19.3.2024 | Svátek má Josef


KLIMA: Síla větru

4.2.2020

Větrná energie - když se z „ochrany klimatu“ stane zabiják klimatu

Vědci v USA a Číně zjistili: velké větrné turbíny jsou spoluodpovědné za sucho a oteplování Země. Ale politika tyto vědecké poznatky ignoruje.

Vrhání stínů a infrazvuk jsou - stejně jako zabíjení ptáků, netopýrů a insektů - nejznámějšími argumenty proti větrné energii, zatímco skoro neznámý je vliv větrníků na sucho, které vzniká jako následek atmosférických turbulencí způsobených rotory turbín.

Samotná tvorba vírů za větrníky je anglicky označena jako wake-effect a podle stupně rozšíření větrné energie v regionu či zemi spůsobuje rotace turbín ztráty dešťových srážek a zvýšení teploty. K tomu dodává více nových studií jednoznačná data a fakta, která jsou schopna způsobit značný rozruch, ve skutečnosti ale byly veškeré výsledky bádání o efektu sucha větrné energie léta ignorovány, protože politická vůle směřuje k jiným cílům. Mezitím jsou meteorologické vlivy větrných parků zde (v Německu - pozn.překl.) nejen znatelné, ale i změřitelné.

Offshore turbíny doslova vymačkají déšť přinášející tlakové níže, říká profilovaná americká geoinženýrka Cristina L. Archerová. Poprvé tento wake-effect offshorových turbín (t.j. na moři) profesorka University Delaware pomocí počítačových simulací ztvárnila a prozkoumala. Studie byla zveřejněna v červenci 2018.

Přestože má povrch offshore stanovišť jiný charakter a navíc silně proměnlivý, mají větrníky ve vnitrozemí v principu ten samý meteorologický vliv. Na každém větrníkovém poli je vytrvale atmosféře odnímána vlhkost, v létě více než v zimě. K tomu se přidává ne bezvýznamné oteplení půdy a atmosféry. Naposledy to potvrdil v dubnu 2019 zveřejněný průzkum holandské Univerzity Wageningen, vztahující se na poměry počasí v Holandsku. Možná si tam dělají starosti s výhledem na značné klimatické následky dalšího plánovaného obrovského offshore parku v Severním moři.

Vzduchu je odnímána vlhkost

Se svým instalovaným výkonem větrných turbín 53,31 GW (stav 2018) má Německo v poměru k rozloze nejvíce a nejhustěji umístěných větrných parků světa. Od roku 2008 (23,9 GW) se toto číslo více jak zdvojnásobilo a my máme přibližně ve stejném čase co do činění se stále déletrvajícím suchem v letním půlroku, zrovna tak jako s výrazně změněným vzorem dešťových srážek: ohlášené, a přesto se nedostavivší deště, často pouze mrholení a krátké přehánky.

Toužebně očekávaný vydatný vnitrozemský déšť se již léta skoro nedostavuje. Ponejvíce je tento vývoj připisován klimatické změně - další, bezprostředně lidské příčiny nejsou v řídících centrech politiky, vědy a médií zřejmě brány v úvahu, v každém případě ne veřejně. Představa, že větrníky - dodavetelé „zeleného“ proudu - mohou obzvláště v Německu zostřit následky klimatické změny, je tím pádem pro většinu občanů úplně scestná.

Příznačně k tomu před nedávnem referoval portál burziánů „goldseiten.de“ investory o prokázaném efektu sucha větrné energie poté, co byl rozšířen příslušný výtah z „Důvěrných zpráv pro politiku a hospodářství“. Pro ekonomický portál „scinexx.de“ němečtí vědci vypočítali, že těch 29 000 vnitrozemských a 1 300 na moři instalovaných větrných zařízení v Německu (stav 2018) už v minulých pěti letech způsobilo přídavný nárůst teploty o 0,27 °C. Základem výpočtů je nová studie kanadského vědce Davida W. Keitha a tím se do hledáčku dostaly turbíny i v souvislosti se suchem 2018/19. Více jak 15 let bádá geoinženýr a harvardský profesor Keith o aspektech větrné energie a s ní spojených následcích pro klima a životní prostředí. Tak jako Archerová je i Keith lobbista větrné energie. V prosinci 2018 vytáhl v časopise „Joule“ v jednom příspěvku se svým kolegou Lee.M. Millerem pozoruhodný závěr související s obnovitelnými energiemi, podle kterého je klimatický vliv větrné energie na vyrobenou energetickou jednotku asi desetkrát vyšší než u fotovoltaiky.

Vysvětlení sucha 2018/19

Poprvé mohou oba vědci dokázat, že větrné turbíny mění atmosférické proudy i ve větších výškách. Klimatických účinků tudíž bude přibývat, čím více zařízení bude instalováno – tolik prognóza.

K tomu vědci přinesli do hry časový faktor: vzestup teploty skrze větrnou energii následuje okamžitě, zatímco výhody snížených emisí CO2 budou narůstat pomalu. „Z perspektivy 10 let má větrná energie v mnoha ohledech větší vliv na klima než spotřeba uhlí a plynu,“ říká Keith. Teprve dlouhodobě se to otočí. Když má být výroba energie dekarbonizovaná, musí být zohledněny důsledky obnovitelných energií na životní prostředí. V interviev žádal Keith šéfy vlád celého světa, aby s přihlédnutím k tomu informovali občany svých zemí.

