Diskuse o Evropě se v posledních letech v Česku zúžila na pouhé ideologické postoje. Každému, kdo jakkoliv polemizuje s aktuálním postojem vlády, je přidělena nálepka euro-nepřítele. ODS při realizaci své politiky dokáže, že si přeje dialog o Evropě, založený na konkrétních otázkách a výzvách. K nim předloží svá programová a koncepční řešení.

Příkladem může být příprava českého předsednictví, která probíhá podle mnohých vyjádření z posledních dnů chaoticky a nekoordinovaně. Mnohé vládní úřady v tichosti najímají nové a nové úředníky, aniž by kdokoliv hlídal, zda nedochází k duplicitám, neefektivitě a budoucím kompetenčním sporům. Přitom se nikdo nezajímá, čeho vlastně chceme v tomto období dosáhnout a jaké jsou naše priority. Jde skutečně o zodpovědný přístup?

Tyto problémy nejsou navíc spojeny pouze s otázkou předsednictví. Celá politika spojená s EU je nyní u nás řízena chaoticky a nekoncepčně. Domnívám se proto, že je velmi nutné zvážit vznik nástroje, který by tuto politiku, která už dávno není politikou zahraniční, na centrální úrovni koordinoval. Paradoxně tak lze dosáhnout úspory a efektivity, která je zvláště v evropské agendě tolik potřebná.

Velkým nedostatkem, který trápí Evropu jako celek i Českou republiku samotnou, je deficit komunikace. Konec konců to přiznává i sama Evropská komise. A teď nemluvím o stovkách milionů vyhozených na sebeoslavu současné vlády a na deklarování bezobsažných hesel, čehož jsme byli v nedávné době svědky. Trvám na tom, aby občané získávali kvalitní informace o výhodách i nevýhodách našeho členství. Teprve s nimi totiž mohou kvalifikovaně rozhodnout, jakou Evropu chtějí a kam se má Unie ve své budoucnosti ubírat. Vyvedení resortních politik EU z Ministerstva zahraničí a vytvoření nového orgánu, který bude tuto agendu spravovat, je proto určitě správným krokem.

zahraniční tajemník ODS 2004 - 2006