Jan Ziegler se s odvážnou rétorikou postavil proti demokracii a tvrdí, že místo „polovičatých reforem“ vlády Petra Fialy potřebujeme razantní škrty v rozpočtu. Chtěl by vládu našeho „Pinocheta“, který by to dal všechno do pořádku.

Žijeme v docela těžkém období, v němž válka na Ukrajině devalvovala hodnotu lidského života. Vůbec se neraduji z toho, že někde na Ukrajině bylo zmasakrováno několik desítek či ještě „lépe“ stovek ruských vojáků, jak tvrdí ukrajinská strana Naprosto stejně ale píší i ruská média, kde se sice nehovoří o „zmasakrování“, ale o „zničení“ ukrajinských vojáků.

Jen v takové době se může přihodit, že se začnou „oslavovat“ či jen „připomínat“ zločinci, kteří se dostali k moci přes mrtvoly svých spoluobčanů, a mezi velmi známé zločince tohoto typu patří i generál Augusto Pinochet. Ten se dostal k moci v Chile po puči proti socialistické vládě Salvadora Allendeho. Vojenský převrat byl přímo podporován americkou vládou skrze CIA, která měla v probíhající studené válce na sesazení Allendeho, jakožto socialisty, zájem již od jeho zvolení. Do příprav státního převratu byla podle zdrojů zapojena i australská tajná služba. Dne 11. září 1973 jednotky armády a vojenská letadla zaútočily na prezidentský palác La Moneda. Moc ve státě převzala vojenská junta pod vedením generála Augusta Pinocheta. Prezident Salvador Allende byl později nalezen mrtvý (spáchal sebevraždu). Během obléhání paláce byl zabit nebo zraněn velký počet civilistů a mnoho jich bylo uvězněno.

Jan Ziegler napsal komentář k politice současné vlády, která se sice snaží o reformu financí, ale nejde jí to. Komentář nazval Ziegler Rozpočtové škrty musí být brutální, nastal čas pro českého Pinocheta? Ziegler svůj komentář zakončuje takto: V provádění skutečných a potřebných reforem, které by osekaly zbytečné výdaje a vedly k úsporám, brání i systém, kdy vlády jsou závislé na veřejném mínění a to jim nedovoluje rozhodné a bolestivé kroky. Ví, že kdyby je podnikly, tak v příštích volbách totálně vyhoří. Jenomže tvrdost je potřeba, nutné jsou razantní a drsné škrty ve veřejných rozpočtech a nesmí se dbát nářku, že teď to nebude fungovat. Ale bude, už mnoho krát se snížily veřejné výdaje a fungovalo to dál. Člověka až někdy napadá, že by to možná chtělo českého Pinocheta, tím nechci zlehčovat zločiny za jeho éry, který by jmenoval vládu, jež by se nemusela zodpovídat Parlamentu a veřejnému mínění. Můžeme si chilském diktátorovi myslet, co chceme, pravdou je, že po předchozím socialistickém rozvratu se za jeho éry ekonomika země výrazně zvedla, což vedlo i k zvýšení životní úrovně Chilanů. Úplně špatný také nebyl model z éry habsburského mocnářství, kdy od druhé poloviny 19. století existoval parlament – volená říšská rada, ale panovník tedy císař mohl jmenovat premiéra a ministry podle svého uvážení a jeho vláda se parlamentu nezodpovídala.

Výše uvedené názory Zieglera jsou zcela brutální propagací „omezené“ demokracie nebo spíše autokracie či diktatury. V socialismu to vlastně fungovalo stejně, na veřejném mínění občanů se také nikdo neptal a komunisté si dělali také co chtěli. Žádné dluhy formálně nebyly, všechny rozpočty skončily vždy vyrovnaně, jenom se žilo z podstaty – tj. z toho, co tu po kapitalismu zbylo.

Ziegler jaksi zapomíná, že reformy je možné dělat i v demokratické společnosti, pokud s nimi strana či strany, které za reformami stojí, vyhrají volby. Bývá to samozřejmě doprovázeno kompromisy, ale demokracie je významnou hodnotou a kompromisy se dělat musí.

Jiná věc je ale ta, že vláda Petra Fialy něco před volbami v roce 2021 slibovala a něco zcela jiného předvádí. A zejména, a to považuji za naprosto rozhodující, je u Fialova kabinetu nejpřekvapivější to, jakým způsobem své údajné reformy „zdůvodňuje“ respektive nezdůvodňuje.

A jen tak pro doplnění znalostí pana Zieglera. Po pádu bolševika byla zvolena vláda, která se rozhodla vrátit do Česka nejen politickou pluralitu, ale i soukromé vlastnictví výrobních prostředků. Chvilku jsme sice řešili v Československu rozpad státu, ale počínaje rokem 1992 a po nástupu vlády ODS pod vedením Václava Klause se reformy rozběhly, a i díky tomu dnes máme v Česku fungující kapitalistickou ekonomiku. Nemáme bohužel v pořádku veřejné finance, protože jsme se dostali do situace „války s covidem“, týdny jsme měli zavřené továrny, vláda Andreje Babiše podobně jako další vlády EU se díky covidu zadlužila. Pak Rusko přepadlo Ukrajinu a následoval doslova raketový růst cen energií a v celé západním světě se projevila inflace, u nás bohužel jedna z nejrychlejších. Navíc se dnes celá ekonomika orientuje na válečnou výrobu. To rozhodně není komfortní situace pro žádnou vládu. Fialova vláda pak doplácí zejména na to, že porušila všechny předvolební sliby ohledně růstu penzí, nezvyšování daní apod. Proto má mezi lidem nízkou podporu.

Řešením této situace rozhodně není návrat k „rakousko-uherskému modelu“ či k metodám Pinocheta. Pinochet byl nakonec za své zločiny i obviněn, nicméně byl již ve špatném zdravotním stavu a zemřel. V roce 2013 označilo v průzkumu Pinocheta za diktátora 76 % dotázaných Chilanů a jen 7 % označilo jeho vládu jako „dobrou“. Zieglerovy návrhy tak jsou klasickou metodou vyhánění čerta ďáblem Potřebujeme nějakého nového Klause, Fiala je všechno možné jen není lídrem a bohužel vůbec nerozumí ekonomice.