Občan aby nevěděl, co dřív sledovat, zdali peripetie Babišovy vlády anebo prezidentské volby. Nejspíš udělá to, že hodí všechno za hlavu a bude koukat, aby se ráno na neposypané silnici nenaboural. Politická scéna je natolik náročná na koukání, že ji vydrží sledovat jen velmi otrlý divák.

S vládou to dopadlo, jak se předpokládalo, při hlasování o důvěře ji podpořili jen poslanci ANO, kdežto všichni ostatní hlasovali proti. Odloženo bylo hlasování o vydání Babiše a Faltýnka policii – třebaže oni sami o vydání požádali. Vydat je sněmovna má nebo nemá příští úterý, pro odklad usilovali poslanci ANO; co tím sledovali, není zjevné, protože nevydání je politicky i docela lidsky nemyslitelné.

Pozornost těch, kdo v diváckých lavicích zbyli, je spíš upřena k prezidentské volbě. Miloš Zeman si najednou přeje čtyři prezidentské debaty. Drahoš nabízí dvě. Už to bude souboj kdo s koho. Zeman až dosud tvrdil, že se nepotřebuje s nikým bavit, a místo sebe poslal Ovčáčka s fíkusem v náručí. Teď by najednou chtěl obden s Drahošem diskutovat. Přitom Drahoš táhne do krajů, kde mu voliči nepřejí a kde Zeman vyhrál i nadpoloviční většinou: jako v Praze by na první dobrou vyhrál Drahoš, na severu Moravy by to byl Zeman, kdo by slavil vítězství v prvním kole. Zeman se na Václavák neodváží, Drahoš jde do studené vody nevlídného přijetí.

Ty debaty budou jistě zajímavé, pokud ovšem se ti dva shodnou, kolik a kde a kdy budou. Kompromis mezi čtyřmi a dvěma jsou tři – kolik času zbývá na dohodu? Je středa a v televizním programu – nic. Ruští přátelé Zemana už žhaví svoje hovnomety a takový Aeronet.cz je zrádce národa Drahoše plný. Jsou dvě pasti na mamuty, do kterých by mohl Drahoš spadnout: otázka uprchlíků a integrace Evropské unie. V obou otázkách je nálada většinové společnosti mnohem bližší Zemanovu než Drahošovu postoji. Budou se Drahoše ptát, jak se dívá na referendum o vystoupení z Unie. Odpovídá slůvkem NE a to je správné. Musí to ale říct naprosto jasně a argumentovat: udělejte referendum o tom, zdali vystoupit ze spolku, kam vyvážíme 85 % produkce, ano či ne: Pokud NE, pak jste Okamura nebo mladý Klaus.

Nicméně ona je celá tato debata v jistém smyslu absurdní: nepatří do kompetence prezidenta republiky vytvářet zahraniční politiku, to je věc vlády. To jenom se prezidentovi přičítá – zejména pak v kampani před přímou volbou – jakási magická pravomoc a mýtický vliv, přičemž ani jedno, ani druhé nemá.