17.1.2022 | Svátek má Drahoslav


POLEMIKA: O dvojím vnímání téhož

9.12.2021

Lidská mysl je schopna neobyčejné pružnosti v interpretaci toho, co vidí, slyší, čte nebo i jinak vnímá. Stejná inkoustová skvrna (tzv Rorschachův test) může někomu připadat jako dva tančící medvědi v kulichu, jinému (poněkud depresivněji laděnému) třeba až jako lidské vnitřnosti. Podobně existují speciální fotografie, dejme tomu tenisek, které třeba i v rámci jedné rodiny někdo vidí jako světle zelené, jiný zase jako růžové (u nás doma jsme to zkusili a bylo to přesně 50:50). Vyšší formu využívání této pružnosti představuje snaha interpretaci očividné skutečnosti nějak ovlivnit, například tím, že ji někdo takříkajíc „shora“ rovnou nadiriguje. Psychopatičtí zabijáci se tak stávají nenahraditelnými otci vlasti (při jejichž skonu obyvatelé pak upřímně pláčou), zcela zbytečné masakry jsou najednou velkými vojenskými vítězstvími, kleptokrati geniálními tvůrci národního bohatství a podobně.

Zejména v atypické době, jako je i ta současná, z hlediska svého dopadu jednoznačně vítězí interpretace nad fakty. Ta se pak stávají jen jakýmsi kořením k vylepšení názoru, který se dotyční rozhodl zastávat. Důležitá je hlavně příslušnost ke „kmeni“, která s sebou zároveň nese příslušný kánon názorů a od nichž se neradno odpoutávat (odpadlíky obvykle nenávidí oba tábory společně). Teoreticky by kamenem úrazu měla být situace, kdy interpretovaný fakt představuje v podstatě matematickou veličinu (neboť dle obecného mínění čísla nelžou). Bohužel je tomu právě naopak. Zdatný sofista či sociální demagog vás snadno přesvědčí o dvou naprosto protichůdných tezích, i když k tomu bude vyzbrojen zcela identickým souborem čísel. Samozřejmě, občas jsou fakta příliš jednoduchá nebo očividná na to, aby se dala vykládat dvěma protichůdnými způsoby (tj. 1+1=2 a zároveň 1+1≠2). Určitým stupněm sociální masáže však lze překonat i tento problém a svou „kmenovou mentalitu“ si náležitě přizpůsobit (Orwell tomu ve svém románu říká doublethink). A přinejhorším je zde vždycky ta nejjednodušší cesta (naší zpohodlnělé civilizaci nejlépe vyhovující), a to svému náhledu nepohodlná fakta prostě ignorovat či je rovnou vnímat opačně (v kmenové mentalitě je tento přístup zcela logický neboť klanu tak dává větší šanci na přežití)

K tomuto planému filozofování mě přivedl článek POLITIKA: Mají jiný virus, nebo jinou vládu? z 3.12.2021. Jakožto příslušník svého kmene (říkejme mu třeba „klan zelených tenisek“- viz podobenství výše) zde autor (Jan Bartoň) razí tezi, že pandemie covid má ve střední Evropě shodný průběh co do počtu pozitivních případů i co do počtu úmrtí. Vyzdvihuje tedy, podle svého názoru, moudrý přístup maďarské a polské vlády, které takříkajíc nekomplikují život svých občanů, a staví tento přístup do kontrastu proti drakonickým opatřením naší vlády. V podstatě zde tedy razí taktiku, kterou lze zjednodušeně formulovat jako „už toho máme všichni dost a pojďme dělat, že se nic neděje“. Je fakt, že tento názor má u nás mnoho stoupenců, a to i na velmi vysokých či alespoň vysoce halasných místech (a v hloubi duše by nám to vlastně vyhovovalo asi všem). Jakožto odpovědný publicista dokonce autor svá tvrzení dokládá i tabulkou s údaji o počtu nakažených a úmrtí v jednotlivých státech (uvádím níže ve stejné podobě, jaká byla v komentovaném článku, včetně zdrojů - pouze jsem označil body, které mě zaujaly)

data

Data z webu ourworldindata.org o vývoji epidemie ve výše jmenovaných státech během listopadu. Počty obyvatel v závorkách podle Seznam států světa podle počtu obyvatel – Wikipedie (wikipedia.org)

