26.6.2022 | Svátek má Adriana


VÁLKA: O obraně, hranicích a obraně hranic

23.5.2022

Od nepaměti je zřejmé, že obránce nemůže jen tak sedět nebo stát, že musí k obraně něco dělat. Tak třeba obránci středověkého města věděli, že když obléhatel postaví obléhací stroje a bude s nimi několik dní bušit do hradeb, hradby padnou. Takže je potřeba udělat protiútok a stroje zničit – a to ví zase obléhatel a připravuje si obranu proti protiútoku. V dnešní době to v principu není jiné – nestačí odrážet útoky, je třeba aktivně pronikat do týlu nepřítele, ničit mu zásobovací trasy, dělostřelectvo atd., a to i v případě, že území, na kterém tyto boje probíhají, nemáme v plánu obsadit a držet.

Proč takovou samozřejmost píšu? Touto dobou končí bitva o Charkov – a Ukrajina ji vyhrála. Probíhá dočišťování území až po ruské hranice. A tím jsme se dostali k hranicím. Hranice jsou v zásadě čára na mapě, někdy zcela bez vztahu k okolí. Jindy vznikla nějakou tradicí (třeba národností obyvatel) a jindy kopíruje nějakou přírodní hranici, nejlépe řeku. Tak taková hranice u Charkova není, tam je většinou les. Je to prostě čára na mapě, která z vojenského hlediska nemá velký význam a Rusko ji porušilo bez jakékoliv námahy.Ukrajině by se přitom z vojenského hlediska možná vyplatilo nezastavit se na hranicích. Tlačit dál za ruské hranice na Bělogorod, což je největší město široko daleko (nejbližší další jsou až Voroněž a Kursk). Přenést válku na území nepřítele, donutit ho oslabit jednotky na území Ukrajiny a bránit se někde, kde na to není připraven. Nebo provést obchvat přes Ruské území nepříteli do zad, odříznout ho od zásobování a pak jen počkat, až se pokusí probít se zpátky (v nevýhodné pozici a bez zásob). Ostatně, pokud to neudělají, riskují, že se ruská jednotky v bezpečí své země doplní, dozbrojí, odpočinou si a reorganizují; pak vyrazí přes hranice do útoku v okamžiku, kdy se to bude Ukrajině nejméně hodit.

Z vojenského hlediska by to mohlo dávat smysl, z politického hlediska by to mohlo zavánět naprostou katastrofou. Pojďme si povědět o tom, proč by Ukrajina mělo hranicích uvažovat jinak, než Rusko (které chápe hranice jako něco faktického, co buď jde nebo nejde projet tankem, nikoliv jako něco, co je dohodnuto mezinárodní smlouvou a co by se mělo dodržovat).

1) jeden z narativů Ruska je, že Ukrajina plánovala zaútočit na Rusko. Je to samozřejmě nesmysl, ale v rámci propagandy dovnitř se dobře prodává – Rusko se brání (tím, že aktivně obsadí cizí území, jak to dělá od dob carů a SSSR). Tohle by byl důkaz – vidíte, už mašírují na Bělogorod, pak bude Voroněž, Moskva. Jenda věc je tvrdit, že z území Ukrajiny přiletěl granát, ale jiná věc je obsazení vesnice.
2) při útoku na cizí území se bude ruské propagandě dobře falšovat páchání válečných zločinů – stačí vzít nějaké zajaté Ukrajince, zabít je a naaranžovat v ruských vesnicích. K tomu nějaké herce, kteří popíší, co jim tajná služba řekla, že viděli, a HLP je na světě.
3) při útoku na cizí území dojde i ke skutečným ztrátám na civilních obyvatelích. I kdyby Ukrajinci bojovali naprosto uvědoměle, při obsazování obývaných území se civilním ztrátám často nevyhnete.
4) Ukrajina by mohla ztratit zahraniční podporu. Bez přihlédnutí k vojenským nezbytnostem mohou říct ti, co už dříve stranili Rusku (zejm. Německo), že teď už se nejedná o obrannou válku a není třeba ji podporovat. Tohle je vlastně nejsilnější argument.Závěr: nepředpokládám nějaký zásadní posun na ruské území ani tam, kde by to šlo, zejména ne v obydlených oblastech (vyjma diverzí atd.)

Doplnění:Lucie Sulovská se mě zeptala na logické pokračování výše uvedeného problému – co tedy bude dál? Co tedy bude dál, když Rusko zastaví svůj útok?

