Amerika nezaplatí bezemisní rozvoj třetího světa

Donald Trump myslel skutečně vážně to, co říkal v kampani, a jako prezident se to snaží uskutečňovat. Tedy pokud mu v tom nezabrání soudy, jako třeba v zákazu vstupu občanů jistých států do USA. Odstoupení od Pařížské dohody o klimatu, vcelku hladce umožněné tím, že Washington ji dosud neratifikoval, je ryzí ukázkou výše zmíněného postupu. Navíc ukázkou dosti předvídatelnou.

Jistě, pro mnohé je škoda, ba nespravedlnost, když Amerika podráží dohodu, jež vznikala tak těžce a nakonec k sobě dokázala přitáhnout 194 signatářů (146 ji ratifikovalo), což je vlastně celá planeta. Ale kvůli tomu ještě není třeba propadat iracionalitě, jaká čiší z vysloveně protitrumpovských médií.

Čteme-li, že Trump je „vrah klimatu“ (Spiegel Online) nebo že brání v záchraně světa, získáme dojem, že americký prezident je genocidník, ba převtělení doktora Mengeleho a skleníkové plyny obdobou cyklonu B. Čteme-li, že Trumpův krok vytváří dojem, že Amerika kašle na výsledky vědy (The New York Times), tak váháme. Vždyť Pařížská dohoda není výsledkem vědy, ale politického (čti: hlavně finančního) handrkování. Jde o to, kdo zaplatí přísun 100 miliard dolarů ročně rozvojovým zemím, aby snížily své emise.

Věda je úctyhodný obor lidské činnosti již od starých Řeků. Od té doby se ví, že věda i její výsledky podléhají kritice a oponentuře, že hypotéza je vědeckou jen tehdy, pokud umožňuje testování. To ale nejsou priority Pařížské dohody. Její prioritou je politicky vyjednaný závazek dopustit zvýšení globální teploty nanejvýš o 2 °C do roku 2100 a politicky dohodnuté finanční toky. Právě proti tomu penězovodu se Trump vymezil, ne proti vědě (jakkoliv si o ní zřejmě myslí cosi bizarního).

Trump sahá po svém oblíbeném slovu „spravedlivý“. Pařížská dohoda je prý pro USA nespravedlivá. Je to vlastně zrcadlově obrácený argument rozvojových zemí. Ty zase považují za nespravedlivé, když se vyspělý Západ industrializoval za volných podmínek, tím zbohatl, ale rozvojovým zemím teď brání ve stejném postupu kvůli emisím.

Ať už se Trumpův postoj k Pařížské dohodě kritizuje jakkoliv, ukazuje jedno. Po Americe se chce, aby působila jako pojišťovna celého světa. Aby platila hlavní náklady v NATO či hlavní transfery rozvojovým zemím za to, že kývnou na nízkoemisní hospodářství. Trump říká jasné ne. Logicky mají Ameriku nahradit ti, kterým to leží na srdci.

LN, 3.6.2017