V politice se hovoří o presumpci viny. Důvod je zřejmý: Politik pokud lže a snaží se pohybovat velmi riskantně na hraně zákona, podkopává důvěru nejen v sebe, ale i v parlament, vládu nebo prezidentský úřad, a tím poškozuje i stát.

Porušení tohoto pravidla předvádí v poslední době dva čeští politici a občané jim to dle průzkumů tolerují, což znamená, že selhává celá naše společnost. U nás si prezident myslí, že jeho slovo je svaté a nedotknutelné, jak ukazuje i soudní spor o údajný článek Ferdinanda Peroutky Hitler je gentleman, ač historici, jako například Petr Píša, jasně ukázali, že takový text opravdu neexistuje. Prezident ovšem stále tvrdí, že ho viděl. Podle ústavního právníka Jana Kysely je poněkud zvláštní, že by se za prezidenta měl dle žaloby omlouvat stát, protože žalovat prezidenta je možné, pokud zasáhne do něčích osobních práv. Právníci to vědí, ale nikdo zřejmě nemá odvahu vést spor s prezidentem.

V případě místopředsedy vlády je to podobné: Ten, kdo postavil svou politickou kariéru na tom, že není politik, protože nekrade, se v kauze Čapí hnízdo zachoval jako kdejaký podnikatel, který se snaží obejít pravidla. A ještě se tím v dokumentu Víta Klusáka Matrix AB chlubil. Doslova řekl: „Je to ten nejlepší projekt, který jsem vymyslel.“ Zároveň ale tvrdil, že dotace byla mnohokrát prověřována a nic nekalého se v tomto projektu nenašlo.

Když neovlivni.cz zveřejnil, že za obcházení pravidel byl nejen pokutován, ale pak si od přátel nechal šestimilionovou pokutu změnit na pár tisíc, za což úředníka, který tak učinil, jmenoval svým náměstkem, prohlásil, že s tímto projektem nemá nic společného. Ale ani u tohoto tvrzení nezůstalo, po pár dnech se přiznal, že Hnízdo patří jedné z jeho firem a v neděli v pořadu Partie TV Prima prohlásil, že původního investora zná, ale neprozradí ho atd. Podle serveru hlidacipes.org však v dozorčí radě farmy byli příbuzní pana Babiše. Teprve na poslední chvíli se politici z ČSSD spojili s opozicí a žádají, aby věc řádně vysvětlil do středy 16. března, jinak zřejmě vyvolají mimořádnou schůzi Sněmovny 23. března.

Situace je to pro premiéra velice složitá, on sice řekl, že je pro princip společenské presumpce viny v politice, ale zároveň, kdyby pravidlo v tomto případě použil, padla by vláda. Pokud ale premiér za svými slovy nebude stát a zachová se jako v případě zákona o střetu zájmu, kdy místopředsedovi ustoupil, svou pozici značně oslabí.

Vzhledem k tomu, že prezident a místopředseda vlády se navzájem podporují a zároveň, z toho, co víme, se pohybují oba s největší pravděpodobností za hranicemi ústavy i zákonů, jde o klíčový spor mezi demokratickým uspořádáním státu a autokratickými metodami, kterým se v jednom případě říká krycími slogany: budu řídit stát jako firmu a v druhém případě: mám mandát od občanů, ne od parlamentu, ten mi nemá co přikazovat. Ústava ale mluví jasně: Za prezidenta odpovídá vláda a ta mu může snížit rozpočet.

(Psáno pro ČRo Plus)