... výsledek je ale ve hvězdách

Starostové a nezávislí jsou na roztrhání. S hnutím, které má v současné sněmovně nejmenší poslanecký klub, chtějí jednat o spolupráci ve volbách 2021 dvě nejsilnější opoziční frakce – občanští demokraté a Piráti.

Zatímco Piráti, kteří si se Starosty notují už měsíce, ještě oficiální nabídku na stůl nepoložili, ODS tak učinila. „Všichni cítíme ohromnou zodpovědnost té části veřejnosti, která si přeje konec Babišovy vlády. A musíme pro to udělat všechno,“ řekl serveru Seznam Zprávy první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Starostové a nezávislí nyní přemýšlejí, zda jít v širším bloku a s kým. Pořádají k tomu anketu mezi členy a zadali si i průzkum veřejného mínění mezi sympatizanty. „Společný postup je nezbytný a my jsme rádi, že naše hnutí se osvědčilo jako spojovatel a hybatel. Prubířským kamenem budou krajské volby, kde se ukáže, jak to funguje a zda jsme opravdu schopni v regionech poslat hnutí ANO do opozice,“ prozradil předseda STAN Vít Rakušan.

Jak to dopadne s Piráty, je ve hvězdách. Jsou individualističtí a s kartou Antibabiš hrát odmítají. Preferují programovou shodu. Kdyby měli Starostové trpělivost, našli by ji s Piráty, kteří se stejně jako oni pohybují v politickém středu, snáze než s pravicovou ODS.

Jako přednost občanských demokratů se může jevit vůle rozmetat hnutí ANO. Proč se obrátili na STAN a ne na jiné malé strany, je zřejmé. Nedokáží překonat rivalitu s liberálně-konzervativní TOP 09 a lidovci pod novým předsedou Marianem Jurečkou jsou pro ně méně pravicoví než za éry Marka Výborného.

Na druhou stranu Starostové zatím neměli příležitost učinit s Fialovým týmem špatnou zkušenost. Lidovci rozbili jejich předvolební koalici posledně a s TOP 09 jsou na kordy kvůli Miroslavu Kalouskovi. Nedávno označil jejich krajského lídra na jižní Moravě Františka Lukla za „Zemanovu podržtašku“, poněvadž se v minulosti ucházel o hlasy za Stranu práv občanů.

Starosty už v dobách společného sněmovního klubu měl za ideově nečitelné a mnohé jejich reprezentanty pasoval na socialisty. To zanechalo na vztahu STAN a TOP 09 podobné šrámy, jaké lze najít na vztahu topky s KDU-ČSL.

Dřívější společné zážitky a zjitřené osobní vztahy mohou spolupráci středopravicového tábora zhatit. Tvrdým oříškem by bylo i sladění programových cílů. STAN v domácí politice upřednostňuje servis komunálním politikům, v zahraniční se hnutí podobně jako TOP 09 orientuje zejména na evropskou integraci. K ní je ODS kritická.

Občanské demokraty od Starostů odlišuje i pohled na stát, sociální a zelenou politiku. Dokázali by dát společně dohromady vizi, která bude pozitivní, rozvětvená a konkrétní? Nebo by jen slíbili porazit Babiše – a dál se děj vůle Boží? Takto kdysi Čtyřkoalice pouze na čas oslabila ODS a ČSSD. Ani na Slovensku neměla pravicová koalice proti Ficově Smeru dlouhého trvání.

A pak tu jsou ještě ambice jednotlivých stran i konkrétních kandidátů. Naordinovali by si skromnost a týmového ducha? Na jak dlouho?

Opomenout nelze ani znění volebního zákona. V rozdělování mandátů přihrává velkým stranám oproti malým. Pakliže ODS uvažuje o vzniku koalice, tak ty legislativa znevýhodňuje vůči jednotlivě kandidujícím subjektům ještě více. A složit jednu stranu by nepůsobilo poctivě.

Čas přitom kvačí. Během roku by zájemci o společný postup museli dát dohromady program a osobnosti a dohodnout se i na financích a formě kandidátky. Od ODS je pěkné, když uznala, že sama ANO neporazí, a hledá partnery. Kdyby se ale podařilo překonat všechny nástrahy na integrační cestě, šlo by o překvapení hodné zápisu do skript politologie.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)