18.2.2020 | Svátek má Gizela


USA: Trumpa impeachment neoslabí

24.1.2020

V americkém Senátu začíná proces s Donaldem Trumpem. Jak z něho vyjde prezident, jak obě hlavní americké strany a jak americká demokracie?

Pokus o odvolání Donalda Trumpa se váže k jedné vcelku přehledné kauze. Donald Trump telefonoval na konci loňského července s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Během hovoru údajně Trump Zelenského žádal, aby zařídil nově otevřít vyšetřování ukrajinské společnosti Burisma. Aby k tomu ukrajinského prezidenta dotlačil, vyhrožoval pozastavením americké finanční pomoci. Donald Trump a jeho okolí jakékoli výhružky popírají.

Proč by Trump vůbec něco takového mohl chtít? V dozorčí radě Burismy ještě nedávno seděl syn bývalého amerického viceprezidenta Joea Bidena. Jednoho z možných kandidátů demokratů v letošních prezidentských volbách. Mediální propírání jeho syna by mohlo Bidenovy šance ve volbách srážet dolů.

Joe Biden i jeho syn Hunter sice popírají jakékoliv pochybení, ale už to, že Hunter v Burisimě vůbec byl, nepůsobí dobře a zavání nepotismem. Joe Biden říká, že si angažmá svého syna v Burismě nebyl vůbec vědom. Zpětně ale přiznává, že mohlo působit nevhodně. A Hunter dokonce dnes říká, že bylo chybou.

Impeachment, který dolní komora Kongresu odhlasovala v půlce prosince, prezidenta obviňuje jednak z tohoto zneužití pravomocí s cílem získat nekalou volební výhodu, jednak z obstrukcí následného vyšetřování.

Konečně slušná záminka?

Šéfka demokratů v dolní komoře Nancy Pelosiová byla kvůli impeachmentu už rok pod tlakem levicovějšího křídla demokratů. Tehdy čerstvá zastupitelka Rashida Tlaibová hned po svém nástupu do funkce slavně (a kontroverzně) volala: „We’re going to impeach this motherfucker!” Podobně agresivní byli další straníci víc nalevo, Pelosiová a další demokraté blíž politickému středu byli opatrnější a dlouho odolávali.

Radikálnější demokraté viděli důvody pro impeachment leckde: od obstrukcí vyšetřování možného ovlivňování amerických voleb Ruskem přes rasismus a neschopnost udržet státní tajemství až po politiku vůči imigrantům na jižní hranici Států. Podle středovějších demokratů přišla vhodná chvíle až s ukrajinským telefonátem. Pravděpodobně proto, že je to kauza daleko konkrétnější a údajný prohřešek snáz definovatelný. Na druhou stranu je ale téma obyčejnému Američanovi poměrně vzdálené, poskytnutí nebo pozdržení pomoci Ukrajině – a zahraniční politika obecně – prostě není pro voliče priorita.

Každopádně impeachment byl odhlasován a teď je řada na senátorech, aby posoudili, jestli jsou žalované prohřešky důvodem pro odvolání prezidenta. Jak jsem naznačoval v předchozím historickém exkurzu o impeachmentu, neexistuje definice „velezrady, úplatkářství nebo jiných těžkých zločinů a trestných činů“, které dávají Kongresu možnost (nikoli povinnost!) odvolat prezidenta. Posuzování impeachmentu v Senátu je vždycky také politické.

Co na to občan?

Rozhodování senátorů je samozřejmě ovlivněno i veřejným míněním a vnějšími okolnostmi. S tím souvisí i způsob, jakým se s impeachmentem vypořádávají republikáni, kteří horní komoru kongresu ovládají.

Hlavní boj se zatím vede o možnost předvolávat svědky. Demokraté obviňují republikánskou hlavu Senátu Mitche McConnella – ten z titulu své funkce navrhuje pravidla, podle kterých bude proces probíhat –, že chce proces co nejvíc zdusit a zamezit předvolání kohokoli, jehož výpověď by mohla Trumpa poškodit. Váhavě se stavěl dokonce i k možnosti předvolat Huntera Bidena (což by se naopak zajisté líbilo Donaldu Trumpovi). Bývalý viceprezident Joe Biden v prosinci nejprve řekl, že by v případě předvolání před Senátem odmítl vypovídat, krátce na to ale změnil názor.

Pro odvolání Trumpa by byly potřeba dvě třetiny senátorů, ale pro ustanovení pravidel procesu stačí prostá většina z celé stovky senátorů. Republikánů je 53, ale McConnell je nemá všecky jisté. Senátoři Mitt Romney z Utahu, Lisa Murkowská z Aljašky, Lamar Alexander z Tennessee a Susan Collinsová z Maine dali najevo, že jsou ochotni hlasovat pro možnost předvolat víc svědků, než by si přál McConnell.

