Prezident Miloš Zeman jednal v neděli v Lánech s ministrem financí Ivanem Pilným a Andrejem Babišem o chystaném rozpočtu na rok 2018. Výstupů z jednání není mnoho, nic oficiálního. Na tom není nic divného, šlo jen o konzultativní schůzku. Podle útržků informací se dá soudit, že se zde jednalo o Zemanově tématu, o investiční politice, spíš nepolitice vlády.

Pilný i jeho předchůdce Babiš jistě hájili tezi, že v zemi s obludně přerostlými povinnými (mandatorními) výdaji toho na investice moc nezbývá. Navíc ministři útočí na vládu požadavky, jež v úhrnu převyšují o 111 milionů plánovaný schodek.

Prezident byl – podle Babiše – kritický, tomu se rádo uvěří. Podle mluvčího Ovčáčka se jeho kritika týkala i jedenácti miliard, vyčleněných pro podporu neziskových spolků. Jde namnoze o spolky, které pod záminkou zastupování veřejnosti útočí na stát, jsou v rozporu s jeho záměry, vcházejí s ním do soudních sporů a zároveň mají nataženou ruku pro peníze. Toto ožehavé téma se málokdy odkrývá jako karta na stole. Aktivismus a neziskovost (ve skutečnosti vyživování ze státních peněz) jsou oficiálně uznávané ctnosti této doby. Aktivista je nad zákonem a nezisková organizace je nad kompetentními, kontrolovanými a svobodnými volbami legitimizovanými orgány státu.

Je až překvapující, že urvaly z rozpočtu jen jedenáct miliard. Jen pošetilec by mohl čekat, že tuhle páchnoucí bublinu jménem NGO by někdo chtěl propíchnout před volbami.

Lidovci a STAN

Politika spí, a tak se víkendové mediální debaty točily kolem mdlých a omletých témat. Jedním z nich je krach koalice lidovců a starostů (STAN). Zvláštní je, že se pozornost soustředila na lidovce: zdali udělali nebo neudělali dobře a zdali neměli zapracovat víc, aby nová koalice vstoupila do povědomí veřejnosti.

Ani slova o starostech, o STAN! Co udělali STAN, aby se lidé o existenci koalice dozvěděli? Kde jsou mítinky, kde jsou dobrovolníci s letáky, kde jsou nastávající kandidáti obcházející domácnosti?

Vysvětleme si to na podobenství.

Ono je to, jako kdyby byla síť nějakých restaurací rychlého občerstvení, něco jako Maclid. Tenhle Maclid má provozovny po celé republice, ale chodí se do něj jenom na Moravě, a to jen na jihu. Vznikl nápad, že by se Maclid spojil se STAN a ten by zvýšil popularitu Maclid v Čechách. Pak by stouply tržby a profitovali by lidovci i STAN.

No a STAN neudělal pro propagaci Maclid nic, jen čekal, že se to nějak zvedne a oni bez práce zasednou ke stolu a budou se podílet na zisku.

Konec podobenství: od lidovců to nebyla pitomost, jak se domnívá Jaroslav Plesl z MF Dnes. Byl to projekt a ten krachnul, protože STAN pro jeho úspěch dosti nepracovali. Lidovci se tedy vrátili ke kořenům a budou nadále pětiprocentním přívažkem české politiky, jak je označil Václav Klaus.