Další tři země se postavily proti tajně usmolené mezinárodní dohodě ACTA. To je dobrá zpráva. Špatné je, že to jsou země, podobně jako my, okrajové a bezvýznamné.

Hlavní evropský proud dohodu podporuje. Je totiž pod vlivem ideologie politického iluzionismu, který sune do popředí zdánlivě ušlechtilé slogany a projekty.

Rozumně se vyjádřil bulharský premiér Borisov, který řekl, že jeho země potřebné zákony už má. Je dobře si připomenout, že i naši právní experti se k věci podobně vyjádřili, byť v jiném gardu. Že prý se nemusíme ACTA obávat, protože zákony v dohodě obsažené už máme. Pak ovšem je nasnadě otázka, proč máme nějakou další dohodu přijímat.

Argument proti přijetí zůstává stejný. Poskytuje oporu a podporuje trend namířený proti svobodě internetu a posiluje represivní moc státu proti internetu namířenou. Nese všechny rysy politického triku. Jako žížalu na rybářský háček napíchl ochranu autorských práv a zásahy proti padělanému zboží. Autorská práva buďtež zachovávána, to je jistě rozumné, a falešné zboží je bezesporu jev škodlivý a stíhání hodný. Někde ve spodním patře se skrývá jádro věci.

Falešné zboží nechť je stíháno a pronásledováno a zabavováno a ničeno, ale nepleťte do toho internet. Autorská práva jsou chráněna specifickými zákony. Problém je v tom, že stát hodlá stíhat nikoli původce porušení autorských práv, ale prostředníky. Navíc, v debatě se nikdo nestará o práva skutečných tvůrců, tedy umělců, původců oněch duchovních hodnot, o něž se ACTA starají. Jde o práva držitelů práv, nikoli původů díla. To je důvod, proč se mezinárodní korporace, například magnáti filmového průmyslu, nesnaží vytvořit systém, který by spravedlivě a regulovaně a komerčně zpřístupnil veřejnosti – například – tezaurus světového filmového umění. Oni by se totiž museli vyrovnat s umělci, s tvůrci. To se jim samozřejmě nechce. Proto nikdy nedošlo k dohodám vedoucím k rozumnému celosvětovému projektu, který by technicky i komerčně proveditelný byl. V tomto smyslu chrání projekty typu ACTA práva těch, kdo díla umělců uchvátili a raději je budou držet pod pokličkou, než aby se k nim veřejnost dostala.