Věřící cukrář odmítl homosexuálnímu páru upéct svatební dort

V osobách protagonistů sporu jde o konfrontaci svobody jednotlivce a jeho podnikání s ochranou menšin před diskriminací. Jak zachovat právo na svobodu projevu cukráře a nediskriminovat přitom homosexuální pár.

Případ svatební dort

Cukrář Jack Phillips, zakladatel firmy Masterpiece Cakeshop, odmítl upéct homosexuálnímu páru svatební dort. Nabídl jim jiné produkty, ale ne svatební dort. Pár Charlie Craig a David Mullins podal stížnost ke Komisi pro občanská práva státu Colorado. Cukrářství bylo nařízeno proškolení zaměstnanců ohledně diskriminace a dostalo na vybranou buď nepéct žádné svatební dorty, což by je připravilo asi o 40 % obratu, nebo pravidelně čtvrtletně hlásit dodržování antidiskriminačních pravidel.

V létě 2017 kauzu přijal k projednání Nejvyšší soud USA. Oficiálně se spor jmenuje Masterpiece Cakeshop proti Komisi pro občanská práva. Samotný příběh se udál v roce 2012 ve státě Colorado a je od rozhodnutí z roku 2015 o ústavnosti sňatků homosexuálů další stěžejní kauzou týkající se ochrany práv menšin.

Argumenty stran sporu

Phillips řekl, že v této situaci vycházel z upřímného náboženského přesvědčení, které ho vede k tomu, že také odmítá upéct halloweenské dorty, stejně jako dorty s antiamerickými nebo sexuálními tématy nebo dorty obsahující alkohol.

Jack Phillips (masterpiececakes.com)

Aktivisté a právníci, kteří podpořili pár, tvrdí, že soudy rozhodly o hlavním problému tohoto případu už před půl stoletím odmítnutím tvrzení bílých vlastníků firem na jihu, že jejich náboženské přesvědčení je opravňuje odmítnout sloužit Afroameričanům.

Charlie Craig vlevo a David Mullins před budovou Nejvyššího soudu (AP)

Zatímco Phillipsův případ se stal vlajkovou lodí konzervativních křesťanských aktivistů, jeho právníci a lidé, kteří ho ve sporu podpořili, včetně Trumpovy vlády, se zaměřili hlavně na práva svobodného projevu. Základním argumentem v tomto případě je, že Phillips byl upečením svatebního dortu pro gaye nucen vyjádřit poselství, které vyjádřit nechce, tudíž je porušováno právo na jeho svobodu slova. Upečení takového dortu představuje „vynucený projev“ (compelled speech).

Porušení Phillipsovy náboženské svobody se moc neobjevuje v právních argumentech, zřejmě jako strategie zaměřená na získání hlasu soudce Kennedyho, který je v tomto případě, stejně jako v mnoha dalších, považován za možný rozhodující hlas.

Vyjma soudce Kennedyho se Nejvyšší soud zdá být rozdělen podle obvyklých ideologických směrů. Liberálové spekulují o škodě, kterou může rozhodnutí ve prospěch cukráře napáchat na uplatňování zákonů proti rasové, genderové a náboženské diskriminaci. Konzervativci vyjádřili obavy z dalšího napadení hluboké náboženské víry a svobody podnikání.

Možné důsledky rozhodnutí

První dodatek Ústavy USA zaručující svobodu slova umožňuje tvůrcům odmítnout vyjádření poselství, jestliže mají námitky proti požadované zprávě. Neumožňuje ale odmítnout zákazníka kvůli námitce vůči jeho osobě. V tomto případě tedy nesmí odmítnout proto, že zákazníci jsou homosexuálové.

Rozhodnutí ve prospěch cukráře může podle některých soudců vyvolat diskriminační vlnu, ve které firmy odmítnou obsloužit určité kategorie zákazníků, v extrémních případech například vyvěsit na dveře “gaye neobsluhujeme”.

Na druhou stranu, v případě rozhodnutí ve prospěch páru, to jest příkazu obsloužit každého, může nastat tato situace, jakou uvedl soudce Alito: První zákazník požaduje upéct k oslavě výročí své svatby dort s nápisem „9. listopad, nejlepší den v historii“. Druhý zákazník požádá cukráře, aby vytvořil naprosto stejný dort se stejným nápisem za účelem oslavy výročí Křišťálové noci, kdy nacisté zničili nespočet židovských firem v noci 9. listopadu 1938. Stejná slova, dva zcela odlišné významy žádané dvěma zákazníky. Rozhodnutí ve prospěch páru by pak vyžadovalo, aby tvůrce vytvořil dort i pro druhého zákazníka, pokud byl předtím ochoten vyrobit dort pro prvního zákazníka.

Rozhodnutí se očekává koncem jara 2018

Nejvyšší soud vyslechl argumenty stran v prosinci 2017 a rozhodnutí se očekává přibližně v červnu 2018. Soud může rozhodnout pro jednu nebo druhou stranu a způsobí tím precedens, anebo může například nařídit nové projednání na nižších úrovních a zrušit trest cukráři jako neadekvátně tvrdý.

Zlí jazykové tvrdí, že aktivisté obcházeli jednotlivé cukrárny a tak dlouho hledali tvrdohlavého cukráře, až ho našli. Konverzace v cukrárně podle výpovědí zúčastněných stran trvala necelou minutu, během kterých cukrář stihl zdvořile odmítnout upečení svatebního dortu a nabídnout páru jiné produkty. Během krátké doby po odchodu páru z cukrárny mu začali volat lidé a vyhrožovat. Je to jistě zajímavý spor, ale je možné, že uměle vytvořený.

Nejvyšší soud USA (Supreme Court of the United States)

V právním systému Spojených států je Nejvyšší soud poslední instancí interpretace federálního práva, včetně Ústavy Spojených států. V Nejvyšším soudu zasedá devět soudců, kteří jsou nominováni prezidentem a schvalováni Senátem. Ústava stanoví, že soudci mohou sloužit po zbytek svého života, pokud nejsou Kongresem obviněni a usvědčeni. Soudci se mohou vzdát funkce nebo odejít do důchodu. Zajímavostí je neexistence žádného mechanismu pro odstranění soudce, který je trvale postižen například nemocí a nemůže nebo nechce odstoupit.

Složení Nejvyššího soudu USA (ž = žena). Soudce Thomas je Afroameričan, soudkyně Sotomayor je hispánského původu.

K projednání vybere Nejvyšší soud asi sto případů ročně z navrhovaných několika tisíc. V případech, které Nejvyšší soud odmítne projednávat, pak platí rozhodnutí soudů nižších instancí.

Laický komentář občana

Pár neměl žádné problémy koupit si dort jinde a oslavit svůj velký den. Cukrář by také v pohodě přežil upečení jednoho dortíku lidem, jejichž životní styl se mu nelíbí. V porovnání s uznáním ústavnosti sňatku homosexuálních párů je tato situace relativně banální, mohla by se snad řešit selským rozumem. Je špičkou ledovce, ve většině případů si to lidé vyřeší a jedou dál.

Strany sporu předaly rozhodnutí o sobě instituci, jakkoli k tomu oprávněné, ale instituci, jejíž rozhodnutí ovlivní i životy lidí, kteří si přejí, inu, zůstat neovlivnění. Snad rozhodne Nejvyšší soud šalamounsky.

Podrobnější informace v angličtině: Politico, Washington Post