28.10.2021 | Den vzniku samostatného československého státu


BEST OF HYENA: Obdivování

27.9.2021

Na výletě do Českého Švýcarska jsme dorazili na nejsevernější místo Česka (a Rakouska:Uherska) v lese u Lobendavy, souřadnice 51°03'20.52669” s. š., 14°18'56.07805” v. d. Někdo to změřil, je to doslova na hraniční čáře (logicky, když je to nejsevernější místo, že…) a je tam kámen a pamětní deska a pak další dva kameny určené k posezení a rozjímání.

Na jeden kámen vylezla Gari a nechala se obdivovat turisty. Byl tu důvod k obdivu: v danou chvíli to byl absolutně a jedinečně nejseverněji umístěný pes v Česku a na celém území Rakouska Uherska. Kdyby se toho dožil císařpán, možná by jí udělil Signum laudis. Tvářila se ale tak, jako kdyby ho už měla připnutý k hrdinské hrudi.

210920gari

Jak dělá pes

Každé malé dítě ví, že pejsek dělá Haf. Proto se ˝pejskům říká Hafík. Potíž je v tom, že ve skutečnosti psí štěkot naprosto neodpovídá tomu, co uslyšíte, když řeknete „haf“. Je to zvuk těžko popsatelný sledem písmen. Ano, je to nějaké „hu, hu“, ale rozhodně tam neuslyšíte jasné „haf“.

Leda byste šli u nás, sousední ulicí. Tam mají pejska, který říká zcela zřetelně „haf“, mimo jakoukoli pochybnost, zcela jasně.

Možná to ani není pes. Nějaký vyslanec z cizí planety. Je to špion z cizí planety. Oni si tam nastudovali, že u nás pejskové dělají „haf“, špióna převlíkli za psa, naučili ho „haf“ a poslali ho k nám. Lepší vysvětlení nemám. Každopádně to berte jako podnět pro BIS.

Báli jsme se labutí

No, jak kdo. Já se jich bál asi tak nejmíň, i když vím, že podceňování labutí je chyba. U nás ve Slapech (kol. roku 1950) měli v sousedství husy a ten jejich husák šéf byl taková svině, že se ho báli všichni, a labuť je jen ušlechtilejší husa. Ale fakt, nebojím se. Bojí se Nora.

Na výletě jsme se přiblížili k rybníku s labutěmi. Byl to párek s nějakým přícmrdou a mladými. Když nás zmerčili, plavali k nám. Nora se hned zdekovala. Gari, nejstatečnější z nás, se šla podívat. Šéf skupiny roztáhl brka. Nora se stáhla, on se stáhl.

Ve světě vysoké, ale opravdu vysoké politiky se tomu říká atomový pat.

210922gari

A copak to tu máme

Ranní idyla, venku po několika pošmourných dnech svítí sluníčko. Sedím s Ljubou v obýváku, pijeme kafíčko a čteme si na svých displejích, co je dneska nového. Jsme jaksi v negližé, jak jsme vylezli z postele, krom nočního úboru ještě koupací pláště. Takže sedím takhle v křesle, nohu přes nohu, koupací plášť rozevřený. Sahám po šálku s kávou, je na stolečku vedle křesla. Sahám a strnu. Po kolenu mi leze sršeň.

Je to důležitý detail, že leze po kolenu. Mám docela jemné pyžamo, takže moje koleno je vzdálené od sršního žihadla… desetinu milimetru? Cítím, že se mi rosí čelo. Taky Ljuba si sršně všimla. Pomaličku slézal z kolena na stehno. Mířil k poklopci, tedy fakt skvělý nápad. No a situace si všimla i Gari. Hned se zaradovala, že se děje něco zajímavého. Copak to tu máme? Nějakého žlutého motýlka? Co když do něho rejpnu čumákem?

Zařval jsem a stáhla se. Dívala se na mě vyčítavě. Vždyť si jenom chtěla pohrát. No, dopadlo to dobře. Pomaličku jsem vstal a ulevilo se mi, když se nohavice pyžama volně spustily kolem nohou. Ljuba došla do kuchyně pro vařečku. Pomaličku jsem vyšel na terasu a pak Ljuba sršně vařečkou smetla.

A co Gari? No, omluvil jsem se jí, co jiného jsem měl dělat?

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.