Ráno jsem si s radostí a smutkem přečetl o tom, co se povedlo politické reprezentaci Polsku. Potřebovali peníze, a tak si je vzali od svých svědomitých polských občanů... A je to.

Na iDnes jsem se dočetl, že Polsko znárodní polovinu peněz v penzijních fondech a umaže dluhy. Je to hezké, že? Potřebuji umazat pár procent z deficitu, tak si to vypůjčím od svých budoucích důchodců. Krásná ukázka a návod, jak to udělají za pár let ti naši...

Maďaři, Slováci, Poláci - zbýváme už jen my. Každá politická reprezentace z těchto států nějakým způsobem zlikvidala úspory v soukromých fondech. Každá asi trochu jinak, ale nějak ano. Je jedno, co udělali, je jedno kdy a jak, ale ukazují jedno - soukromé penzijní fondy stát nenechá žít několik desítek let - za pět let, za deset, možná těsně před mým důchodem - i náš stát je nějak použije a zlikviduje je pro sebe. Neexistuje v našem okolí stát, kde by byla tak morální politická reprezentace, která si je prostě třicet let nevypůjčí. I kdyby bylo moře vysoce morálních pánů ve vládě, za těch cca třicet let, co mi do penze schází, se najde jedna politická reprezentace, která je prostě použije. Nedokážu si představit, že by to bylo jinak.

Tak proč ta zbytečná komedie? Co to vlastně jsou naše soukromé penzijní fondy? Je to patrně jen místo, jak lépe v čase shromáždit naše peníze na jedno místo a jak nás tím připravit o nějakou část penze, kterou bychom dostávali, když do nich nevstoupíme...

Mistrovský tah. Ale já se ho nezúčastním... Poláků je mi líto, ale ukázali mi, že to, co se stalo v Maďarsku a na Slovensku, nebyla náhoda, ale prostě skutečnost, která se musí zákonitě nějak stát i u nás. A možná proto se naši politici vztekají, že jim do jejich dalšího penzijního pilíře nikdo neleze - není to totiž pílíř, přátelé, ale hromádka, kterou po čase odvezou někam naši politici...