Nebyl jsem u toho, komentuji pouze to, co mi zprostředkovala media.

Že se prezident s ministrem zahraničí handrkují o funkci české velvyslankyně na Slovensku, mi bylo vcelku lhostejné. Nevím proč, ale vybavil se mi dialog pánů Josefa Kemra a Darka Vostřela (dej jim oběma pánbůh nebe) vynořivších se z rybníka v závěru filmu Šíleně smutná princezna:

"Co si počnem? Co budeme dělat?"

"Já bych věděl. Tlumočníky. Já u vás, vy u nás."

"A co řeči?"

"Nejsou zapotřebí. U vás se mluví stejně jako u nás. Ale nikomu ani muk. Lidi na to ještě nepřišli."

"Nikomu ani muk."

No nic, ani náhodou nejsem odborníkem na diplomacii.

Ani prezidentsko-korunovační viróza mě příliš nerozhodila. Také jsem v mládí zažil několik alkoholických karambolů, takže mám jisté pochopení pro hlavu státu, která se nikterak netají se svou afinitou k alkoholátů. Že se tato nehoda přihodila zrovna v takové výjimečné chvíli? No bóže!

Dokonce ani tanečky kolem jmenování pana doc. Mgr. Martina C. Putny, Dr. profesorem mne zpočátku ze židle nezvedly. Nejsem politolog ani prognostik, nicméně mne nijak zvlášť nepřekvapilo, že se pan Miloš toho jména první, z vůle voličů prezident České republiky, rozhodl, že dá všem, kteří se naskytnou, své prezidentství pěkně požrat.

Leč shrňme:

Máme nějakého nejvyššího státního úředníka, dle Ústavy zvaného prezidentem, z tradice titulovaného hlavou státu. Možná že v minulosti některým tento přívlastek sedl, ale tentokrát? Kdo ví. No budiž. Když už je to v Ústavě, někdo toho prezidenta halt dělat musí.

Máme doc. Mgr. Martina C. Putnu Dr., (dle Wikipedie) českého literárního historika a kritika, moderátora a pedagoga Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Nejvyšší státní úředník Ing. Miloš Zeman, takto prezident, odmítá jmenovat pana Putnu (se všemi výše uvedenými tituly) profesorem, aniž by věrohodně své rozhodnutí zdůvodnil.

Vážený čtenáři, blíží se pointa, leč ještě vyčkej.

Dozvídáme se, že hlavním důvodem odmítnutí jmenování pana Putny profesorem je prý jeho transparent s nápisem "Katolické buzny zdraví Bátoru".

Nehodlám tento text jakkoli hodnotit ale jako nejpříznačnější se mi jeví výrok premiéra Nečase, že "Putna se choval pitomě". Podle mne i budoucí profesor má na něco takového nárok. I když mně osobně to v širších souvislostech tak pitomé nepřipadá.

Vážený čtenáři, ujišťuji tě, že se nepasuji do role obhájce pana Putny. Neznám ho, nemám s ním nic společného. V podstatě je mi šumafuk, zda bude či nebude něčím jmenován.

Pointa se blíží:

Dnes jsem se dozvěděl následující: Prezident Miloš Zeman docenta Putnu profesorem jmenuje, ale dekret za něj předá ministr školství.

A je jasno. Náš nejvyšší státní úředník zvyklý objímat stromy na Vysočině se prostě štítí předat doc. Putnovi jmenovací dekret a potřást mu pravicí

Dokážu najít obsažnou množinu důvodů, pro které by se prezident republiky zdráhal jmenovat kohokoli čímkoli. Dozvídám-li se, že pan prezident je ochoten někoho jmenovat vysokoškolským profesorem pod podmínkou, že za něj dekret předá ministr školství, je to víc než směšné. Mně to připadá s použitím slov premiéra Nečase skoro až pitomé.

Pointu si, drahý čtenáři, doplň sám. Jakého že to máme prezidenta? Směšného, nebo…?