V USA vám div nedělají rektoskopii, neméně jsou horliví v německy mluvících zemích, v Londýně s vámi jednají jak s jatečným dobytkem - Al Kajdá vítězí na celé čáře, přinutila nevěřící ke ztrátě důstojnosti, srazila je na kolena. S tím groteskně kontrastuje lhostejnost, jakou pozorujete na letištích v arabském světě. Těžko se pak ubránit myšlence, že to má svoji logiku: tady se teroristů bát nemusí, odtud je financují a vysílají. My děláme, že to nevidíme, protože potřebujeme benzín.

Pak přišel muž jménem John Tyler a nenechal si na letišti osahávat přirození. Úředníci mu skočili po krku a teď se zvedá celonárodní vlna podpory. Nenechme se buzerovat, nenechme se rentgenem svlékat do naha, nenechme si jezdit cizíma rukama v rozkroku.

Každý, kdo trochu cestuje, jistě může vyprávět pseudozábavné historky o buzeraci. K tomu přistupuje i pokrytecká politická korektnost, když šacující úředníci okázale nedělají rozdíly a jsou ochotni div ne gynekologicky vyšetřovat šedovlasou stařenku. V těchto hodinách se v Americe hodně cestuje kvůli Dni díkuvzdání. Tehdejší Američané, kteří tradici Dne díkuvzdání založili, by si buzeraci nenechali líbit. To by raději někomu zmalovali ciferník.