Nikdy nepodceňujte blbou náladu, ale mluvte o ní až ve chvíli, kdy nejde přehlédnout. Takové poučení si odnesli Češi z konce 90. let a právě dnes se může tato zkušenost vyplatit.

Jak známo, termín „blbá nálada“ zpopularizoval prezident Václav Havel, když počátkem roku 1997 popisoval aktuální společenskou a ekonomickou situaci. Česko tehdy mělo za sebou úspěšnou transformaci, ekonomika utěšeně rostla, přesto spolu s tím rostla nespokojenost s některými průvodními jevy této transformace.

Patřilo mezi ně tehdy tak populární tunelování podniků, nekryté bankovní půjčky málo výkonným firmám, přispěla také arogance čerstvých zbohatlíků.

Ve skutečnosti pochází termín od tehdejšího viceguvernéra České národní banky Pavla Kysilky, který chtěl prezidentovi srozumitelnými slovy popsat průvodní jevy nadcházející hospodářské krize:

Lidé se nějak necítí dobře, i když přesně nevědí proč, začínají reptat, všechno se jim nelíbí – prostě blbá nálada. Záhy se to projeví i v ekonomice, protože spotřebitelé přestávají utrácet, firmy investovat, spolu s tím klesají výkony služeb i maloobchodu a záhy stojí celé národní hospodářství.

Také do Česka roku 1997 se krize dostavila a člověk dnes může chválit prezidenta Havla, že jako první pojmenoval vážné potíže, anebo ho naopak kritizovat za sebenaplňující proroctví, kterým přispěl k nastávajícímu úpadku.

Dalo by se shrnout, že vždycky je riskantní mluvit o blbé náladě, někdy ji ale prostě nejde přehlédnout. To je i současná situace. Pokud se týká osobních i ekonomických výhledů do budoucna, pak dnes Češi patří v Evropě mezi největší pesimisty. Dosvědčují to mezinárodní srovnání Eurobarometru i Eurostatu.

Ve veřejném prostoru se šíří temné předpovědi, vzbuzené návratem koronaviru a přežívající i při jeho ústupu, ekonomové se děsí gigantického státního dluhu, firmy si stěžují na to, že stojí před krachem, média pranýřují nezodpovědnost a aroganci předních politiků. Ještě by bylo možné mávnout rukou před šiřiteli blbé nálady, ovšem tato nálada se už projevuje v ekonomických datech. Varuje před tím například podrobná bilance hospodářského růstu za třetí čtvrtletí z dílny Českého statistického úřadu.

Ve třetím čtvrtletí ekonomika vyrovnala propad z jarních měsíců, samozřejmě jenom do určité míry. Lidé víc utráceli, protože doháněli nižší výdaje z předchozích měsíců, ovšem pořád utratili o tři procenta méně než před rokem. Nadále přitom klesaly investice firem, které se ani v relativně příznivém létě nezbavily obav z dalšího vývoje.

Nedávná ekonomická zkušenost říká: Neposlouchejte výhradně temné proroky, ale začněte hledat východisko, kterými by bylo možné náladu zlepšit.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy