22.9.2019 | Svátek má Darina


POLITIKA: Jak (ne)porazit Andreje Babiše

7.9.2019

Rozhodnutím státního zástupce Jaroslava Šarocha navrhnout zastavení stíhání pana Babiše se zdánlivě komplikuje jedna z možností, jak jej odstavit od moci. Ale opravdu jen zdánlivě. Žádná taková totiž ani neexistovala.

Aby nedošlo k nedorozumění, možnosti, jak odstavit pana Babiše od lizu, by se nepochybně nějaké našly. Ale kauza Čapí hnízdo mezi ně nepatří. Ta totiž nezmění poměr voličských preferencí ani o chlup. Přesvědčení jsou o svém přesvědčení přesvědčeni totiž tak silně, že jakoukoliv zprávu si vždy interpretují tak, že se stanou ještě přesvědčenější. Což platí rovným dílem jak pro příznivce pana Babiše, tak pro jeho odpůrce. Je to ostatně zřejmé z reakcí na rozhodnutí pana státního zástupce Šarocha.

Odpůrci Andreje Babiše o jeho vině nadále nepochybují a návrh na zastavení stíhání vnímají jen jako potvrzení toho, jak dlouhé má prsty. Svůj odmítavý postoj vůči němu tak nejen, že nemění, ale dokonce prohlubují. A „chvilkaři“ nejspíš narychlo přepisují již připravené transparenty se slogany „Nechceme obviněného premiéra“ přemalované z původních „Nechceme trestně stíhaného premiéra“ na „Nechceme nespravedlivě nestíhaného premiéra“. Podporovatelé pana Babiše naopak vnímají návrh na zastavení trestního stíhání jako důkaz toho, že celá kauza byla od počátku z prstu vycucaná „účelovka“ a nešlo v ní o nic jiného, než o snahu „kmotrů“ a s nimi spolčených politiků odstavit od moci člověka, který jim „šlape na paty“.

S rozložením voličské přízně by ovšem nepohnula ani případná revize rozhodnutí pana Šarocha, pokud by v jejím důsledku Andrej Babiš opravdu před soud doputoval. Rozdíl by byl jen v tom, že jeho odpůrci by požadovali okamžité odstoupení „obžalovaného premiéra“, a podporovatelé by zase tvrdili, že dokud neproběhl soud, tak není nic jasné, a tedy že žádný důvod pro jeho rezignaci není. Andrej Babiš bude zkrátka v očích svých odpůrců vždy vinen a neexistuje zprošťující důkaz, který by je přesvědčil o opaku. Naopak jeho podporovatelé ho budou stejně vytrvale považovat za oběť boje proti „kmotrům“ a nic je nepřesvědčí o tom, že by tomu mohlo být i jinak.

Kauza Čapí hnízdo nemá zkrátka na podporu Andreje Babiše žádný vliv, a tedy ani nemůže zapříčinit jeho odstoupení. A to ať bude její další vývoj jakýkoliv. Existuje tak jen jediná cesta, jak ho zbavit moci. Porazit ho ve volbách. Což v praxi znamená podstatným způsobem snížit počet jeho příznivců. Ovšem jak na to? Zatím mají jeho političtí konkurenti zmapované jen „slepé uličky“. Do některých z nich vstupují dokonce opakovaně. Třeba do té s názvem „Stop Babiš“. To je poslední hit „demobloku“ (byť už formálně neexistujícího) vzniklý reinkarnací obdobné strategie použité v rámci povolebního vyjednávání v roce 2017. Tenkrát bylo jediným jejím hmatatelným výsledkem to, že se k podílu na moci dostali komunisté. Paradoxně po svém nejslabším volebním výsledku od roku 1989. To byl od „demobloku“ vážně majstrštyk...

Ale nejde jen o politiky. Že je odstavení Andreje Babiše od moci podmíněno radikálním snížením počtu jeho sympatizantů, totiž zjevně nepochopili ani jeho odpůrci z řad široké veřejnosti. Ti dělají naopak vše pro to, aby se jeho voličské jádro ještě víc zatvrdilo. Nebo si snad někdo myslí, že když někoho nazve „koblihou“, že se mu dotyčný s vděčností a slzou v oku vrhne kolem krku, prohlásí, že konečně prohlédl, půjde s ním nadšeně křepčit na náměstí a bude přitom skandovat „Babiše do koše“?

