aneb Podle skutků poznáte je

Je to stará pravda, že lidi je třeba hodnotit nikoliv podle jejich řečí, nýbrž podle jejich skutků. Totéž platí o politických stranách. Podívejme se proto, jak si v tomto smyslu vedou politická uskupení, která se právě ucházejí o váš hlas. Možná budete překvapeni, že téměř všechno je hodně jinak. Slovně po sobě pálí, ve skutečnosti ale táhnou za jeden provaz.

Vládní koalice ANO a ČSSD i opoziční „bruselská pětka“ (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti, STAN) mají plná ústa nezávislosti České televize, reálně ovšem spojenými silami úplně zdestruovali Radu ČT, jež má na činnost našeho největšího veřejnoprávního média dohlížet.

Rada České televize má mít dle zákona patnáct členů. Kvůli opakovaným obstrukcím stran „bruselské pětky“, jež sedmkrát zablokovaly dovolbu členů rady, má však k dnešku jen devět členů. Přičemž pro opravdu důležitá rozhodnutí je potřeba hlasů deset. Nejaktivnějším sekerníkem demokracie byl šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

A jakou roli v téhle tragikomedii sehrály strany vládní koalice? Kdyby skutečně chtěly, zvláště pak Babišovo ANO, mohly dovolbu Rady ČT prosadit. Žádná obstrukce se nedá provozovat do nekonečna. Jenže tahle vůle evidentně chyběla. Že by za tím byla tajná dohoda předsedy vlády a generálního ředitele České televize, který se dovolby nových kritických členů rady bojí jak myš kobry?

Stejná Národní fronta, tedy souručenství vládních stran ANO a ČSSD s opozičními ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN, také z Rady ČT odstranila nepohodlnou ekonomku Hanu Lipovskou. Nic z toho, co jí kladou za vinu, ovšem není relevantním zákonným důvodem pro její odvolání. Poslanci nové Národní fronty pouze předvedli další amatérské právní kutilství a zákonem o České televizi si doslova vytřeli zadek.

Nelze v této souvislosti nevzpomenout na podobnou politickou svévoli z roku 2003. Vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody tehdy také nezákonným způsobem odvolala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Daňoví poplatníci za to po letech, když doběhly všechny soudy, zaplatili na odškodnění takřka 40 miliónů korun. Drobná zajímavost: nekulturní ministr kultury Lubomír Zaorálek figuruje v obou těchto lumpárnách, jak v té z roku 2003, tak v té letošní.

Také co se týče covidu se vláda s „bruselskou“ opozicí navenek škorpí. Když ale dojde na skutky, postupují v naprosté shodě. Však si vzpomeňte, jak „bruselská pětka“ vládě pomáhala do nekonečna prodlužovat nezákonný nouzový stav. A zločinný pandemický zákon všechny strany nové Národní fronty také odhlasovaly ruku v ruce.

Tohle všechno ale je úplné nic proti tomu, co se na nás teprve chystá. Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu hrozí zdevastovat náš průmysl a provětrat peněženky obyčejných lidí způsobem, jaký si zatím nedovedeme představit ani v těch nejhrůznějších snech. A co na to naše nová Národní fronta? PirStan poslušně hýká nadšením, koalice Spolu ústy Petra Fialy považuje Green Deal za realitu a hotovou věc a Andrej Babiš tradičně něco jiného říká doma a něco úplně jiného dělá v Bruselu. Tam totiž vždy poslušně srazí paty.

Je to stará pravda. Ne podle řečí, ale podle skutků poznáte je.

Autorka je poslankyně a předsedkyně volební formace Trikolora Svobodní Soukromníci.