To je situace! Policejního prezidenta přijal prezident republiky a rozhodně to nevypadalo tak, že by od něho Martinů odešel poničený. Další audience se odehrála u předsedy vlády. Další zvláštnost - spíš by se dalo čekat, že ústavní činitele bude obíhat ministr vnitra a bude jim vysvětlovat, proč si myslí, že se prezident Martinů stal slabým místem v našem bezpečnostním systému.

V tuto chvíli se zdá nepravděpodobné, že spor skončí českou plichtou ve stylu "co jsme si, to jsme si". John vyvolal atmosféru podezření, že prezident Martinů brání boji proti korupci. To je bezesporu vážné obvinění, nicméně moc pochopitelné není.

Bylo mnohokrát konstatováno, že za korupční prostředí u nás nese největší podíl viny legislativa, tedy zákonodárci, kteří korupci nepřímo a mnohdy i přímo podporují. Prezident všech policistů zákony nevymýšlí, on je musí respektovat a jednat v jejich souladu. Mohlo by se samozřejmě stát, že by policejní úředník, a třeba i ten nejvyšší, nějakým způsobem něco kryl nebo tutlal nebo zametal pod koberec. Jsou takové případy v oněch devatenácti obžalovacích bodech, vypracovaných ministrem Johnem?

Zdá se tedy, že jisté je jedno - odejde jeden nebo druhý, ministr vnitra nebo prezident Martinů.