8.2.2023 | Svátek má Milada


KLIMA: Je CO2 skutečně tím viníkem oteplování Země?

1.12.2022

Prosazování jiného názoru, než je ten všeobecně prezentovaný a uznávaný, je těžké a často i nebezpečné. Zažil si to už Galileo Galilei, T.G.Masaryk a nyní to zažívá i skupinka českých vědců – disidentů.

Komentáře k výsledkům konference COP27 jsou různé

Účastníci letošní klimatické konference COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu se po jejím prodloužení nakonec shodli i na tak kontroverzní otázce, jakou je vytvoření fondu na podporu zemí, nejvíce ohrožených důsledky klimatické změny. Ze závěrů konference sice nelze vyčíst, které země jsou ti viníci a budou do fondu peníze posílat, ani jak se bude určovat výše příspěvku těchto zemí. Stejně tak nebylo dohodnuto, které země a za jakých podmínek budou finanční prostředky čerpat. Takže reálně hrozí, že transferované peníze skončí na účtech mafií napojených na místní vlády.

Podobně hodnotí výsledek konference i redaktor Deníku N Petr Koubský v článku se shrnutím: „Výsledky světového klimatického summitu jsou velmi hubené, ale mohly být ještě horší. Dohoda o klimatických reparacích, dosažená na poslední chvíli, je nekonkrétní, přesto znamená krok vpřed. Nic víc se ale nevyjednalo.“

Naopak velmi optimisticky hodnotil po skončení konference pro pořad Interview Plus poradce české delegace Martin Bursík. Věří, že obnovitelné zdroje dokáží nahradit výrobu elektřiny mnohem dříve, než české vládě navrhla uhelná komise – tedy v roce 2038, nebo než má vláda premiéra Fialy ve vládním prohlášení – rok 2033. Na otázku moderátora, zda podporuje okupační studentskou stávku za klima odpovídá: „Podpořil bych je a byl bych ještě radikálnější v tom, aby vláda dala datum vypnutí uhelných elektráren. Rok 2033 je strašně pozdě a v rozporu s vědou. Ať je to do roku 2030, myslím, že výrobu elektřiny z uhlí dokážeme nahradit fotovoltaikou“

Na druhou stranu ale Bursík přiznává, že se „… kromě USA a zemí Evropské unie nedaří snižovat emise skleníkových plynů…“. Podle jeho názoru je potřeba celosvětově dohodnout na tom, že v roce 2025 se to zlomí a emise půjdou dolů – i v Číně a Indii. To je jistě hodně optimistické očekávání, když uvážíme, že (podle EnviWeb) v roce 2020 USA produkovala 13,7% a celá EU 9,6% světových emisí. Že by se za tři roky měly začít snižovat emise u zbývajících 76,7% světových producentů skleníkových plynů je evidentně z kategorie přání, která jsou otcem myšlenky. Odhady budoucího vývoje energetiky jsou ostatně pro Martina Bursíka příznačná. Například v rozhovoru pro TZB-info z roku 2012 preferuje plyn jako pružný a investičně nenáročný zdroj doplňující nestabilní výkon OZE. Česká vláda je podle něj úplně mimo, když z české energetiky „…se snaží budovat muzeum uhlí a atomu.

To je ale 10 let staré vyjádření, které vycházelo z tehdejší geopolitické situace a stejně jako on se v odhadu budoucího vývoje mýlily celé zástupy vědců a politiků. Současný pohled Evropské unie na tyto primární energetické zdroje je ale bohužel stejný, jen mírně upravený vizí zeleného vodíku a časově posunutý. Podle složitě vyjednané dohody o taxonomii byla bezemisní jaderná energie i emisní zemní plyn pro výrobu elektřiny vzaty na milost. Ale jen na přechodnou dobu, česky řečeno dočasně.

Na čem panuje shoda?

To, na čem se účastníci konference plně shodují je přesvědčení, že současné globální oteplování je způsobeno skleníkovými plyny. Přesněji řečeno oxidem uhličitým, metanem, oxidem dusným, freony a ozónem. Tedy všemi kromě vodní páry, která má podle Wikipedie až 72% podíl na skleníkovém jevu. Ale s jejím vlivem tito vědci neuvažují.

Existují ale i jiné názory

Ve světové vědecké komunitě jsou ale i vědci - disidenti, kteří svými výzkumy dokazují, že skutečnou příčinou globálního oteplování a s ním spojených klimatických extrémů (tornád, přívalových dešťů, hurikánů) je především likvidace ohromných ploch přirozené vegetace (především lesů, mokřadů,…) a jejich náhrada stále rostoucími plochami městských aglomerací, dálnic, letišť … Právě tato postupná, ale masivní transformace zemského povrchu je podle jejich názoru příčinou úbytku nejúčinnějšího skleníkového plynu - vodní páry v zemské atmosféře. Přímým důsledkem tohoto úbytku je pak přehřívání povrchu Země a růst průměrné teploty. Emise dalších skleníkových plynů mimo vodní páry mají na růst globální teploty naprosto zanedbatelný vliv.

