Včera jsem tu psal, že jen šílenec by vsadil na to, že se naše vláda pochlapí, a tu to máme: šílenec by vyhrál balík, vláda se pochlapila. Krátce po svém jmenování ministrem zahraničí předstoupil Jakub Kulhánek před veřejnost s kratičkým projevem, v němž suše oznámil základní skutečnost. 

Pokud Rusové do čtvrtečního poledne neumožní návrat našim vyhoštěným diplomatům, hned odpoledne dojde k zásadní redukci ruské ambasády v Praze. Výslovně se pak zmínil o tom, že jde o rozhodnutí ve shodě s premiérem i prezidentem republiky. Toto by bylo hloupé ironizovat, vezměme to jako potěšující ujištění.

Prezident doposud k vývoji vztahů naší země s Ruskem mlčí. Při jmenování nového ministra zahraničí měl projev, který nijak nenaznačil, co se chystá, přičemž o tom pravděpodobně už věděl. Mluvil o rozdílu mezi vlastenectvím a nacionalismem, přičemž vlastenectví je láska k vlastnímu národu, kdežto nacionalismus se projevuje nenávistí k národům jiným. S tím nelze než souhlasit. Pak hovořil o hospodářské diplomacii, pochválil ministra zahraničí, že má prověrku na přísně tajné (že by šťouchanec do řad vlastních rádců), a pak už se absurdně pustil do Miroslava Kalouska, tedy do člověka, který titulárně nehraje v politice už žádnou roli, není ani předseda žádné strany, není ani poslanec, je to prostě soukromník. Nicméně ve světle skutečných okolností je to jen drobnost vhodná pro oživení v sále.

Jak to, že se naše vláda takto pochlapila? Na mužné postoje vlády opravdu nejsme zvyklí. Naštěstí nejsme v této situaci sami. Ministři zemí EU sice reagovali vlažně – ovšem na hůř než vlažnou žádost Jana Hamáčka o podporu. Rázněji se zachoval Evropský parlament, kde podporu vyjádřily všechny frakce. Sám Kulhánek na Twitteru poděkoval Jensi Stoltenbergovi a NATO za podporu a sdělil, že hned po jmenování s ním mluvil. Ruská propaganda a pátá kolona u nás toho faktu jistě využijí. S tím ovšem je třeba počítat, velmi jsem zvědav ne na to, co k tomu řekne Jaroslav Bašta nebo generál Šandor, to si dovedu představit, ale s čím inovativním přijde Václav Klaus. Zatím se drží sloganu záda k zádům, ke stožáru pevně.

Abych vše shrnul, v odhadu české reakce jsem se mýlil, předpokládal jsem tradičně trapnou uhýbavou pozici typu nešlo o teror, ale poškození zboží bulharského obchodníka a ono je na stole tvrdé ultimátum. Jestli se Rusové budou z Bubenče stěhovat, bude to poutavá podívaná. Řeporyjský starosta by ke stěhování mohl nabídnout svoji oblíbenou multikáru.