Je to naprosto logická otázka. Rusko nemá kapacity na to, aby obsadilo celou Ukrajinu. Nemá kapacity ani na to, aby vybojovalo nějaké podstatné území navíc. Jak jsme si ale pověděli, obrana je v některých aspektech méně náročná než útok. Je tedy logické, že jestliže Rusové nemohou postupovat, budou se držet tam, kde už jsou. Z toho vyplývá několik souvislostí.
1) obranu si vybudují tam, kde je to pro ně vhodné. Na řekách, například. Pamatujete, jak byl nedávno zničen ruský BTG při přechodu přes řeku? Obráceně by to taky fungovalo. Nebo ve vesnicích a městech, aby ukrajinské dělostřelectvo mířilo mezi vlastní.
 2) na dobytém území začnou vyměňovat obyvatelstvo (což je mimochodem válečný zločin a ruský zvyk už odedávna; toto kritizují např. Krymští Tataři na ruské okupaci Krymu). Inteligenci, politiky, důstojníky, policisty atd. buď zabijí, nebo odvezou do Ruska. Do prázdných bytů a domů po místních umístí Rusy, kteří budou loajální k systému. Ukradnou veškeré technologie, zničí veškerou infrastrukturu, která obsazená území spojují s neobsazenou částí. Pak to prohlásí za část Ruska.
3) začnou na obsazeném území vytěžovat zdroje – kácet lesy, sklízet obilí atd.
4) navrhnou Zelenskému klid zbraní, jak už před 9.5. předpovídal D. Petrla; tím dostanou Zelenského do složitější situace, protože když Rusko nabízí klid zbraní, měl by to přijmout, protože válka je přece zlá (ale jak, když probíhají body 1-3; klid zbraní fakticky znamená vzdát se obsazeného území navždy – viz také dále).
5) vydrží tak dlouho, dokud se sami nějak nezajistí nebo nedostanou Západ pod tlak. Mají k tomu mimochodem ještě jednu zbraň, kterou používají velmi rádi, a to je hlad (a o tom bude samostatný článek).
6) budou pokračovat se skrytou mobilizací Ruska, aby udrželi válku v chodu, a budou útočit i na ukrajinské vnitrozemí raketami, aby udržovali zemi pod tlakem.

Západ pro ten případ musí mít stále na paměti, že Rusko je agresor, jeho armáda je protiprávně na cizím území a není možné žádat po Ukrajině, aby se toho území vzdala jen proto, abychom měli na západě levnější plyn. Protože když to udělá, může se podobný scénář opakovat. Některé země už o tom uvažují a tlačí na mír (což na první pohled vypadá jako správný krok – usilovat o mír, že ano. Jenže kdyby se Velká Británie v roce 1940 vzdala Hitlerovi, technicky by to byl taky mír. Byl by to mír ku prospěchu britských občanů? Pochybuji.) Takovýto mír, mír, který znamená ústupek diktátorovi (který se netají tím, že chce Ukrajinu zcela zlomit, podrobit), nemusí být dobrý pro zemi, která se takto vzdává svého území. Mír je lepší, než válka, to je jasné. Nechat své území okupantovi, aby si s ním dělal, co chce, ale není takový mír.Rusko by to navíc bralo jako potvrzení správnosti svého postupu, kdyby vědělo, že Západ stahuje svou podporu v okamžiku, kdy se fronta zastaví. Nic by Rusku nebránilo vrhnout třeba i v jiné zemi všechny síly do útoku, něco obsadit, postup zastavit a toto území si přivlastnit. Západ si to naštěstí zřejmě zatím ještě uvědomuje a drží se toho, že neuzná žádné územní zisky Ruska, získané válkou. Nicméně mohou zároveň tlačit na Zelenského (a zřejmě to dělají). Uvědomme si ale ještě jednu věc – Putin je diktátor a zcela ovládá veřejné mínění ve své zemi. Cokoliv udělá, jeho obyvatelstvo akceptuje. Opozice se nedostane ke slovu. Zelenský oproti tomu je demokraticky zvolený politik a nemůže si dělat, co chce. I kdyby měl podporu některých oligarchů, i kdyby měl podporu Ruskem nenáviděného zahraničí nebo nějaké máslo na hlavě, stejně jsou na Ukrajině volby a tak se může vždycky stát, že příště nebude zvolen. A zejména nerozhoduje on, ale i ostatní politické orgány Ukrajiny. Zelenský tedy musí ve velké míře respektovat vůli svého lidu – a ukrajinský lid chce bránit Ukrajinu.

Takže pokud se Rusko „zakope“, tak jediná možnost Západu je podpořit Ukrajinu v jakémkoliv rozhodnutí, které přijme. Respektovat přání Ukrajiny, nenakládat s Ukrajinou jako s věcí, ale jako suverénním státem, který má právo rozhodnut se sám. Pokud bude chtít obsazená území vybojovat zpět, nezvedat sankce proti Rusku a pokračovat s veškerou podporou proti agresorovi. Jakkoliv je to náročné a jakkoliv si za to někdo vyslouží obvinění ze štvaní do války. I kdyby to mělo trvat dlouho – a to může. Lokální konflikt na stabilních pozicích se může vléct dlouho (ale ne věčně – Ruské zdroje jsou omezené, Putin nebude u moci věčně atd.), ale ani tak by Západ neměl zapomínat, kdo je agresor a kdo obránce. Rusko nakonec může válku ukončit obratem a bez dalších ztrát – stačí opustit území Ukrajiny a je po válce.



Hledáte čtení na léto? Sáhněte po vtipném cestovním deníku (nejen) pro rodiče
Hledáte čtení na léto? Sáhněte po vtipném cestovním deníku (nejen) pro rodiče

Známá moderátorka Tereza Tobiášová miluje cestování, a proto její první kniha Terezina dobrodružství obsahuje historky o cestování, její zážitky i...