K seznamu padlých hrdinů přibyla tři další jména, Karel Beneš, Martin Marcin a Patrik Štěpánek. Padli při výkonu služby při sebevražedném útoku v Afghánistánu. Kontingent české armády tady plní svoje spojenecké závazky, jako je plní v Iráku, v Mali a v Pobaltí, abych jmenoval aspoň některé destinace.

Na spojenecké závazky bychom měli být mimořádně citliví vzhledem k našim historickým zkušenostem. Náš národní osud byl neblaze poznamenán zbabělou zradou spojeneckých závazků zejména Francie v době Mnichova. Oproti tomu naši vojáci za druhé světové války hrdinně bojovali jak na východní, tak na západní frontě. Tak byly založeny tradice, na které navazuje i naše současná armáda. Pokud někdy v budoucnu máme spoléhat na spojenecké závazky vůči nám, je nezbytné, abychom je plnili teď.

Padlým vojákům vzdali čest nejvyšší představitelé státu, tedy prezident republiky Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš. To je jistě správný akt. Naši vojáci v aliančních misích, nejen v té afghánské, to jistě ocení. Důležité ovšem je, aby cítili podporu veřejnosti. Opět ty historické zkušenosti ukazují, že vojáci jsou schopni velkých udatenství, pokud za nimi jejich lidé stojí, avšak trpce nesou zklamání, kdyby měli narážet na nedůvěru. Netýká se to zdaleka jenom naší armády – připomeňme vietnamskou válku, kdy především americká armáda bránila Jižní Vietnam proti agresi ze severu a vnitřní komunistické gerile, aby zabránila dominovému efektu a pádu celé jihovýchodní Asie do komunistických rukou – to tehdy hrozilo. Muslimský militantismus je neméně nebezpečný jako komunismus, a o ten jde na současných bojištích. Fronta boje proti němu vede i Afghánistánem a je životně důležité, že tu stojíme na spojenecké straně.

Na to bychom měli myslet i ve středu, až letecký speciál bude přivážet ostatky padlých a na letišti se bude odehrávat smutný a zároveň hrdý ceremoniál pocty padlým hrdinům.