25.4.2024 | Svátek má Marek


EKONOMIKA: Meteorologové z centrální banky

17.12.2013

ČNB neumí prognózovat ekonomiku. A na základě chatrných údajů podniká zásadní kroky

Můžete si myslet, že veškerá vnější kritika České národní banky je hloupá a nekvalifikovaná, neboť členové bankovní rady jsou přece ti nejlepší ekonomové v zemi. Kdo jiný by měl vědět, co dělat? Když guvernér Miroslav Singer slibuje, že devalvace koruny zachrání pracovní místa pro okresní město, musí snad vědět, co říká. Nebo že by ne?

Nehodlám zpochybňovat tituly, profesní životopisy ani intelekt jednotlivých členů bankovní rady. Nebudu napadat nikoho na osobní úrovni. Odborná debata se má vést v čistě věcné rovině. A právě proto je nutné pozastavit se nad schopností ČNB předpovídat ekonomiku. Respektive nad neschopností.

Jedním z hlavních argumentů centrální banky je, že devalvace přispěje k růstu HDP o několik desetin procenta během roku 2014. (Technická poznámka: devalvace je administrativní oslabení měnového kurzu, na rozdíl od depreciace, což je spontánní oslabení vzniklé působením trhu.) Nepochybně tedy členové bankovní rady musejí mít vše propočítané. Přinejmenším musejí umět prognózovat růst ekonomiky nejméně na jedno desetinné číslo. Měli by to umět, protože jak jinak mohou slibovat zlepšení?

Podívejme se tedy, jak je to tedy s prognostickými schopnostmi ČNB v praxi. Na adrese www.cnb.cz snadno najdeme historické prognózy počínaje rokem 2006. Není to dlouhá historie, ale zahrnuje zajímavé období. Prognostické schopnosti ČNB se objevují v zajímavém světle.

Co říkají čísla?

Předně, Česká národní banka nebyla schopna předpovědět ani jednu recesi od roku 2006. Ve třech ze sedmi podzimních předpovědí na následující rok nedokázala dokonce ani uhádnout znaménko budoucí změny HDP.

To je zvláštní: instituce, která nedokáže ani správně určit znaménko, slibuje zvýšení růstu o několik desetin procentního bodu.

Procházíme historické předpovědi a zjišťujeme ještě horší věci. Předpovědi ČNB ve skutečnosti nic nepředpovídají. Vždy se beznadějně táhnou za trendem. V říjnu 2006 ČNB očekávala růst 5,5 procenta pro rok 2007. Výsledek v hodnotě 6,8 procenta ještě není tak zlý, přinejmenším kladné znaménko je v pořádku. O rok později, koncem října 2007, ČNB očekávala mírné oslabení růstu na pět procent. Skutečná míra růstu v roce 2008 byla přesně poloviční.

Tato předpovědní přesnost není skvělá, ale bude ještě hůř.

Pokud byste čekali, že ČNB zachytí trend a během podzimu 2008 správně předpoví recesi na rok 2009, čekali byste marně. Očekávaný růst 2,9 procenta se minul se skutečností (s poklesem o 4,1 procenta) o velkorysých sedm procentních bodů. Na poměry údajně špičkového ekonomického pracoviště je to zásah hodně mimo terč. Slabou útěchou může být fakt, že například ministerstvo financí se mýlilo ještě hlouběji.

Pro zajímavost, lepší odhad měli odborářští ekonomové. Jaroslav Ungerman prohlásil v únoru 2009, že ekonomika se může propadnout až do pětiprocentní recese. Nebyl daleko od pravdy, zatímco ČNB v téže době očekávala pokles jen 0,3 procenta.

Na podzim let 2009 a 2010 analytici České národní banky čekali opět růst - a tentokrát měli štěstí, uhádli aspoň znaménko. Radost kalí fakt, že skutečnou hodnotu "podstřelili" v prvním případě o 0,8 procentního bodu, v druhém případě o 0,5 procentního bodu. Tento omyl zajisté nevzbudil veřejné pohoršení. Ukázal ovšem názorně, že ČNB se dokáže mýlit oběma směry, optimisticky i pesimisticky. A že desetiny procentního bodu HDP nejsou žádná míra.

Přišel listopad 2011 a 2012 - a ČNB se opět dvakrát za sebou zmýlila ve znaménku. Opět nebyla schopna včas rozpoznat blížící se recesi. Při vší své sofistikovanosti, při vzdělání všech svých analytiků a při všem času stráveném vývojem makroekonomických modelů, centrální banka neumí předpovídat vývoj ekonomiky.

To by ještě nebylo tak zlé. Dobrý makroekonom ví, co je možné a co ne. Pokud je navíc poctivý, nemá problém to veřejně připustit. Dokonce i materiály samotné České národní banky obsahují intervaly spolehlivosti, s jejichž pomocí se každý může přesvědčit, že prognózy HDP nemají valnou hodnotu. ČNB nezatajuje své prognostické neúspěchy. Chová se ale tak, jako kdyby se nestaly.

Ani chyba, ani hanba

České národní bance nelze ani vyčítat, že její prognózy jsou nějak mimořádně špatné. Podívámeli se například na švédskou Riksbank (www.riksbank.se), uvidíme, že i švédští centrální bankéři mají jen velmi omezené prognostické schopnosti. Není to ostuda. Je to normální. Meteorolog také nepředpoví počasí na měsíc dopředu. Nejde to z principu: kvůli složitosti studovaného systému.

V listopadu 2013 ovšem bankovní rada argumentuje prognózou, že devalvace české koruny přinese zvýšení růstu české ekonomiky o 0,8 procentního bodu v roce 2014. Je tento odhad skutečně důvěryhodný? Průměrná absolutní odchylka jednoročních předpovědí hospodářského růstu ČNB na příští rok je 2,2 procentního bodu. Jak může ČNB slibovat zlepšení, které je hluboce pod rozlišovací schopností jejích vlastních předpovědí?

Je to něco podobného, jako pokoušet se zjistit poločasem rozpadu aktivního uhlíku ze špíny na Cimrmanových botách, kdy mistr přibyl do Liptákova. Jak uvádí dnes již klasická divadelní hra, bylo to na podzim roku 1911, plus minus 200 let. Pokud analyzovaná bota byla skutečně Cimrmanova.

Závěr je drsně přímočarý: Česká národní banka neumí předpovídat výkyvy hospodářského cyklu. Neumí s použitelnou přesností předpovídat ani relativně drobné pohyby na nejbližší rok dopředu. Není to chyba ani hanba ČNB: vývoj ekonomiky, navíc malé otevřené, prostě nejde prognózovat. Dokonce ani na jeden rok dopředu.

Centrální banka ovšem na základě předpovědí velmi chatrných kvalit podniká velmi zásadní krok, který již snížil hodnotu vkladů českých domácností v přepočtu o 3,3 miliardy eur, o nižší reálné hodnotě budoucích příjmů nemluvě. Zdali je moudré podnikat masivní měnové operace na základě takto nespolehlivých prognóz, o tom ať si udělá názor každý sám.

LN, 5.12.2013

Autor je ředitel pro strategii, společnost Partners