Milan Chovanec oznámil, že se vzdá poslaneckého mandátu a odejde ze sněmovny po březnovém sjezdu strany. Důvodem byl nesouhlas s účastí ČSSD na vládě ANO s podporou komunistů. 

Proti Hamáčkově politice spolupráce vystupoval už dlouho a v tomto směru dává jeho rozhodnutí smysl. Na facebooku pak řekl, že nevidí svůj další život ve vrcholové politice a bude řadovým občanem podporujícím všechny, co to myslí s demokracií vážně.

Jistě to myslí vážně, jinak by to nedělal. Červík pochybnosti však vrtá nad tím, proč tedy neodchází ze sněmovny hned a proč musí čekat na březnový sjezd. V rámci strany není no name osoba, osoba beze jména, a jeho krok do ústraní jistě vyvolá odezvu. Bylo by divné, kdyby se nestal jedním z témat na nadcházejícím sjezdu. Kdyby odešel ze sněmovny třeba hned v pondělí, na sjezdu by se o tom mohlo hovořit jako o historické události, pokud by se hovořilo, a exposlanec Chovanec by opravdu byl jenom řadový občan, který to myslí vážně nebo upřímně, přeberte si to jak chcete. Takhle to ale bude nadále poslanec Chovanec a ten by se možná snad nechal i za jistých okolností přemluvit – to by byla otázka politická, tedy akt politiky, jíž se u nás kupodivu říká vysoká. 

Chovancův údajný odchod může tedy znamenat i příchod, někam jinam, do jiné politické konstelace. Otřes nevyvolá, nějaké zachvění ale určitě ano. Kostra sociální demokracie je teď tak chatrná, že i toto chvění může mít pro ni vážné následky, dopředu nelze odhadnout, jaké.