Pavel Kohout ve svém článku Meteorologové z centrální banky (NP 18.12.2013) zpochybnil schopnost ČNB prognózovat vývoj ekonomiky. Podle něj by centrální banka "na základě předpovědí velmi chatrných kvalit" neměla podnikat zásadní kroky. Na jeho kritiku musím reagovat, protože napadl kvalitu mé práce i práce mých kolegů a zároveň obecně zpochybnil dopředu hledící přístup k měnové politice.

Hodnocení přesnosti prognóz je důležité a ČNB se mu nevyhýbá. Naopak to sama pravidelně dělá a výsledky publikuje ve Zprávách o inflaci. Analýza úspěšnosti minulých prognóz je cenným zdrojem zkušeností. Nicméně je třeba dělat ji kvalifikovaně.

V prvé řadě, primárním cílem ČNB je cenová stabilita a až ve druhém sledu podpora udržitelného ekonomického růstu. Veličinou, u níž je třeba hodnotit přesnost prognóz centrální banky především, je tedy inflace. Hodnotit ČNB na základě predikcí HDP je podobné jako chtít hodnotit výkony Martiny Sáblíkové v cyklistice, její doplňkové disciplíně. A prognózy inflace vycházejí ČNB v průměru velmi dobře. Ale nechť, přistupme na hru Pavla Kohouta a soustřeďme se na hodnocení prognóz HDP.

Za druhé, užitečnost prognóz se neměří tím, zda se perfektně naplňují. Nenaplňují, jsou opravdu zatíženy chybami. Prognostik není jasnozřivec. Důležité ale je, zda prognózy fungují lépe než naivní předpovědi založené na pozorování minulého vývoje. Pokud tomu tak je, může být na nich založené rozhodování lepší než rozhodování zahleděné dozadu. Klíčové není ani tak uhádnout správné znaménko, jak naznačuje Pavel Kohout, ale body obratu ekonomických veličin. A v tomto ohledu dopadají prognózy ČNB pozitivně i pro HDP.

S tím souvisí třetí postřeh, že prognózy centrální banky jsou nástrojem pro rozhodování o měnové politice. Jejich hodnocení by tak mělo ukázat, zda správně nasměrovaly její kroky. Přičemž nelze automaticky usuzovat, že z chybných prognóz plynou špatná rozhodnutí. Vezměme si jako příklad podzim roku 2008, kdy ČNB udělala největší chybu v předpovědi HDP na následující rok. Přesto ale predikce ČNB jasně ukázaly, že ekonomika směřuje k výraznému zpomalení a snížení inflace. To bylo signálem pro uvolnění měnové politiky. ČNB s ním začala již v srpnu 2008, kdy ještě řada centrálních bank úrokové sazby zvyšovala. Přitom pozorovaná inflace se pohybovala poblíž sedmi procent a ekonomika nadále jevila známky přehřátí z předchozího období. Tento krok se však ukázal jako zcela správný a ČNB na něj poté navázala sérií razantního snižování úrokových sazeb. Jistěže z dnešního pohledu můžeme diskutovat, že kdyby ČNB včas uhodla blížící se recesi, mohla snižovat sazby ještě více. Nicméně to nic nemění na tom, že rozhodování založené na prognóze budoucího vývoje bylo dramaticky lepší, než kdyby se ČNB dívala pouze dozadu. Období nejhorších prognóz z hlediska "znaménkového" hodnocení je tak z pohledu jejich přínosu pro měnovou politiku překvapivě pozitivní. Podobné to ostatně bylo i s druhou chybou ve znaménku, kdy ČNB sice nepředpověděla recesi v roce 2012, ale dlouho dopředu mluvila o vývoji ve tvaru "nesouměrného W". To znamená, že nepodlehla převažujícímu optimismu ohledně udržitelnosti hospodářského oživení a nezačala předčasně zpřísňovat měnovou politiku jako jiné centrální banky.

ČNB vychází ze srovnání dobře

Za čtvrté, je užitečné hodnotit, zda někdo nevytváří systematicky lepší prognózy než ČNB. Přitom slovo systematicky je zde velmi důležité. Pokud někdo jednou vyhraje v loterii, ještě to neznamená, že umí odhadovat kombinace náhodných čísel. Stejně tak i prognostikovi může vyjít nějaké číslo, ale ještě to neznamená, že bude dlouhodobě předpovídat nejlépe. ČNB si dlouhodobé prognostické schopnosti jako jedna z mála institucí s ostatními srovnává a obvykle v nich dopadá dobře (to by ale bylo na samostatný článek).

Za páté, má-li se ekonom z chyb svých prognóz poučit, musí chápat jejich příčinu. Z analýz ČNB plyne, že hlavním zdrojem chyb v jejích predikcích HDP byl vývoj v eurozóně, jehož výhledy centrální banka přebírá od zahraničních analytiků. ČNB přitom nevěří předpokladům o vývoji v zahraničí slepě. Pokud o nich má velké pochybnosti, zpracovává alternativní scénář prognózy, jak tomu bylo i na podzim 2008. Tehdy ČNB zpracovala scénář, který směřoval v roce 2009 ke stagnaci HDP, a byl tak výrazně pesimističtější než předpovědi většiny institucí. Podobně v říjnu 2011 ČNB zpracovala scénář, který správně předpověděl recesi v roce 2012.

A konečně skutečnost, že prognózy jsou zatíženy chybami, neznamená, že nelze vyhodnotit dopady opatření měnové politiky či politiky vlády. Ať již bude růst ekonomiky v příštím roce jakýkoli, lze říci, že bude zhruba o jeden procentní bod vyšší, než kdyby ČNB nezasáhla. Zda to bude stačit na vybřednutí české ekonomiky z recese, není jisté, ale šance na to se akcí centrální banky podstatně zvýšila.

LN, 12.12.2013

Autor je ředitel sekce měnové a statistiky ČNB