Když chodíte po Praze a dobře se díváte, vždy můžete nalézt něco nového i v ulici procházené posté. Buďto jste si toho nevšimli, nebo je to vskutku nové - anebo jste tou ulicí ještě nešli. Pro všechny takové nepozorné návštěvníky Prahy i její obyvatele vychází už čtvrtá část zasvěceného a obdivného vyprávění Ivany Mudrové o naší matičce: Prahou s otevřenýma očima. Trilogie Ivaniných pohledů, která vyšla v letech 2005-2006, se tak znovu otevírá. A opět před námi leží zejména přehlížené, drobné či neznámé památky architektury, literatury - i lidské osudy. Procházíme tu pražským středověkem i 21. stoletím, dávnou minulostí i nejžhavější současností, jež se už mezitím rovněž stala historií.

Na starých zámeckých schodech

První kapitola nás vrací na profláklý Pražský hrad a Hradčany. Procházíme se tu nejdříve po Plečnikových stopách, které milovníci Prahy většinou už dobře znají. Ale hned poté se dovídáme nečekané podrobnosti o šachování se sochami světců na hradní rampě. Dovíme se o víře Maxe Švabinského, s níž vytvářel vitráže ve Svatovítském chrámu, a vyslechneme si pověsti o kříži před kapucínským kostelem. Dozvíme se i novinky. Zahrada u Černínského paláce je od letošního května zpřístupněna veřejnosti! Je otevřena v sezoně v neděli a o státních svátcích. (Foto na přebalu pochází právě odtud. Jde o jednu ze tří fotografií, jež autorce věnoval Evžen Kalinin, všechny další obrázky pořídila sama autorka.) Už jsem dlouho nešel po starých zámeckých schodech, takže až v této knížce si mohu prohlédnout sochu Karla Hašlera, která zde byla odhalena v říjnu 2009.

Malá Strana se představí novodobou beatnickou romancí neznámého a skvělého básníka Milana Kocha (1948-1974) i tragédii, která potkala jeho a jeho ženu Mirku. Romeo a Julie v texaskách… Hospodou U krále brabantského prošli Josef Lada, Jaroslav Hašek, Karel Čapek, Bohumil Hrabal i Milan Knížák. Do historie nás vrací jména obyvatel domů na Malostranském náměstí. Dovíme se něco z brazilské historie - u Pražského jezulátka je totiž od podzimu roku 2007 také vystavena kopie tmavé Panny Marie Aparecidy, patronky Brazílie. K Malé Straně patří i Petřín, kde v kostelíku sv. Vavřince lze spatřit kovový betlém z dílny Jaroslava Válka. Čtyřicet kovových plastik vysokých asi 20 cm je zde vystaveno už od roku 1996, a já je ještě neviděl na vlastní oči!

Jeden z přeletělých andělů

Z Malé Strany přecházíme do kapitoly Staré Město a Josefov po Karlově mostě. Nejméně od 15. května 2009 jsem tu kvůli návalům turistů nebyl. Ten den zde byla na místě svržení Johánka z Nepomuku obnovena svatojánská mřížka i s kovovým reliéfem. Reliéf je kopií původního díla, které při povodni v roce 1890 spadlo do řeky a bylo šťastnou náhodou nalezeno až předloni. Tak tedy, ještě jsem ho neviděl, ani po roce 2009, ani před rokem 1890… Na Karlově mostě jsou dva Bradáči - jeden sem byl přenesen z Juditina mostu, druhého Bradáč roku 2005 vytesal sochař Petr Váňa. Pamětník Karel Žižka (1866-1969) vzpomíná na dětské výpravy románskými sklepy. Dovídáme se o novodobých Kamenech zmizelých (Stolpersteine), které se v dlažbě Prahy objevují od roku 2008, aby připomněly osud konkrétních "zmizelých sousedů" z doby okupace. Kaple sv. Zdislavy (1220-1252) v kostele sv. Jiljí (14. století) v Jilské ulici je vyzdobena mozaikou (1991) Jaroslava Šerých (1928), jež zobrazuje Zdislavinu rodinu, kráčející ke kříži ze skleněných trubek: Svatá v červeném šatě, čtyři dítka a manžel Havel z Markvartic s tváří Havla Václava. Ve Skořepce bydlel náš oblíbený Mikoláš Aleš, který si obrazy nejdříve rozmýšlel v noci, v posteli, když nemohl spát, a ráno pak maloval, až kousky uhlu odletovaly, aby toho udělal co nejvíce, když měl "švunk". Alšovic kočka Honza se dožila patnácti let, přežila svého pána o dlouhé kočičí tři roky…

Na Nové Město směřujeme přes Náměstí republiky a jako první zde potkáváme barokní pískovcové sochy andělů z Karlova mostu (1708), jež byly roku 1855 od Františka z Assisi přeneseny ke dveřím kapucínského kostela sv. Josefa (1636-1653), kde pro změnu vzhlížely k "Tadeáškovi", načež byly i se sochou sv. Judy Tadeáše (1741) při budování obchodního centra Palladium (2007) přeneseny na vnitřní zeď nádvoří.

S hlubokou vděčností siru Wintonovi

Staletí a osudy lidí se míhají i na Vinohradech, které otvírá Hlavní nádraží prezidenta Wilsona. Zde na prvním nástupišti stojí kovové sousoší sira Wintona, "jeho dětí" a typického vystěhovaleckého kufru. Události z roku 1939 připomněla sochařka Flor Kent. Její plastika byla odhalena 1.9.2009 při příležitosti vypravení symbolického Winton Train.

Vinohradskou procházku končíme na Vinohradské hřbitově, kde jinde. Posledním drobným objevem je zde pamětní deska jisté paní Eleonory Šomkové, provdané Siehové (1817-1891), Máchovy snoubenky Lori. Mácha měl 8. listopadu 1836 místo svatby pohřeb. Příběh klasického máchovského rozervance!

Celou knížkou nás provázejí i vzpomínky na velikány české literatury a umění. Znovu se tak setkáváme nejen s Karlem Hynkem Máchou, ale i s Janem Nerudou, Franzem Kafkou, Jaroslavem Foglarem, Mikolášem Alšem, Janem Zrzavým a Jaroslavem Seifertem, ale i s Václavem Hrabětem. A zjišťujeme, co všechno měli Hrabě a Mácha společného. A co vůbec máme společného my, Pražané, bez ohledu na století, ve kterém žijeme.

Prahu.
********************************
(Ivana Mudrová: Prahou s otevřenýma očima IV, vydalo nakladatelství Lidové noviny, 252 stran, doprovázeno desítkami fotografií Ivany Mudrové, doporučená cena 249,-, vyšlo v listopadu 2011)

P.S. Shodou okolností se právě na trh dostala další knížka Ivany Mudrové o jiném královském městě, a totiž o Edinburgu. Který je svým způsobem (zejména židovskou historií, slavnými literáty, strašidelnými historkami i křivolakými uličkami) podivuhodně podobný Praze. Knížka s titulem "Tajnosti skotské metropole" je pojednána stejným způsobem, jako ta recenzovaná knížka o Praze, jen je o něco útlejší.

Viz i Šamanovy recenze předcházejících knížek Ivany Mudrové:
Prahou s otevřenýma očima
Prahou s otevřenýma očima II
Prahou s otevřenýma očima III

Kam značky nevedou
Kam značky nevedou II
Kam značky nevedou III

Evropa okouzleným pohledem I
Evropa okouzleným pohledem II