SOUDY V HAAGU: Znásilněná oběť patří na pranýř
Poté co v říjnu vtrhly tisíce ozbrojenců do Izraele, octl se celý stát pod palbou nejen z Gazy, ale i z Libanonu, Sýrie, Iráku, Jemenu a Iránu. Ostřelování trvá dodnes, a to dokonce i z Gazy. Desetitisíce Izraelců jsou již přes půl roku evakuováni z domovů kolem Gazy ale i na severu Izraele. Přesto svět bez zaváhání přijal arabskou verzi příběhu a definoval muslimy jako oběť a Izrael jako agresora. Gaza hlásí přes 30 000 mrtvých, prý většinou dětí a žen, ale jelikož Izrael zabil 13 000 teroristů ve zbrani, zbývá na civilisty i podle jejich čísel jen 17 000, a na ženy a děti tedy ještě méně. OSN odhaduje běžný počet civilních obětí ve válkách na 90% (zde). To by na 13 000 mrtvých teroristů mělo v Gaze dát 117 000 mrtvých civilistů, což je 7krát více než vyplývá z údajů poskytnutých Hamásem – OSN však Izrael nechválí. Skutečný počet nevinných civilistů v Gaze se však blíží nule. Hamás lže a svět přebírá jeho lži jako fakta (zde).
USA a evropské státy se bojí o zdroje energie, a ještě více se třesou před hrozbami muslimských politiků, migrantů a teroristů, takže každému i nepatrnému tlaku ze strany jakékoli arabské země okamžitě ustoupí. A nyní Egypt s Jordánskem zahájily kampaň za zastavení bojů, a všechny islámské země je podporují. Světový islám se snaží zabránit porážce Hamásu, a Egypt se obává závěrečné ofenzívy ve městě Rafija na hranici se Sinajem, jelikož ta odhalí mohutné tunely, kterými z Egypta po léta proudily do Gazy zbraně, rakety a mohutná rypadla na stavbu tunelů. Egypt porušil všechny body mírových dohod s Izraelem, ale izraelské levicové elity vždy zavíraly oči a usilovaly o mírové dohody s dalšími nepřáteli, jakkoli se všechny dohody ukázaly jako bezcenné a dokonce ničivé.
Západní levice se s chutí chopila arabského narativu a média jsou zahlcena líčením hladomoru v Gaze. I prostý novinář si může vypočítat, že v Gaze je přebytek potravy. Více než 250 náklaďáků denně, každý vezoucí 12 tun potravin, poskytnou každému alespoň jeden a půl kilo jídla denně, což sotva představuje hladomor. Další mohutný proud zásob představují lodě z Kypru. To vše Izrael umožňuje, přestože Gazané stále zadržují 133 jeho občanů. Západní humanisté mezi politiky a novináři předstírají, že věří hladomoru a roní slzy. Gazanům se však zdaleka nedostalo trestu, jaký by si zasloužili za mnohaleté zločiny proti Izraeli, který jim po léta pomáhal na rozdíl od jejich egyptských bratrů. Gazanům se daří lépe, než se dařilo populaci Hamburgu či Hirošimy za války; občas některého z nich zamáčkne bedna s pomocí na americkém padáku, toho si však nikdo nevšimne, jen se občas vyskytnou stížnosti Gazanů, že v bednách jsou lentilky, kterých jsou již všichni přejedeni.
Goebbelsovská propaganda ukazuje z Gazy, vedle šestiprstých dětí, buď morbidně bledé kostnaté děti (= hladomor) nebo baculaté blonďaté děti (= Gaza je Evropa) – žádné takové děti tam neexistují. Hned po masakru 7. října, při němž byla ženám usekávána prsa, a kdy byla miminka před očima rodičů pečena v troubě, začali dobrodinci z neziskových a humanitárních spolků po celém světě pomlouvat bránící se Izrael. Například „vedoucí komunikace Lékařů bez hranic“ Tomáš Bendl popisuje katastrofu prý způsobenou izraelskou blokádou (zde), ovšem z článku je jasné, že onen „vedoucí komunikace“ sám v Gaze není a nebyl, všechny „informace“ dostal po telefonu od „kamarádek“, jako například od jedné, co pracuje ve Washington Post, která ovšem ani sami v Gaze nebyla. Nejsou to lékaři bez hranic ale lháři bez hranic. Žádná pomluva bránícího se státu není dost nehorázná, aby ji denní tisk s chutí neotiskl. Například iDnes tvrdí ústy jakéhosi Tomáše Ratnera, že Netanjahu válku z osobních důvodů schválně prodlužuje (zde).
