On totiž nikdy nemusí "výjimku" uznat. Už proto ne, že není co z čeho vyjímat, "prolomení Benešových dekretů" nehrozilo ani před Lisabonem, ani při Lisabonu ani po něm, žádná seriózní právní analýza nepoukazuje na to, že by se naši občané měli bát o majetek původně vlastněný Němci. Jde čistě o konstrukci vymyšlenou prezidentem nacionalistou, který princip Evropské unie nenávidí a snaží se společenství škodit, jak jen to jde. Podařilo se mu rozdmychat tolik vášní a vypustit tolik čertů a tolik špíny, že by se mu jen těžko couvalo. Kdo je zvědav, jakou špínu mám na mysli, nechť nahlédne do "diskusí" třebas pod tímto článkem.

Podotkněme ještě, že není zcela pravda, že "Česko je poslední zemí, která ještě dokument neratifikovala". Pravda je taková, že jeden úředník placený veřejnými penězi využil díry v ústavě a nerespektuje demokraticky vyjádřenou vůli občanů republiky. Ústavní stížnost proti takovému počínání je stoprocentně nutná a změna ústavy ve směru zamezení monarchismu na Hradě je taktéž potřebná - vzpomeňme, jak rád hrál osobní hru Klausův předchůdce Václav Havel. I on nejednou počechral svoje ego a vymlouval se na "osobní stanovisko", přičemž ignoroval fakt, že tím škodí ústavnosti a úctě k zákonům obecně.
Jenže to zřejmě platí pro české politiky také obecně - vlastní ego a vlastní prospěch je přednější než zájmy země.

Metalizace na Hradě
Jako vždy v den státního svátku 28. října prezident odměnil na Hradě mnoho zasloužilých občanů. Blahopřejme všem, kdo si ocenění zasloužili! Zároveň u mnoha z nich je na místě povzdechnout, proboha, proč tak pozdě? Jsou ty zásluhy po dvaceti letech větší, než byly před dvaceti lety? Byly spíš stejné, jenom těch sil ubylo a s nimi i radosti a optimismu. Ale s tím už nic nenaděláme.