Ale tito vědci-disidenti to nemají lehké. Bourání zažitých „pravd“ pobuřuje jejich hlasatele. Zažil to již Galileo Galilei, když byl v roce 1633 před církevním inkvizičním tribunálem donucen odvolat své kacířské tvrzení, že nebeská tělesa obíhají kolem Slunce a nikoliv kolem Země jak hlásala tehdejší náboženská nauka. Až v roce 1992 papež Jan Pavel II vydal omluvu a zrušil výnos inkvizice proti Galileovi, 350 let po jeho smrti.

Tento příběh se mně vybavil, když jsem pročetl dokumenty střetnutí dvou českých vědců – disidentů se současnou inkvizicí. Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. a Doc. Ing. Josef Seják, CSc. napsali 11.10.2022 předsedkyni Akademie věd ČR Prof. RNDr. Evě Zažímalové, CSc., dr.h.c. otevřený dopis, ve kterém mimo jiné zpochybňují stanovisko Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. V něm autoři autoritativně formulují cíl, že „Globální oteplování se zastaví, pokud bilance skleníkových plynů, které lidstvo přidává do ovzduší, klesne až k nule. To platí, pokud se tak stane již do poloviny 21. století“. Autoři dopisu naopak tvrdí, že z ledovcových analýz vyplynula závislost opačná – koncentrace CO2 se měnily v závislosti na změnách teploty. Opravdu kacířský je ale závěr dopisu:

Potřeby výživy lidí a energetická krize vyžadují okamžité zrušení obchodování s emisemi CO2, které neopodstatněně zvyšuje ceny energií na zkolabovaném unijním trhu a již v současnosti tlačí mnoho evropských domácností pod hranici chudoby a vede k nekonkurenceschopnosti evropských výrob.“

Aby seznámili s obsahem dopisu předsedkyni AV ČR i veřejnost, přepsali jeho obsah do novinového článku Globální změnu zkoumejme vědecky, ne ideologicky, který byl 22.10.2022 publikován v MF DNES.

Ten ale samozřejmě nemohlo ponechat bez odpovědi vedení Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (ÚVGZ), s rozpočtem několika set miliónů a více jak 300 zaměstnanci. Tři zástupci ústavu v čele s jeho ředitelem (Prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., Dr. h. c., Prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka Ph.D., Doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc.) publikovali 29.10. v MF DNES odpověď s titulkem Věda a pseudověda: co může za klimatické změny? , kterou uvedli větou: „Dva čeští vědci bojují proti celé světové elitě klimatologů…“. A jako zásadní omyl autorů článku Pokorného a Sejáka uvádí, že nerozlišují, co je globální a co lokální. A v závěru článku konstatují, „ …expertní stanovisko Ústavu je zcela v pořádku a odpovídá současným poznatkům skutečné moderní vědy…“

Ale čeští vědci – disidenti (Pokorný, Seják) nerezignovali. Kdyže redakce MF DNES odmítla otisknout odpověď na článek autorů (Marek, Trnka, Janouš) z vedení ÚVGZ napsali 14.11.2022 znovu předsedkyni AV ČR. Dopis určitě stojí za přečtení celý. Jasnými argumenty v něm autoři vyvrací tvrzení vedení ÚVGZ. Za citaci stojí odstavec, který reaguje na údajný zásadní omyl Pokorného a Sejáka „…nerozlišování co je globální a co lokální…“

Autoři Pokorný, Seják uvádí: „…O tom zda je expertní stanovisko ÚVGZ v plném souladu se současnými poznatky moderní vědy lze úspěšně pochybovat už proto, že rozdělením na globální a lokální vůbec nebere v úvahu učení I. Prigogina o samoorganizaci přírody a jejím systémovém termodynamickém fungování v biosféře, v níž lokální a globální je organicky propojeno a za které získal v r. 1977 Nobelovu cenu….“

Mají jiné názory naději na publicitu?

Klimatický model, ve kterém zásadní vliv emisí skleníkových plynů (kromě vodní páry) na globální oteplování prezentuje Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC , český Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. i drtivá většina sdělovacích prostředků je zcela dominantní. Takže je naděje na publicitu nepatrná. Přesto výjimky existují. Jednou z nich je např. odborný časopis VVI (Vytápění, větrání, instalace), který v čísle 5/2021 otiskl recenzovaný článek Energetická výměna mezi zemským povrchem a atmosférou v závislosti na meteorologických podmínkách bez ohledu na obsah CO2 . Autoři na výsledcích měření pracovníků ENKI, o.p.s. Třeboň dokazují, že tvrzení ÚVGZ o tom, že atmosféra sálá vůči zemi, latentní teplo vodní páry zůstává v systému, i když kondenzuje vysoko v atmosféře, jsou zpochybnitelná. Minimálně si tedy zaslouží seriózní vědeckou diskuzi.