16.9.2019 | Svátek má Ludmila


POLICIE: Lessy je neštěstí, Osvald by byl pohromou

7.1.2014

Nejprve krátký přehled profesní kariéry Petra Lessyho: V roce 1990 po vystudování střední školy nastoupil do Sboru národní bezpečnosti (SNB) do základní funkce na obvodní oddělení. Po čase se stal jeho vedoucím. Mezitím studoval dálkově policejní akademii, kde dosáhl titulu Bc. a později Mgr. Dlouhou dobu pak vykonával funkci vedoucího odboru uniformované policie Krajského ředitelství (KŘ) v Ostravě. Poté se stal na krátkou dobu náměstkem ředitele KŘ Ostrava pro vnější službu (jiný název pro uniformovanou policii). Následně byl převeden na místo vedoucího územního odboru policie Frýdek-Místek, kde řídil uniformovanou policii. Začátkem roku 2010 se po výběrovém řízení stal náměstkem ředitele KŘ Brno a opět řídil uniformovanou policii. Poté následovalo známé a velmi zpochybňované výběrové řízení na post policejního prezidenta. Uchazeči byli tři, leč vítěz byl znám předem. Byla to taková fraška v režii Věcí veřejných a tehdejšího ministra vnitra Radka Johna. Přes odpor profesní i laické veřejnosti byl Petr Lessy v lednu 2011 ustanoven do funkce. Tím ovšem problémy neskončily, nýbrž začaly.

Z přehledu profesní kariéry Petra Lessyho vyplývají dvě důležité věci. Nikdy nepracoval na úseku kriminální policie a vyšetřování a hlavně nikdy nepracoval ve vrcholné manažerské funkci, ať už okresního či krajského ředitele. Praxe z těchto funkcí je tím nejlepším předpokladem pro výkon funkce policejního prezidenta, neboť právě zde se policista naučí řídit nejen policejní problematiku, ale také ekonomiku, personalistiku či logistiku. To pak je výhodou při výkonu nejvyšší policejní funkce. Toto považuji za největší handicap Petra Lessyho při nástupu na post policejního prezidenta.

Lessy proti všem

Dalším problémem bylo to, že po nástupu do funkce neudělal analýzu či inventuru stavu policie (PČR), totiž jejího tehdejšího fungování a organizačního uspořádání v době hospodářské a finanční krize. Vůbec nereagoval na věcná zadání úkolů svého nadřízeného ministra vnitra. V té době měla PČR ve svém vnitřním uspořádání poměr mezi řídícím a řízeným cca 1 ku 9. Jinak řečeno, moc velitelů a štábních struktur v poměru k policistům v přímém výkonu služby. Toto na Petru Lessym ministr vnitra několikrát požadoval společně s předložením organizační změny formou změny systemizace pracovních míst. Ta měla vzniknout po diskusi v širším vedení Policie ČR. K tomu však nedocházelo a bylo zřejmé, že také proto, že Lessy nikdy neměl většinovou podporu jak krajských ředitelů, tak ředitelů celostátních útvarů. Stejně tak byl opakovaně žádán o předložení určité koncepce či vize fungování PČR na roky dopředu. K tomu nikdy nedošlo a zde vidím klíčový problém ve vztahu Petra Lessyho a Jana Kubiceho. Je totiž nemyslitelné, aby podřízený nerespektoval pokyny a úkoly nadřízeného, zvláště a navíc v rámci bezpečnostních složek.

Místo toho se Lessy soustředil na vymezování se k ministru vnitra jako svému nadřízenému a postupem času k ministrovi financí či celé vládě v čele s jejím premiérem. Mimochodem, v novodobé historii Policie ČR se nikdy nestalo, aby bylo zahájeno během krátké doby několik kázeňských řízení proti policejnímu prezidentovi. To je do té doby něco zcela nevídaného. Lessy bojoval i s hlavní resortní odborovou organizací NOS, např. v pátek jí zaslal zásadní změnu systemizace pracovních míst a hned v pondělí žádal její stanovisko. Přitom odbory mají na stanovisko lhůtu 14 dnů. Proto si zmíněný policejní prezident získal podporu u jiné odborové organizace, do té doby málo významné (i počtem členů) Unie policejních složek, které následně v krátké době zázračně "narostla" členská základna. Zkrátka: místo toho, aby Lessy hledal řešení problémů, neustále si na něco nebo na někoho stěžoval. A nedosti na tom. Zároveň skrz média strašil profesní i občanskou veřejnost, že hrozí katastrofální situace, že PČR sníží svoje stavy postupně na 40 pak na 35 a nakonec na 30 tisíc policistů. Vyvolával tak pocit nejistoty a chaosu jak v řadách PČR, tak i v řadách veřejnosti.

Lessy jako nástroj Věcí veřejných

Dalším a hlavním průvodním jevem chování Petra Lessyho bylo zaklínání se "bojem s korupcí", tedy aplikace hlavního politického tématu Věcí veřejných, strany, která jej do čela PČR prosadila. Mimochodem, dnes již víme, jak boj proti korupci v podání VV vypadá.

Zastavme se proto u boje proti korupci a roli Policie ČR. Skoro to vypadalo, že do této doby se proti korupci nic nedělalo, což samozřejmě nebyla pravda. Je skutečností, že později se začala šetřit řada kauz do té doby neřešených. Je třeba si však uvědomit, že tuto problematiku nemá v gesci pouze policejní prezident, ale hlavně jeho náměstek pro SKPV, ředitelé celorepublikových útvarů a krajští ředitelé. Je pravda, že se po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce zlepšila spolupráce policie a státního zastupitelství jako orgánu, který trestní řízení řídí a dozoruje. Toto vše ale nebyla zásluha pouze policejního prezidenta Lessyho, nýbrž celého vedení PČR.

Je také známo, že Petr Lessy ustanovil do funkce ředitele Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) plk. Martince, jenž byl jeho člověkem. Ten si přivedl do funkce vedoucího analytického odboru Jana Petržílka, který dříve pracoval v podobné funkci v BIS. O současné kauze úniků informací, ze kterých je podezřelý právě Petržílek spolu s předsedou Věcí veřejných Vítem Bártou, je veřejnost seznámena - také souvisí s personální politikou Petra Lessyho. Je pravda, že tento útvar byl v některých směrech aktivnější, ale zároveň žehral na nedostatek policistů vzhledem k šíři zastávané problematiky. Je také faktem, že pouze na tento útvar chodily informace o podezřelých tocích peněz od odboru finanční kontroly ministerstva financí. Za rok 2012 přišlo 470 podnětů, zhruba 200 jich vedení ÚOKFK ihned předalo na PP, dalších 100 po několika měsících a pouze 150 jich řešilo samo. Co z toho vyplývá? Zmíněný útvar mohl selektovat, co se bude a co nebude šetřit. Navíc se dozvídáme, že některé kauzy ÚOKFK odložil bez souhlasu státního zastupitelství, takže celá věc se stává velmi podezřelou. Po odchodu plk. Martince z postu ředitele ÚOKFK po sporu s vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze L. Bradáčovou byl na toto místo vybrán plk. Komárek.

Lessy jako nástroj ministra Peciny

Dle médií je nyní spor mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem proto, že policejní prezident Martin Červíček nechce vyhovět ministru Pecinovi ve změně na tomto postu. Navíc podobný nátlak na prosazení svého člověka do vedení ÚOKFK uplatňoval Martin Pecina přímo u ředitele tohoto důležitého útvaru a ten mu rovněž nevyhověl. Je také skutečností, možná náhodnou, že jak Martin Pecina, tak Petr Lessy žijí ve Frýdku-Místku.

K aktuální situaci a záměrům konání ministra vnitra o dalším osudu Petra Lessyho se vyjadřovat nebudu, neboť víme, že byl 3. 12. 2013 vrácen do služebního poměru a zároveň do funkce policejního prezidenta a další právní postup je na Martinu Pecinovi. Nejlépe to ve svých článcích vyjádřil JUDr. Petr Tomek, erudovaný a uznávaný odborník, spoluautor zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jeho názory a stanoviska stojí za to si přečíst. (1. 12. 2013: Je opravdu jasné, kam má jít Lessy a kam Červíček? 3. 12. 2013: Jak si ministr vnitra představuje policejní dvojvládí a jaké opravdu je?) Obsah těchto článků se striktně drží výkladu práva a aplikací zákona 361/2003 Sb., na rozdíl od stanoviska Ústavu státu a práva, který si nechal účelově a alibisticky vypracovat ministr vnitra. Ten by výše zmíněná fakta měl respektovat, zvláště proto, aby nedošlo k další nedůstojné frašce, která ve svém důsledku poškodí Policii ČR.

Z výše uvedeného se dá vyvodit jediný závěr: Petr Lessy funkci policejního prezidenta nezvládal. Lessy není obětí nějakého komplotu, prapůvodem jeho potíží byla a je jeho neschopnost.

Lessy neštěstí, Osvald pohroma

Nyní se aktuálně dozvídáme informace-spekulace, že Petr Lessy má přijmout funkci policejního přidělence na Slovensku, i když on to popírá. Dobrá "trafika", ale koneckonců, proč ne. Co je ale daleko horší zpráva, že Martin Pecina, ministr vnitra v demisi a bez důvěry Parlamentu ČR, se údajně chystá dokonat dílo zkázy až do konce.

Totiž že odvolá současného policejního prezidenta Martina Červíčka a ustanoví na uvolněné místo Pavla Osvalda, bývalého náměstka policejního prezidenta, v současné době v zálohách pro nezařazené policisty. Pavel Osvald je policista, jehož největší zásluhou bylo, že byl členem výběrové komise pro výběr policejního prezidenta a hlasoval pro Petra Lessyho. Jak výše uvádím, výsledek byl dán předem zadáním Věcí veřejných, aby se jím stal právě Lessy. Ten pak za "odměnu" učinil Osvalda svým náměstkem. Jestli lze o Petru Lessym říct, že byl pro funkci policejního prezidenta neštěstím, pak o Pavlu Osvaldovi nezbývá než konstatovat, že pro svoji absolutní neschopnost by byl dokonalou pohromou. Kdyby k tomu mělo dojít, pak "Bůh policii žehnej".

Autor je bývalý policista

Vladimír Benák


Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení
Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení

Policisté na Královéhradecku zahájili trestní stíhání tří lidí a jedné firmy, kteří údajně nesou odpovědnost za tragédii. Ta se odehrála před dvěma lety, jejímž následkem osmiletý chlapec po operaci mandlí upadl do kómatu.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.