Hned po napadení Izraele v říjnu minulého došlo k výbuchu radosti izraelských nepřátel a nastaly masové demonstrace Arabů a levičáků v USA žádající okamžitou anihilaci Izraele (zde). Islámské země, stejně jako Čína, platí západním politikům a univerzitám, a je to jasně vidět na nesčetných akcích pořádaných v arabských zemích i na nesčetných propalestinských demonstracích na západě. Mezi štědrými dárci je i Katar, spojenec Iránu, majitel stanice Al-Džazíra a podporovatel teroru včetně Hamásu. Kataru se však podařilo získat postavení umírněné země díky zásobám plynu, a i díky tomu, že na svém území poskytl Americe velkou vojenskou základnu. Dokonce i český prezident řekl: „Je v našem zájmu vztahy se zeměmi jako je Katar rozvíjet. Katar patří k těm velice umírněným zemím v regionu“. (zde).
Nepřekvapuje, že se levičáci a muslimové všech zemí spojili, včetně západních humanistů a médií, iránských šíitů i saudských sunitů. Rusko a Čína organizují setkání znepřátelených palestinských frakcí s cílem sjednotit jejich boj proti Izraeli; Čína dokonce nechala po 7. říjnu vymazat Izrael z map pro své děti. Mírně překvapující, a hlavně hodně znepokojující pro Izraelce, je pasivita pravicových demokratů, kteří se pomalu přidávají k izraelským nepřátelům s cílem zachovat světový mír. Ke všem těmto bojovníkům proti židovskému státu se nyní přidaly mezinárodní soudy, včetně Mezinárodního soudního dvora (ICJ) a Mezinárodního trestního soudu (ICC).
V Asii, Jižní Americe a hlavně Africe probíhají desítky konfliktů s miliony mrtvých a přesídlených, ale ICJ, který má řešit spory mezi státy, se žádným z těchto konfliktů nezabývá. Místo toho nařídil ICJ v lednu Izraeli, aby „přijal veškeré kroky, které zabrání genocidě v Gaze“ (zde), přestože v Gaze genocida nehrozila a Gaza ani není stát. Je příznačné že soudci ICJ jsou mimo jiné z Ugandy, Somálska, Číny a Jižní Afriky, a prezident soudu je z Libanonu, tj. státu, který napadl Izrael spolu s Gazou v říjnu minulého roku.
V posledních dnech se v Izraelském tisku objevila varování (zde), že ICC se chystá obvinit Izrael ze zločinů genocidy a vydat zatykače na nejvyšší izraelské politické a vojenské představitele, přestože Izrael není členem této organizace (jen asi polovina států je členem ICC, na rozdíl od ICJ). Hlavním žalobcem Mezinárodního trestního soudu je Karim Asad Ahmad Khan (zde), britský právník pakistánského původu, který dříve sloužil jako zástupce generálního tajemníka OSN Guterrese, který mimochodem zločiny Hamásu popírá. Karim Khan za své kariéry hájil u soudu taková zločinecká esa jakými byli liberijský terorista Charles Taylor, súdánský terorista Bahr Idriss Abu Garda, kosovský terorista Fatmir Limaj a libyjský terorista Saif Kaddáfí (syn známého diktátora).
Izraelské diplomatické zdroje se domnívají, že tak závažné protiizraelské rozhodnutí ICC se neobejde bez podpory USA. Stejně jako Izrael nejsou USA členem ICC, ale mají na něj mohutný vliv. Zdá se, že nyní jde o tlak USA s cílem zastavit izraelskou ofenzívu na hranici s Egyptem. Biden se obává propalestinských aktivistů ve své Demokratické straně. Prohra v nastávajících volbách by pro něj totiž mohla znamenat rozsáhlá vyšetřování členů jeho rodiny z korupce, včetně jeho syna Huntera a bratra Jamese, a dále vyšetřování jeho přátel v nejvyšších funkcích CIA a FBI, kteří zfalšovali „důkazy o spojení Trumpa s Ruskem“.
Vydávání izraelské sebeobrany za genocidu bude mít pro celý západní svět nedozírné následky. Ministerský předseda Netanjahu označil hrozbu zatýkání vojáků a představitelů jediného demokratického státu na Středním východě za skandální a slíbil, že se Izrael nepodrobí (zde) – doufejme. Izraelci vždy patřili mezi nejoptimističtější národy, ale současné spojení celého světa proti jejich státu podrobí jejich optimismus nejtěžší zkoušce za posledních 76 let.
