Nic pitomějšího už letos neseženete

Ve svém snění číslo dvě vidí Andrej Babiš zemi bohatstvím a vládními dary oplývající. Nepíše ale, na kterých stromech rostou peníze, ze kterých to vše zaplatí.

Andrej Babiš vypustil předvolení spisek Sdílejte, než to zakážou! A hned zkraje vám vysvětlím, proč si tuhle knihu stáhnout nebo objednat...

Jednoduše proto, že je unikátní – spisek s pitomějším názvem, s větší náloží narcismu a kýčovitější agitku letos v létě nejspíš neseženete.

Ve formátu PDF má kniha 413 stran. Ale bez obav, jsou v ní velká písmenka i kupa obrázků. A pokud nechcete mrhat časem a číst stránku po stránce, můžete o samotném obsahu knihy získat představu četbou výstižných názvů kapitol.

Jak z Cimrmanů

Vzpomínáte na scénu, kdy cimrmanologové pro urychlení hry Dobytí severního pólu (Čechem Karlem Němcem) čtou jen názvy kapitol, protože se „na cestě z nejsevernějšího sibiřského nádraží k pobřeží Ledového oceánu nestalo nic mimořádného“?

Část cesty zde vypadá (ve zkrácené formě) takto: Slavnostní překročení 70. rovnoběžky. Ztratili jsme kompas. Bloudíme v mlze. Prohlídka petrohradské Ermitáže. Další překročení 70. rovnoběžky…

Když obdobně naložíte s Babišovým spiskem, vytáhnete názvy kapitol a mezititulky, dostanete tento výsledek:

To nejhorší z migrace. Jsou i u nás. Úžasný porod. Moje Monika. Kaiserschmarrn (recept na rakouský trhanec se švestkovým pyré). Holky ze sekretariátu. Co jsme udělali pro lidi. Peníze lidem. Makáme. Opoziční mudrcové. Druhá vlna. Zachráníme tisíce životů. Ať žijí zahrádkáři! Co znamená být Čechem.

V prvním případě chaotická výprava, při které si polárníci zapomněli vzít zásoby jídla na zpáteční cestu, ve druhém chaotická politika a chaotické vize.

Na kterých stromech rostou peníze?

Také nejnovější premiérova kniha, přesněji kniha psaná jeho ghostwriterem či ghostwritery, dokazuje, že nikdo vám nemůže dát tolik, kolik vám Babiš slíbí. Předseda vlády ve svém snění číslo dvě vidí zemi bohatstvím a vládními dary oplývající – od německých platů přes byty za 16 tisíc korun za metr čtvereční, po týden v lázních zdarma pro všechny ženy k sedmdesátým narozeninám.

Nezdržuje se přitom vysvětlováním, na kterých stromech rostou peníze, ze kterých to všechno zaplatí. A kdy je bude česat. Všechen ten pokrok je v knize koncentrován v několikrát opakovaném výkřiku: Jedeme!

To znamená jediné – bezstarostná jízda, před kterou varují ekonomičtí a opoziční škarohlídi, bude po volbách pokračovat, pokud se Babiš stane znovu předsedou vlády.

„Nenechte se napálit strašením opozice. I navzdory pandemii jsme za rok 2020 zůstali čtvrtou nejméně zadluženou zemí Evropské unie,“ připomíná Babiš. Má pravdu. Jenže ji neříká celou. Zbývá dodat, že v predikci Mezinárodního měnového fondu je Česko zemí s druhým nejvyšším očekávaným růstem dluhu v Unii.

Několik dalších let nicméně můžeme v bezstarostné jízdě pokračovat – dokud nám budou půjčovat a dokud budeme mít na úroky. Takže Babišovi se nakonec dá věřit, když píše: „Je to naposled, co kandiduju do Sněmovny.“

Za několik let se státní finance dostanou na hranici, kdy se spustí dluhová brzda a nastane doba zkracování (rozpočtů). A u toho Babiš už nebude chtít sekundovat.

Pokud se podíváte do kalendáře, zjistíte, že už za rok a půl budou prezidentské volby. A z Hradu by Babiš mohl mít vládu ANO pod kontrolou. Co víc, zbavil by se problémů se střetem zájmů, které má jako člen vlády.

Já, já, já...

Ze zmíněného spisku stříká narcismus. Cíl těch, kteří dílo dávali dohromady, bylo upozornit, že Babiš je u všeho a bez něj by nebylo líp – třeba proto, že bychom do Bruselu odváděli desátky a neměli z toho nic.

„Osobně jsem přivezl z Bruselu 42 miliard korun navíc pro Českou republiku, které jsem vyboxoval. Celkem to bylo 978 miliard,“ upozorňuje Babiš hned zkraje, na straně tři, snad aby nikoho nenechal na pochybách o svých schopnostech.

Skromnost jde stranou, a tak se v Babišově sebehodnocení můžeme dočíst: „Moje éra je ta nejúspěšnější v polistopadové historii České republiky.“

Babiš se chlubí kdečím. Třeba tím, že v parlamentu prosadil úpravu zákona, která umožňuje, že ve školách mohou učit i odborníci, ačkoli nemají pedagogické vzdělání. Server Seznam Zprávy ale podotkl, že zákon není schválen, protože ho zablokovalo Babišovo ANO.

Je to blbý, to se může líbit

Jenže Babišova volební kniha není jen o zásluhách. Samosebou se v ní dozvíte i to, že Babiše a ANO je nutné volit nejen pro jeho veleúspěchy, ale také proto, aby bylo ještě líp a aby ve Strakově akademii seděl ten, kdo je schopen stát uchránit před nepřáteli. A tak jako za časů, kdy Babiš nosil komunistickou legitimaci, jsou zase nepřátelé vnější i vnitřní.

Do první kategorie řadí premiér Brusel a staré státy Unie, které nám nutí uprchlíky. Do druhé „zrádce Piráty“, kteří by je zase vítali. A tak tomu, kdo je Čech a vlastenec, nezbývá než volit Babiše.

Celé dílo pak končí opakováním absurdní výzvy z jeho titulku Sdílejte, než to zakážou! Je to zjevně varianta hlášky Sdílejte, než to smažou, kterou používají dezinformátoři šířící největší nesmysly typu: Vakcíny mění vaše DNA.

Titulek každopádně nepadl daleko od těchto inspirátorů. Také v Babišově spisku je nesmyslů a demagogie vrchovatě. To ale neznamená, že svůj marketingový účel nesplní.

Nakonec to může skončit tak, jak říkával Jan Werich: „To je blbý, to se bude líbit.“

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce