To bývala kdysi taková hláška, něco jako dnes „vyskytl se nám takový nešvar‟, smysl je ale stejný. Nešvar spočívá v tom, že je to jak u blbejch na dvorku. Posuďte sami.

Průběžný penzijní systém se zvolna sune do finanční neudržitelnosti. principiálně řešitelný není, protože obyvatelstvu roste věk dožití, rodí se míň dětí a ubývá pracovníků v produktivním věku. Vláda premiéra Fialy si usmyslela, že s problémem pohne. ANO začalo křičet, že se s ním vláda nechce bavit. Prezident tedy svolal společnou schůzku, ale bez jediného člena ANO, který má ve firmě právo na názor. Výsledkem byl rozbroj. Hlavní argument ANO, proč nejít na další schůzku: vláda si to stejně protlačí na sílu a debata s ní nemá smysl.

Vláda na to reaguje tím, že rozhodla zvýšit věk odchodu do důchodu bez názoru ANO s tím, že to prosadí na sílu. Čímž dokázala, že debata s ANO, pokud by byla, by byla čistě formální a neměly by smysl.

Blbnutí na dvorku tím ale nekončí.

ANO staví svoji politiku na podpoře důchodců, to je jeho hlavní voličská skupina a jelikož jich přibývá (jedni umírají, druzí přibývají, ale jako elektorát přibývají), potřebuje si je šolíchat. Rozhodnutí vlády prosadit vyšší věk pro odchod do důchodu teď bude obrovský propagační argument pro čtvero nadcházejících voleb, ať už se týkají penzí (většinově netýkají) nebo ne.

Paradox ale je v tom, že vyšší věk odchodu do důchodu se netýká současných voličů, kteří ANO volí, nýbrž mladých lidí, kteří většinově ANO nevolí.

Až dnešní mladí půjdou do důchodu a bude se jich to tedy týkat, dnešní důchodci včetně Andreje Babiše už budou dávno na prkně a všechno bude úplně jiné.

Ani tím blbnutí na dvorku nekončí.

Momentálně podstatné je to, že vláda prosadí parametrickou změnu na sílu. Příští rok kvůli tomu prohraje volby. ANO je vyhraje a parametrickou změnu Fialou prosazenou zruší.

Proč to tedy všechno děje, když všichni musí vědět, jak to dopadne a že to nemá žádný smysl?

Protože je to jak u blbejch na dvorku.