A nyní bych si dovolil předestřít, jak může zcela identickou informaci vnímat pro změnu zase někdo jiný (říkejme mu člen „klanu růžových tenisek“). Jistě působí věrohodně, když svá tvrzení někdo doloží tzv. tvrdými fakty, ale tato by alespoň vzdáleně měla odpovídat tomu, co dotyčný tvrdí. Pokud je tomu naopak, je lepší žádná čísla neuvádět a už vůbec ne v tabulkách. Krásou jakékoliv tabulky je to, že nám umožňuje nacházet vnitřní logiku předložených čísel, a to jak v horizontálním, tak i vertikálním směru. Nyní již k tomu, co vlastně ta tabulka (viz výše) říká. Především je třeba si uvědomit, co je vlastně měrnou jednotkou těch čísel, kterou tabulka uvádí. Ten údaj není, kolik lidí se nakazilo a zemřelo v dané zemi na milion obyvatel kumulativně, ale v jakém počtu tyto okolnosti nastaly v jednom jediném dni. To, že například 29.11. zemřelo u nás 8,3, resp. v Maďarsku 16,9 infikovaných na 1 milion obyvatel, zřejmě někomu může přijít jako malá čísla. Ve skutečnosti to ale znamená, že u nás ten jediný den zemřelo s covidem 89 lidí, zatímco v Maďarsku 164 (takřka dvojnásobek při zhruba stejném počtu obyvatel - ač epidemii údajně řeší lépe). „Smáznout“ ten údaj názorem, že v obou zemích se vlastně děje totéž, akorát „Maďarsko vykazuje vyšší počet úmrtí“, mi přijde poněkud cynické.

Daleko zajímavější ale je, pokud stejný údaj v tabulce srovnáme na jeden základ (jmenovatel), tj počet infikovaných v daném dni. Když se podíváte do poslední řádky, počet zemřelých byl v tu chvíli u nás a v Polsku identický (tj 8,3/1 mil). Ve stejnou chvíli ale u nás bylo jen 1830 nově infikovaných, zatímco v Polsku „jen“ 612 na 1 mil. obyvatel. Tudíž ve stejný den měl infikovaný covidem v Polsku asi 3x vyšší riziko, že zemře, než nemocný u nás. V případě Maďarska bylo takovéto riziko dokonce 3,6x vyšší. Tudíž pokud by tentýž den měla infekce covid u nás stejnou intenzitu (v tomto případě smrtnost) jako v Polsku, zemřelo by v ČR nikoliv 89, ale až 272 lidí (což mi opět jako „stejný průběh“ úplně nepřijde).

Zajímavé údaje lze v téže tabulce najít, i pokud porovnáváme trendy choroby v průběhu času mezi jednotlivými zeměmi. Už „od oka“ je vidět, že například v Rakousku je vzestup počtu nakažených mezi 15. a 29. 11. výrazně oploštěn (tj v době zavedení lockdownu), oproti stejnému období u nás (kde jsme fakticky pouze zavřeli hospody po 22. hodině a zrušili vánoční trhy).

Pokud posuzujeme správnost libovolného opatření, je také vždy logičtější srovnávat s tím lepším než s tím horším. Propastný rozdíl bychom tak viděli, pokud bychom si do tabulky dosadili třeba ekvivalentní čísla nějakého skutečného premianta v očkování – např. ve stejný den (29.11.) bylo v Portugalsku 299 nakažených na 1 mil. obyvatel a s covidem zemřelo 1,3 osob/1 mil., tedy asi 6x méně, než tomu bylo ve stejný den u nás. Tento fakt by ale samozřejmě zamýšlenému poselství komentovaného článku příliš nepomohl (a „kmen“ by se mohl cítit ve svých argumentech oslaben).

Je tudíž dosti obtížně pochopitelné, jak lze (přinejmenším na podkladě uvedené tabulky) konstatovat, že „epidemie má ve všech státech shodný průběh, jak co do počtu pozitivně zjištěných případů infekce, tak i co do počtu zemřelých”, a v podstatě z toho vyvozovat, že nejmoudřejším přístupem je proti epidemii nedělat nic. Na závěr bych si ještě dovolil rozvést „kardinální“ otázku vznesenou autorem ke konci článku, tj. „kdo se učí žít lépe s covidem ve všech výše jmenovaných státech?“. Bezpochyby to nebudou již ti, co té chorobě podlehli.

Pozn: V jiných zdrojích (např. stránkách našeho ÚZIS) lze najít odlišné údaje ohledně počtu nakažených a zemřelých (jakkoliv v zásadě jsou dosti podobné) než v citovaném zdroji (ourworldindata.org ) - tabulka je zde tudíž uváděna jenom pro ilustraci problému a autor za její správnost neručí

Otto Mayer







 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.