Donald Trump stále trvá na tom, že prezidentské volby byly cinknuté, a nevzdává se naděje, že Joea Bidena ještě nepřipustí k úřadu, je to ale od začátku ztracená hra. I kdyby takzvaně ve své při vyhrál, ztratila by Amerika: celý systém voleb by pozbyl na věrohodnosti. 

Ukázalo by se, že je realitou to, co by nepřicházelo v úvahu ani ve volbách někde v Tramtárii, že by do spiknutí byla zapojena třetina státu a pracovaly by na něm tisíce lidí. Kdyby se toto prokázalo v řečené Tramtárii, mávli bychom rukou: no jo, Tramtárie, co od ní můžeme čekat. Kdyby se to prokázalo v USA, zelenali bychom strachy: kdo tedy bude mít palec na červeném knoflíku v atomovém kufříku?

Na to nedojde, sám Donald Trump už dal pokyny k předávání agendy a teď už jen může doufat, že čas zahladí nepříjemný pocit, jaký jeho poslední extempore zanechalo i v mnoha těch, kdo mu drželi do poslední chvíle palce.

Joe Biden tedy nastupuje a máme se na co těšit. Hlavní poselství jeho tiskové konference: Spojené státy nebudou vstupovat do zbytečných konfliktů, avšak zachovají si pozici světového lídra. To prohlásil v den, kdy ruská a americká válečná loď byly vzájemně ve vodách Japonského moře na patnáct metrů od sebe a hrozilo nebezpečí, že Rusové to doslova napálí do Američanů, kteří údajně vnikli do jejich teritoriálních vod. Které konflikty posledních desetiletí nebyly pro Ameriku zbytečné? Vietnam, odkud museli odtáhnout a nechat spojence komunistickým popravčím četám? Irák, dnes země v rozvratu? Afghánistán, ten mlýnek na maso, ve kterém zatím pohořeli všichni světoví lídři?

Takže americký budoucí světový lídršip, jak se hezky česky říká, je ve stínu otazníků. Vykřičníky jsou nad odhodláním vrátit se do mezinárodních organizací. V praxi to bude znamenat, že Biden otevře penězovody darebným spolkům, obvykle zaměřeným proti zájmům svobodného světa. A samozřejmě podpoří Zelený úděl, toto skupinové šílenství, které vede svět k úpadku za pokřiku o pokroku a modernizaci.

Nicméně úspěchy Trumpovy pistolnicky divoké zahraniční politiky jsou tak zjevné, že ani Biden nebude takový blázen, aby jednou pootevřené a otevřené dveře zavíral. Leda by ho k tomu donutili jakobíni z levice Demokratické strany.

************************************************************************************************

Nový sci-fi román Ondřeje Neffa nazvaný Barbora a zlatý robot je tentokrát určen starším dětem, ale i dospělým, kteří ještě nezapomněli na romantiku čtení dobrodružných příběhů někde na větvi v koruně stromu.
Sledujeme v něm partu dětí, které se narodily po nouzovém přistání výzkumné kosmické lodi na planetě Botera. Jsou doma ve světě, který jejich rodičům připadá cizí a nepřátelský. Jsou tu chodící stromy a žijí tu bytosti se schopnostmi přesahujícími běžné chápání.
Barbora a její kamarádka, boteranská dívenka Pavučinka, postupně odhalují to, co rodiče tajili. Proč se najednou objevil Zlatý robot a jaký je jeho úkol? Proč vlastně kosmická loď musela na planetě přistát? Jaká byla role admirála Harolda, jejího velitele? Při pátrání po kořenu záhad vás povedou ilustrace mistra comicsového vyprávění Karla Jerieho, díky němuž se podařilo vydat skutečný knižní klenot.

Dopřejte ho svým dětem pod stromeček, je k dostání ve všech knihkupectvích i na webu Albatros Media.