Snaha dostat Andreje Babiše do tepláků, prázdné plky „demobloku“, ani výkřiky na náměstích zkrátka současného premiéra voličské přízně nezbaví. Ale co tedy? Myslím, že kdo chce uspět, mu musí především vyfouknout jeho klíčová témata a stát se v očích veřejnosti jejich hlavním nositelem. Vzhledem k tomu, že jedním z nich je boj proti „kmotrům“, to ale nemůže být nikdo, o kom je známo, že si s nimi v minulosti zadal. Je tedy nezbytné, aby šlo o člověka s neprovařeným politickým zázemím. Musí taky jít o charismatickou osobnost schopnou lidi oslovit. Tedy pravý opak lídra „Stopbabišistů“ a ODS pana Fialy, který je se svým akademickým přístupem schopen uspat plné náměstí lidí vestoje. Což se ovšem nikdy nestane, protože to by musel umět to náměstí nejdříve naplnit. Pan Fiala je sice na naše politické poměry slušný člověk, ale vítězný lídr to zkrátka není a nebude. Otázkou je, zda to ODS pochopí, nebo zda dříve pochopí její podporovatelé, že ona to jen tak nepochopí.

Spojování s akcí „Stop Babiš“ se vyhýbají Piráti. Jedou si po své vlastní linii a okopávají Andreji Babišovi kotníky tím, že ho naprášili v Bruselu kvůli jeho střetu zájmů (zde). Dopad celé jejich akce na voličstvo je přitom srovnatelný s kauzou Čapí hnízdo. Jen tím totiž utvrdili jeho přesvědčené odpůrce i příznivce v jejich přesvědčení. A troufám si tvrdit, že si ublížili v očích těch nepřesvědčených. Češi totiž žalobníčky nesnášejí ještě víc než premiéry nepevných mravních zásad. Takže tudy cesta na vyhození Andreje Babiše ze sedla taky nevede.

Tady si dovolím malou odbočku a u Pirátů se na chvíli zastavím. Svým způsobem je totiž jejich práskačství užitečné. I když jinak, než zamýšleli. Tato strana se totiž začala hlásit o vládní angažmá po příštích volbách (zde). Proto je dobré jejich konání pozorně sledovat, abychom věděli, s kým máme u čest. Třeba na pražském magistrátu, kde z nich mají těžkou hlavu i europrogresivističtí TOPkaři. V Evropském parlamentu si zase padli kolem krku se zelenými ultralevičáky (zde). Což není zase tak velké překvapení vzhledem k tomu, jak jim imponuje jejich řecký ideový soukmenovec pan Varufakis (zde). Pak tu máme ještě podporu Klinice, kterou jen tak mimochodem řadí k extrémní levici i BIS (zde). A k tomu přidejme proslulé halení se jejich předsedy pana Bartoše do vlajky Antify (to by bylo kraválu, kdyby se někdo zahalil do vlajky s hakenkrajcem). Takže nějaké žalování u bruselské vrchnosti s cílem naplnit své vlastní politické cíle je jen taková třešnička na pěkně nechutném dortu. Je tedy jen dobře, že se takto odkopávají, dokud je ještě čas. Na Piráty zkrátka bacha. Než tuhle partičku, tak to je snad lepší, když zůstane u moci Andrej Babiš, i kdyby si za dotační peníze postavil celou Čapí kolonii.

Jen tak mimochodem... Moc bych za to nedala, že to bylo po 50 letech poprvé, co někdo žaloval na vedoucí představitele našeho státu u cizí vrchnosti. Předtím to byli v roce 1968 nechvalně proslulí „pragováci“ stěžující si v Moskvě na svoje „proreformní“ komunistické soukmenovce. Tenkrát to byla jedna z epizod předem připraveného divadýlka pod názvem „Internacionální pomoc“.

Ale zpět k tomu, jak se (ne)zbavit Andreje Babiše. Všechny recepty selhávají, a tak, ať se nám to líbí, nebo ne, nejspíš to s ním budeme muset ještě nějakou dobu vydržet. Což jeho odpůrce moc nepotěší. Ono je to z jejich pohledu vlastně ještě horší. Nikde se totiž nerýsuje žádná osobnost, která by se mu mohla postavit s reálnou nadějí na úspěch, nebo alespoň na vyrovnaný souboj. A tak Andrej Babiš nejspíš dokráčí k vítězství i při parlamentních volbách příštích. Leda by se porazil sám...

Převzato z blogu se souhlasem autorky



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.