Zaorálek si nedovede představit další rozvoj vztahů, pokud se postup Ruska vůči Ukrajině nezmění, řekl po setkání s ruským velvyslancem. Už předtím varoval prezident Zeman Rusko, že vykope příkop pro celou generaci, pokud bude na Krymu intervenovat. Dodal ovšem zmínku o nesmyslném Chruščovově rozhodnutí darovat Krym Ukrajině. Také premiér Sobotka varoval před destabilizací regionu.

To vše jsou verbální reakce, které se daly čekat a byly v podstatě nezbytné. Reakce NATO je podobná, též verbální. NATO navrhuje vyslat do žhavé oblasti pozorovatele. Jestlipak má někdo představu, co ti pozorovatelé vypozorují? Američané dali najevo nelibost nad tím, že se Putin nepokusil s novými vládci v Kyjevě vyjednávat. Je ovšem otázka, zdali nová kyjevská vláda vyjednávat chce. Je třeba vzít v úvahu, že nevznikla standardní cestou. To, co se na Ukrajině stalo, nese rysy státního převratu a pokud by se měly poměry vrátit do normálních kolejí, svobodné volby budou nevyhnutelné. Poté, kdy nová vláda zrušila ruštinu jako další úřední jazyk, na Krymu je její postoj vůči ruské menšině zřejmý – volby tedy budou značně složité.

Obě vnější strany konfliktu, Rusko na jedné a Západ na druhé straně, by se měly především vyvarovat silných postojů a měly by usilovat o standardní politické řešení. Zatím je na to čas. Nezačalo se střílet, armády se do sebe nepustily. Analogie s rokem 1968 a vpádem do Československa je nabíledni. Ale ta střelbou neskončila. Na Ukrajině by se hrálo podle jiného scénáře, tam by se konala regulérní válka s neodhadnutelnými důsledky.

Reuters cituje nejmenovaného západního diplomata, který konstatuje, že ovládnutí Krymu Ruskem je fakt, s nímž je třeba se smířit, avšak nepřijatelné je obsazení ruskojazyčného východu Ukrajiny. To je zřejmě vytýčení rozumné vyjednávací pozice, kterou je možno obhájit pro všechny účastníky této krize.