže žádná covidová opatření v tom rozpočtu připraveném paní Schillerovou a panem Babišem nejsou. Rostoucí inflace a ceny zvyšují všechno možné. Ano. Myslím, že ten deficit bez zásadních zásahů této vlády bude vyšší a vyšší.

Co jsou ty zásadní zásahy, které by se měly stát?

Jako bývalý ministr financí a celoživotní makroekonom vím, že v této situaci jsou dvě varianty. První jsou plošné škrty. To znamená říci: nedovedu rozhodnout, co z obrovského balíku státního rozpočtu seškrtat víc, zda důchody, školství, zemědělství. Je to těžké a já jako bývalý ministr financí toto vím. Druhá varianta je samozřejmě udělat sofistikované škrty. Ano, škrtneme armádě, policii, nevím čemu dalšímu, ale necháme na to či ono. Já si myslím, že na ty neplošné škrty není čas a nejsem si jist, že velmi chatrná a nehomogenní pětikoalice se dovede na těch neplošných škrtech shodnout. Pak by to mohlo vypadat, že pohořeli ministři za lidovce a zvítězili ti za Piráty, nebo obráceně. Místo toho je lepší se dohodnout férově a všem sebrat 5 procent nebo jiný počet procent.

A co dopad takovýchto škrtů na lidi?

Na lidi to dopadne tak jako tak. Ten deficit nezmizí z povrchu zemského, teď se jen rozhodujete, jestli to uděláte dnes žijícím lidem nebo vaší dceři nebo mým vnoučatům.

Bude mít někdy ČR vyrovnaný rozpočet?

Nevím. Já jsem se opakovaně pokoušel udělat ústavní zákon o povinné vyrovnanosti státního rozpočtu. Nebyl přijat a nebylo to přijato ani v mojí straně tehdy. Samozřejmě si dovedu představit, že by takovýhle zákon měl výjimky proti tvrdosti nějakého typu. Kouzlo by bylo v tom je naformulovat. Svět Západu trpí propadnutím myšlence, že lze žít na dluh, propadnutím myšlence nároku na vše, co chceme.

Rozhovor vedla Vera Renovica, Blesk.cz, 19. ledna 2022

www.klaus.cz