Jsou-li již léta větrné parky podezřívány z toho, že mají rušivý vliv na průběh počasí, tak byl nejnověji pionýrskou prací Archerové v komplexním výzkumném oboru turbulencí přinesen důkaz. Archerová je zástupcem vedoucího oddělení větrné energie u Center for Carbon-free Power Integration (CCPI, Centrum integrace bezuhlíkové energie).

Svým bádáním chtěla pomoci šetřit peníze a zachraňovat lidské životy, říká pořád Archerová, tak jako při jedné přednášce v roce 2017 na Univerzitě Princeton o modelování cyklónu Katrina. Vysvětlila wake-effect, který nastává, když jsou vzdušné proudy před větrníky brzděny a za nimi uvedeny do turbulencí, až se vytvoří dlouhá turbulentní vlečka. Tyto turbulentní doběhy dosahují na moři až 50 km. Výkon zařízení v „závětří“ samozřejmě prudce klesá.

Spolu se dvěma výzkumníky se Archerové na základě dat z měření hurikánu Harwey podařilo virtuálně zobrazit, jak tropická bouře kategorie 4 kvůli vyrovnaným řadám offshore turbín před dosažením pobřeží značně slábne. Mohutný rotující systém hurikánu zeslábl a přinesené množství dešťových srážek bylo silně redukováno.

„Čím vyšší jsou věže větrníků a čím větší je průměr rotorů, tím větší je jejich redukční vliv na dešťové srážky.“ To je citát Archerové z článku v online „Renewable Energy Magazine“ z 18.3.2019. Názorně vysvětluje, jakým způsobem „vytěsňují“ větrníkové parky déšť z tlakových níží. Před turbínami nastává konvergence skrze brzdící účinek: „Představte si provoz na dálnici, kde se každý pohybuje velkou rychlostí. Najednou se stane nehoda a všichni jsou pomalejší. Tím mají konvergenci aut, která pokračuje dozadu, protože každý jede pomaleji. To je předřazená konvergence offshore větrných parků. Ve výsledku to vede ke zvýšeným srážkám v místě, protože proudícímu větru nezůstal žádný prostor než nahoře. Tak dopravuje tento vertikální pohyb více vlhkosti do atmosféry.“

Efekt jako v dopravní zácpě

Za turbínami nastává divergence: „Divergence je opačný efekt, způsobuje pohyb dolů, když stahuje suchý vzduch shora a tím tlumí srážky. Když vzduch dosáhne pevniny, je z něj již velký díl vlhkosti vyždímán. My jsme dosáhli se simulacemi Harveye 30% redukci srážek.“ Nepřímo obsahuje Harvey-studie doporučení instalovat před americkým pobřežím velkoplošně větrníkové parky, aby se zmírnil nápor příštích hurikánů a zmenšily dešťové přívaly.

Čína je s 210,73 GW zemí s největším instalovaným výkonem větrné energie a už před 10 lety hlásili čínští fyzici a meteorologové potřebu výzkumu větrné energie. 12. listopadu 2010 publikoval „South China Morning Post“ (Honkong) jeden pamětihodný článek: „12 kilometrů severně od větrné farmy Huitengliang v Xilinghotu (Vnitřní Mongolsko) pozoroval pastevec Siqinbateer na své pastvině zvláštní fenomén, který zmátl i meteorology. ´Půda se rychle ohřála jako pec a nespadla ani kapka deště,´ řekl v období dešťů. Jeho tvrzení se kryje se statistikami vlády. Li Qinghai, inženýr vodního statistického úřadu v Xilingol League, prohlásil, že srážková data jeho úřadu ukazují od roku 2005 značný úbytek ročních dešťových srážek v blízkosti velkého větrníkového parku, v mnoha oblastech až o 80 %. Proto by chtěl tento problém důkladně probádat, ale nenašel žádnou podporu. Vědci, kteří se účastnili výzkumu k tématu, došli k názoru, že větrná energie může ovlivnit lokální, ale i globální klima.“

Nepřejeme si žádné překážky

Vědci vyzvali vlády celého světa, aby se tímto tématem vážně zabývaly. Dříve, než bude větrná energie dále rozvíjena, mělo by se klima-efektu větrníků na regionální a globální ekosystémy přesně porozumět: „Jinak může tento vývoj vést k neočekávané katastrofě.“ Od čínské vlády přesto přišlo odmítnutí. Člověk ještě o tomto tématu neslyšel a žádný výzkum financovat nebude...

„Každý chce rychlý rozvoj větrné energie,“ vysvětlil úředník vlády, „nepřejeme si žádné překážky na této cestě.“

Odkazy: Archer, Cristina L, Climatic Impacts of Wind Power

Z EIKE.de přeložil P. Zinga

P.S. Dlouhá léta sleduji německé předpovědi počasí a již nějakou dobu zaznamenávám, že jim dost často nevychází předpověď posunu dešťových mraků. Mnoho z nich oproti předpovědi nedorazí ani do Saska, natož k nám. Viz poslední dny. Že by větrníky? Plus hraniční hory? Konvergence a divergence...

Dagmar Jestrzemski