Senátorku Collinsovou navíc čekají v listopadu náročné volby, a je tedy pod větším tlakem. V podobné situaci jsou ještě další tři republikánští zastupitelé. Zejména senátoři ze států, které nejsou tradičně ani republikánské, ani demokratické a obě strany v nich vyhrávají střídavě, si dávají pozor, aby je veřejnost nevnímala jako servilně loajální vůči Trumpovi. Jejich šance ve volbách by to jistě neposílilo.

Proces může poškodit všecky. Až na Trumpa

Pod tlakem nejsou jen republikánští senátoři, ale i jejich demokratičtí zastupitelé. Několik jich navíc momentálně vede prezidentskou kampaň. Senátorky Amy Klobucharová a Elizabeth Warrenová a senátor Bernie Sanders budou muset dělit svůj čas mezi náročný proces impeachmentu a kampaň ve státech, jako je Iowa, New Hampshire, Jižní Karolína nebo Nevada. Klobucharová sice nemá podle průzkumů velkou podporu, na druhou stranu ji před několika dny oficiálně podpořila redakční rada deníku New York Times (která nezvykle zároveň podpořila zároveň i Elizabeth Warrenovou). Nabízí se jim samozřejmě varianta nevěnovat impeachmentu zvláštní pozornost s tím, že republikáni stejně nebudou případ posuzovat spravedlivě. Voliči by to ale spíš než jako pragmatismus mohli posuzovat jako sobecký kalkul.

Podobně cynicky chvílemi působí přístup šéfky demokratů v Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiové. Ta na jednu stranu na konci loňského roku spěchala na hlasování o impeachmentu s tím, že jde o kritickou otázku a že setrvání Trumpa v úřadu ohrožuje americkou národní bezpečnost, v ostrém kontrastu s tím ale pak několik týdnů odmítala články impeachmentu předat k posouzení do Senátu.

„Asi má strach předat nám svoji chatrnou práci,” popichoval rivalku McConnell. Ta v neposlední řadě neprokazuje tímto procesním chaosem příliš dobrou službu některým svým kolegům v dolní komoře. Asi třicítka z nich byla do Kongresu zvolena v roce 2018 v okrscích, ve kterých dva roky předtím vyhrál Donald Trump. Pokud zanechá pokus o odvolání Trumpa ve voličích dojem kalkulu, mohli by právě tito demokraté své podpory pro impeachment v listopadových volbách litovat.

S šancemi demokratů na odvolání Trumpa to nevypadá příliš nadějně a proces zavaří kongresmanům z obou stran. Trumpovi ale nemá pokus potenciál příliš uškodit. Naopak se mu může hodit, když se proces bude natahovat a dál bude vázat pozornost a utrácet čas jeho rivalů. Na druhou stranu ale není příliš pravděpodobné, že by Trump byl schopný z impeachmentu vytřískat nějaký výrazný nárůst podpory. Politická polarizace je ve Spojených státech na vrcholu a jeho fanoušci jsou dávno aktivizovaní: Trump tedy nemá mnoho šancí objevit nějaké skryté ložisko vlažných podporovatelů, kteří by se za něj kvůli impeachmentu začali silněji stavět.

Inflace impeachmentů

Zajímavější je vliv, který může mít neúspěšný pokus o odvolání na to, jak bude nástroj impeachmentu vnímán do budoucna. Přinejmenším od dob Billa Clintona zažívá prudkou inflaci. Přitom předchozích 200 let byl považovaný za krajní možnost. Neúspěch demokratů by tak mohl inflaci zchladit: obě strany by k impeachmentu ve světle pravděpodobného selhání mohly přistupovat opatrněji. Pro vyhrocenou americkou politickou debatu by to mohla být pozitivní změna.

„Americká demokracie se vypořádává s nepopulárními a nerozumnými prezidenty tak, že je kontroluje, balancuje a paralyzuje do konce mandátu,” píšou Joshua Matz a Laurence Tribe ve své knize To End a Presidency. Podtrženo sečteno bude impeachment Trumpa asi špatnou zkušeností pro demokraty, Trumpovi může být lhostejný, ale americké demokracii by snad nakonec mohl i prospět. Bylo by ale na místě tuto případnou změnu doplnit také omezením moci prezidenta, která v rámci amerického systému obzvláště v posledním půlstoletí nebývale nakynula.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce

Matěj Schneider







 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.