Samozřejmě útočí na nejcitlivější body vládního programu, tedy na pokusy snížit monumentální státní dluh, navršený za osm let socialistického vládnutí. Smysl má ta kampaň hlavně předkongresový. Má vypuknout vřava, ve které zanikne to důležité: například - do jaké míry se zapletou sociální demokraté s komunisty? O tomto problému se vůbec nemluví a přitom je to možná nejdůležitější sjezdová agenda.

Je to věru zvláštní. Komunisté udělali v době od Paroubkova příchodu k moci obrovský krok kupředu: stali se součástí levice. Je na ně podívání jako v americkém akčním filmu, kde dotyčný visí na skále za jeden prst, pak za dva, přidá malík a poté se vysápe a když se chytne loktem, je doma a může buď chytat zloduchy, je-li hodný, nebo škodit, je-li zlý. Komunisté patří do té druhé kategorie, což nám nedávno připomněl soudruh Filip, když přeskočil jednu etapu a vytáhl z krypty Lenina.

Jakou etapu? Mohl by to být nadcházející sjezd sociální demokracie. Jistě se na něm bude jednat o usnesení Bohumínského sjezdu, jež zakázalo sociálním demokratům vládní spoluúčast s bolševiky. Na sjezdu jistě přijde tato věc v potaz. Jak dopadne? To ukáže sjezd. Pořád si ještě myslím, že má Jiří Paroubek dost soudnosti aby věděl, jaké nebezpečí i pro něho a jeho stranu od komunistů hrozí. Komunistické nebezpečí bagatelizují jen lidé chorobně zaslepení nenávistí k ODS a tudíž schopní se proti ní spojit třeba s čertem. Jenže nebezpečí tu je, reálné, nebezpečí čehosi, co se tváří jako strana a ve skutečnosti je to paramilitární organizace vnitřně strukturovaná k převzetí absolutní moci. Dnes to může připadat směšné při pohledu na důchodcovský věk účastníků Prvních májů, zítra to může být vážná součást reality.