Asi zcela první zatracující verdikt vyslovil francouzský právník Simon Linguet v osmdesátých letech osmnáctého století, krátce před pádem Bastilly a Velkou revolucí. Už tehdy varoval Evropu před Amerikou, tamější verbeží, chátrou vytvářející odporný druh státu a společnosti -- hrozba to starobylému kulturnímu...

Komunisté Říše středu ovšem už dávno nebudují socialismus či komunismus, nýbrž praktikují dravý, ba přímo asociální kapitalismus.

Stěhujeme se. Kdo se někdy stěhoval, ten to zná - je těžké se rozloučit, zvlášť když vám bylo s vašimi sousedy dobře. A sluší se jim nejenom poděkovat, ale i podělit se s těžkým rozhodováním a nadějemi z nového.

Já vám nevím, čím to je, že si ty lidi prostě nezapamatuju. Vím, jaká je to chyba, jaké mi to dělá problémy, jak moc je to trapné, ale ...nejde to. Asi bych potřebovala nějaké školení, jak se to naučit, leč školení nemám.

... aneb Mrzneme chutně, levně, hospodárně. A nutno dodat, že od pozdního jara do podzimu mrzne naše domácnost tímto způsobem i poměrně často.

Ne, nebojte se, nebudu vás tu unavovat popisem různých plemen, o ta tu nejde. Navzdory obecnému přesvědčení i mému prvnímu pocitu, když ke mně běží stádo, i ovce mají "ksichty", zvyky a povahy a jména. Něco o nich a o jejich nárocích na chov.

Jestli jste zodpovědně četli předchozí díl, což očekávám (a že si z toho nic nepamatujete, mě nepřekvapuje, já bych na vašem místě na tom byla stejně), tak už jste pokročilí, a tudíž žádné rozmazlování, budeme prohlubovat vědomosti. Možná dojde i na zkoušení.

Bylo, nebylo, dávno tomu... Kdepak dávno, v září loňského roku jsem sešívala deku pro Velkou kočku a napadlo mě, že podobná by se hodila v mlžné Anglii i naší Dede, jenže do Vánoc to nestihneme. Myšlenku jsem včlenila do jednoho z mnoha mejlů, které lítaly mezi tvůrkyněmi deky, a Vave se nápadu chopila....

Nejspíš se shodneme v názoru, že zahrádce bez ptačího krmítka jako by něco chybělo. A tak když víceméně náhodně začala vznikat ta moje zahrádka předpaneláková, usilovně jsem přemýšlela jaké krmítko a hlavně kam by se do ní dalo dát.

Příroda to má všecko nádherně zcuknutý. O všecko je postaráno a vědecká komunita tomu říká balanced ecosystem. Tedy pěkně vyvážené přírodní prostředí je obvykle do té doby, než se do toho začne míchat homo sapiens.